+420 222 539 539
Po - Pá: 8 – 22 hod., So - Ne: 9 – 22 hod

Památky v okolí - MOTOREST NA ŠUSTNĚ

  • Hrad Džbán

    Hrad Džbán

    Mutějovice, 27007

    (ve vzdálenosti 4,9 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Nevelké zříceniny hradu stojí na opukovém hřbetu Džbán nedaleko Mutějovic na Rakovnicku ve Středočeském kraji. Hrad měl přibližně trojúhelníkový půdorys. Hrad byl kombinací hradního typu s plášťovou zdí a francouzského kastelu. Z hradu se dochovaly skromné zbytky zdí hradních paláců, hradeb, jedné z věží a také dosud hluboký příkop. Hradní areál je porostlý vysokým lesem. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    Na místě pravěkého hradiště byl zřejmě koncem 13. století vybudován hrad, který byl založen jako královský. Nedlouho po svém založení byl však hrad opuštěn a postupně se změnil ve zříceninu. Dostupné pěšky, horské kolo

  • Hrad Hlavačov

    Hrad Hlavačov

    Rakovník, 26901

    (ve vzdálenosti 5,2 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Pozůstatky hradu Hlavačov, jednoho z nejstarších českých hradů, stojí na vrcholu zalesněného ostrohu zvaného Hlavačov (405 m) asi 3 kilometry severně od Rakovníka ve Středočeském kraji. Nejvýraznějším zbytkem hradu je dosud hluboký příkop s valem, obklopující celý areál. Hrad měl 4 části – 2 předhradí, přední a zadní část hradního jádra. Nevysoké hradní budovy byly vybudovány převážně z opuky a dřeva. Ze zdiva zůstaly pouze drobné úlomky kamene. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    Archeologický výzkum v roce 1974 prokázal, že hrad vznikl zřejmě na počátku 13. století jako královský hrad a zřejmě plnil funkci prvního centra přemyslovského loveckého hvozdu. V roce 1253 hostil král Václav I. na hradě salcburského, míšeňského a bamberského biskupa a v letech 1245 – 1252 zde vydal některé významné listiny. O zánik hradu se po polovině 13. století postaral mohutný požár. Jeho trosky pak po staletí sloužily jako levný zdroj stavebního materiálu. Značné škody tu v minulosti napáchaly i některé amatérské archeologické průzkumy.

  • Hrad Pravda

    Hrad Pravda

    Pnětluky, 82517

    (ve vzdálenosti 7,5 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Zřícenina pozdně gotického hradu Pravda se ukrývá na zalesněném ostrohu mezi obcemi Domoušice a Pnětluky na Lounsku v Ústeckém kraji. Z hradu se zachovala téměř celá obvodová hradba, zdivo paláce a vstupní brány. Pozoruhodné je severní valové opevnění se dvěma dělovými baštami. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    Hrad vznikl zřejmě ve 14. století. První písemná zmínka o hradu však pochází až z roku 1523. Ve 2. polovině 16. století byl hrad opuštěn a ponechán svému osudu.

  • Zvonice kostela Nejsvětější Trojice v Rakovníku

    Zvonice kostela Nejsvětější Trojice v Rakovníku

    Rakovník, 26901

    (ve vzdálenosti 7,5 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Zvonice kostela Nejsvětější Trojice najdeme na hřbitově, severozápadním směrem od Husova náměstí v Rakovníku (kousek nad Sixtovým náměstím). Zvonice je spolu s kostelem Nejsvětější Trojice a s kaplí sv. Rocha dominantou rakovnického hřbitova. Zvonici najdeme na východní straně hřbitova.

    Byla postavena ve 2. polovině 16. století podle zvonice, která stojí u kostela sv. Bartoloměje na Husově náměstí v Rakovníku. Na šestiboké podezdívce je umístěna dřevěná stavba, která ukrývá celkem tři zvony. První zvon se nazývá Ježíš, má průměr 91 cm a výšku 76 cm. Druhý zvon se jmenuje Marie a má průměr 73 cm a výšku 57 cm. Třetí zvon má jméno Josef a má průměr 55 cm a výšku 44 cm.

  • Kostel Nejsvětější Trojice v Rakovníku

    Kostel Nejsvětější Trojice v Rakovníku

    Rakovník, 26901

    (ve vzdálenosti 7,6 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Kostel Nejsvětější Trojice najdeme na hřbitově v Rakovníku. Rakovnický hřbitov představuje pozoruhodný památkový soubor, jehož středem je právě kostel Nejsvětější Trojice, vystavěný v letech 1585 – 1588 stavitelem italského původu. Jednolodní kostel s trojbokým závěrem má gotický charakter. Stavba kostela je 22 m dlouhá a 9 m široká. Výprava kostela je barokní. Na východní straně kostela se nachází dřevěná zvonice, která je pokládána za nejcennější českou dřevěnou zvonici, svým způsobem ojedinělou i v evropském měřítku.

  • Kaple sv. Rocha v Rakovníku

    Kaple sv. Rocha v Rakovníku

    Rakovník, 26901

    (ve vzdálenosti 7,6 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Kapli sv. Rocha najdeme na hřbitově, severozápadním směrem od Husova náměstí v Rakovníku (kousek nad Sixtovým náměstím). Kaple je spolu s kostelem Nejsvětější Trojice a se zvonicí dominantou rakovnického hřbitova.

    Kaple byla postavena jako díkuvzdání po velkém moru, z veřejných sbírek v roce 1726. Je to stavba pozoruhodná svým půdorysem pravidelného trojúhelníka, kde strany tohoto trojúhelníka jsou z vnějšku vybočené oblouky. Uvnitř, uprostřed východní vybočené strany stojí oltář se sochou sv. Rocha v životní velikosti. Roch přišel na svět kolem roku 1295v jihofrancouzském městě Montpellier. Poměrně mladý ztratil oba rodiče. Po jejich smrti rozdal své veškeré jmění mezi chudé města a vydal se na cestu jako chudý poutník. Jeho první cesta vedla do Říma. Cestou Roch zjistil, že má dar uzdravování, znamením kříže vyléčil mnohé nemocné morem a stejně působil i v Římě. Při zpáteční cestě do vlasti morem onemocněl sám. Podle legendy se Roch velice zesláblý a blízký smrti položil v chatrči před městem na zem, aby zemřel. Tu se mu ale zjevil anděl a posiloval ho. Denně dostával čerstvý chléb od psa, který mu ho přinášel. Roch se uzdravil a pokračoval v cestě domů. Tam jej však nikdo nepoznal, a protže to byla doba plná mocenských bojů mezi jednotlivými vládci, považovali ho za špiona. Roch byl uvržen do žaláře a on jej pokorně snášel pět let. Tam také ve svých 32 letech zemřel 16. srpna 1327.

  • Vysoká brána v Rakovníku

    Vysoká brána v Rakovníku

    Rakovník, 26901

    (ve vzdálenosti 7,7 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Nejvyšší brána v Rakovníku (Vysoká) měla svou dřevěnou předchůdkyni, která původně stávala západněji, v místech dnešního hostince "U zeleného stromu". Byla postavena v letech 1518 – 1524. Je to monumentální, 46 m vysoká šestipodlažní stavba, která je zakončena otevřeným ochozem a dlátovou střechou. Zdi jsou silné 2,35 m. Má téměř čtvercový půdorys a její ochoz zdobí pískovcové desky se znaky rakovnických řemeslnických cechů, znak království českého a znak města Rakovníka. Zajímavé je předbraní (předsunuté opevnění) v Čechách dochované poměrně vzácně. Je zakončeno ochozem a cimbuřím se střílnami. V prostorách Vysoké brány jsou vystaveny snímky rakovnických fotografů (K.Böhm, J.E.Sadil, B.V.Kračmar, V.Vácha, A.Černý) zachycující půvabná, mnohdy již nedochovaná zákoutí města. Z ochozu brány je za příznivého počasí krásný výhled na město a okolí.

  • Rakovnická radnice

    Rakovnická radnice

    Rakovník, 26901

    (ve vzdálenosti 7,7 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Rakovnická radnice je výrazná dominanta jižní strany Husova náměstí. Stavba pochází z let 1734 - 1738. Pro radnici je charakteristická hodinová věž, jejíž cibulová báň je z roku 1801. Dnešní podoba budovy radnice pochází z doby kolem poloviny osmnáctého století. V interiéru budovy jsou pozoruhodné klenby v patře a nad schodištěm, které byly někdy kolem roku 1755 vyzdobeny malbami a mají i pozoruhodnou štukovou výzdobu. V budově radnice má svou část expozice i rakovnická Rabasova galerie, která zde má výtvarnou sbírku děl a pořádá zde i pravidelné výstavy či kulturní akce.

  • Mariánský sloup v Rakovníku

    Mariánský sloup v Rakovníku

    Rakovník, 26901

    (ve vzdálenosti 7,9 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Mariánský sloup stojí volně v prostoru Husova náměstí, které tvoří střed historické části města Rakovníka. Tato vrcholně barokní skulptura je z roku 1749 a je tvořena středním pilířem, který je završen sousoším Panny Marie a čtyřmi úhlopříčně situovanými konzolami se sochami sv. Václava, Víta, Prokopa a Vojtěcha. Západní průčelí spodní části sousoší je zdobeno plastikou městského znaku.

  • Chrám sv. Bartoloměje v Rakovníku

    Chrám sv. Bartoloměje v Rakovníku

    Rakovník, 26901

    (ve vzdálenosti 7,9 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Děkanský chrám sv. Bartoloměje je největší dominantou Husova náměstí v Rakovníku. Stojí na východní straně náměstí v místě, kde již ve 13. století stál kostel sv. Mikuláše, když vyhořel před rokem 1349, byla tu za podpory Karla I. vyzdvižena gotická svatyně. Za husitských válek však kompletně zpustošená. Do dnešní podoby byl kostel přestavěn na přelomu 15. a 16. století, za krála Vladislava II. a zasvěcen byl sv. Bartoloměji. Jedná se o stavbu pozdně gotickou, kamennou, skládající se ze tří lodí. Uvnitř kostela je skvostná kazatelna z roku 1504, freskový cyklus umučení svaté Doroty z přelomu 14. a 15. století a náhrobní kameny významných rakovnických rodin z doby renesance a baroka. Na jižní straně kostela je umístěn obraz Piety z roku 1934, jež byl zhotoven podle návrhu J. Köhlera z řezané keramické mozaiky.

  • Pražská brána v Rakovníku

    Pražská brána v Rakovníku

    Rakovník, 26901

    (ve vzdálenosti 7,9 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Pražská brána byla vybudována jako součást středověkého opevnění města. Původně stály v Rakovníku brány čtyři - Vysoká, Pražská, Svatojilská a Lubenská (poslední dvě jmenované byly v devatenáctém století strženy). Na místě původní dřevěné brány Zákostelské neboli Záměstské, byla v roce 1516 vystavěna kamenickým mistrem Janem a tesařem Jakubem Měšteckým nová, dvanáct metrů vysoká brána. Podle kladek je možné odvodit, že vstup byl chráněn padacím mostem. Na počátku dvacátého století a v roce 1983 byla stavba rekonstruována a zpřístupněna veřejnosti. Nejprve zde byla expozice sochaře Josefa Fojtíka, pak prostory brány sloužily ke krátkodobým výstavám. V současné době je zde instalována expozice rakovnických ostrostřelců. Součástí expozice je replika střelnice z 20.let 19.století, kde si mohou návštěvníci vyzkoušet svůj střelecký um do terčů papírových i malovaných.

  • Velká zvonice v Rakovníku

    Velká zvonice v Rakovníku

    Rakovník, 26901

    (ve vzdálenosti 7,9 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Velká zvonice se nachází ve východním cípu Husova náměstí v Rakovníku, v těsné blízkosti chrámu sv. Bartoloměje. Zvonice byla postavena roku 1495. Zvonice má dva zvony. Větší ze zvonů se nazývá Bartoloměj (Žebrák) a měří v průměru 1,60 m a je 1,32 m vysoký. Menší zvon Václav (Mlynář) má v průměru 1,37 m a je vysoký 1,08 m. Zvony byly slity roku 1492. Zvonice byla postavena proto, že by sousední chrám Svatého Bartoloměje se svou věží neunesl tíhu těchto zvonů - velikánů.

    O zvonech se vypráví následující pověst: Největší rakovnický zvon Žebrák zakoupil pro město bývalý tovaryš mlynáře Vacka, Jiřík. Jiřík kdysi nalezl na poli poklad, který odevzdal mlynáři. Ten však byl obviněn, že zabil vladyku ze Sence, kterému peníze ukradl, a byl odsouzen k smrti upálením. Nepomohlo svědectví Jiříka, ani prosby Vackovy dcery Ludmily. Ta, když viděla, že otce vedou na popravu, ztratila se v křivoklátských lesích, a když pak byl její otec na poslední chvíli osvobozen, neboť se skutečný vrah a zloděj ze Sence přiznal, nenavrátil se do mlýna, ale vydal se do světa hledat jedinou svou dceru. Našel ji mezi jeptiškami v Doksech. Vrátili se spolu do mlýna, Lidunka se provdala za Jiříka a mlynář Vacek rozšířil kostelík sv. Jiljí z vděku za to, že se shledal s dcerou a že mu vrácena byla ztracená čest. Než zemřel, odkázal veškeré jmění Jiříkovi. Ten pohřbil tchána před oltářem kostela sv. Jiljí, a jelikož neměl potomků, chtěl nějak uctít památku mlynáře, který z něho, kdysi žebráka, udělal boháče. Když jednou procházel ulicemi Prahy, zastavil se u novoměstského zvonaře. Otázal se na cenu největšího, pěkně propracovaného zvonu. Zvonař, když viděl chudý Jiříkův šat, do kterého se schválně oblékal, řekl cenu mnohem nižší, než byla cena skutečná. Jiřík si nechal okolostojícími cenu potvrdit a ihned na místě překvapenému a nadarmo se ošívajícímu zvonaři zaplatil. Jiřík však, aby zvonaře odškodnil, nechal u něj ulít ještě jeden, menší zvon. Další peníze pak rozdal rakovnickým chudým.

  • Klášter augustiniánů v Dolním Ročově

    Klášter augustiniánů v Dolním Ročově

    Ročov, 43967

    (ve vzdálenosti 9,2 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    V osadě Dolní Ročov, stojí klášter Nanebevzetí panny Marie, patřící řádu poustevníků svatého Augustina. Klášter nechal v roce 1373 založit Albrecht z Kolovrat. V období husitských válek byl klášter značně poničen a opuštěn. K obnově kláštera došlo v 16. století, svého původního věhlasu dosáhl klášter až v 17. století. Na začátku 18. století prodělal klášter rozsáhlou přestavbu podle návrhu G. Santiniho. V roce 1745 se nad klášterem prohnala ničivá průtrž mračen a budovy kláštera i kostel byly značně poničeny. Po této události byla zahájena rozsáhlá přestavba celého klášterního areálu podle návrhu K. I. Dietzehofera a to v barokním stylu. V areálu kláštera byl postaven poutní chrám Nanebevzetí panny Marie. Ve 20. století sloužil klášter jako věznice, kasárna a také jako psychiatrická léčebna. V současnosti je areál přístupný pouze po objednání nebo v době mší.

  • Zámek Kolešovice

    Zámek Kolešovice

    Kolešovice, 27002

    (ve vzdálenosti 9,6 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Zámek v centru obce Kolešovice, nacházející se v okrese Rakovník, v místě s kouzelnou přírodou, je i přes svůj vysoký věk stále dobře udržován. Prohlédnout si můžete původně renesanční budovu, která byla časem přestavěna do slohu barokního a dále ještě novodobě upravena. Okolní příroda vám pomůže zapomenout na vaše starosti a věnovat se aktivnímu odpočinku.

  • Soběchleby u Podbořan

    Soběchleby u Podbořan

    Blšany, 43988

    (ve vzdálenosti 15,9 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Obec Soběchleby leží na úpatí pahorkatiny Džbán (a je i hraniční obcí stejnojmenného přírodního parku), asi tři kilometry východním směrem od obce Blšany. Zástavba v obci je tvořena rodinnými domy podél komunikací. Obec se rozkládá v nadmořské výšce 275 – 320 metrů nad mořem. Soběchleby patří do Žatecké chmelové oblasti. V Soběchlebech stojí kostel sv. Jiří, který spadá pod Římskokatolickou farnost Kryry. Bohoslužby se zde konají jedenkrát za čtrnáct dní o sobotách. Kostel a náves s tradičními zděnými statky byly důvodem pro vyhlášení vesnické památkové zóny v roce 2004.

  • Nový Hrad u Jimlína

    Nový Hrad u Jimlína

    Jimlín, 82508

    (ve vzdálenosti 16,0 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Zdaleka viditelný pozdně gotický hrad Nový hrad stojí na táhlém návrší u obce Jimlín. Hrad tvoří rozlehlý komplex kolem tří nádvoří. Hlavní dominantou areálu je pozdně gotická věž. V 1. polovině 14. století vznikla tvrz, kterou nechal Albrecht Bezdružický z Kolovrat v letech 1465 – 1474 přestavět na pozdně gotický hrad, který zůstal v držení tohoto rodu do roku 1573. Koncem 16. století jej páni z Liběchova nechali renesančně upravit. Během třicetileté války utrpěl hrad značné škody. V roce 1650 byl opraven a v letech 1670 – 1680 byl raně barokně upraven a rozšířen. V letech 1767 – 1924 vlastnili objekt Schwarzenberkové. Z důvodu rekonstrukce je Nový Hrad u Jimlína otevřen pro veřejnost pouze v rámci Zámeckých slavností. Muzeum v Lounech plánuje zpřístupnění hradu i v průběhu roku, ale musí být brán zřetel na probíhající rozsáhlé opravy této památky.

  • Zámek Lány

    Zámek Lány

    Lány, 27061

    (ve vzdálenosti 17,0 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Při cestě z Rakovníka do Prahy v obci Lány stála ve 14 stol. zemanská tvrz. V roce 1589 ji získal císař Rudolf II. a přestavěl na renesanční zámek. Do raně barokního slohu byla upravena roce 1652. V následujících letech vlastnili zámek Schwarzenberkové, Valdštejnové a Fürstenberkové. Karel Egon Fürstenberk přebudoval zámek do dnešní podoby. V roce 1921 koupil zámek stát a objekt se stal letním sídlem prezidentů republiky. Součástí zámku je zámecký park, v němž si můžeme prohlédnout sochu sv. Jenovefy s laní a barokní kostel postavený v letech 1747-52. Západně od objektu najdeme palmový skleník. Park, kostel a skleník byly v 1990 opět zpřístupněny veřejnosti. Na park navazuje Lánská obora, kterou založili Valdštejnové v roce 1713. Obora je součástí chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko. Na místním hřbitově v severní části obce jsou pohřbeni T.G.Masaryk, jeho žena Charlotta, syn Jan a dcera Alice.
  • Zámek Měcholupy

    Zámek Měcholupy

    Měcholupy, 43931

    (ve vzdálenosti 17,1 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Barokní zámek se nachází uprostřed vsi Měcholupy na Lounsku v Ústeckém kraji. Zámek je dvoupatrová čtyřkřídlá budova kolem čtvercového nádvoří. K východnímu zámeckému křídlu přiléhá kaple Zvěstování Panny Marie. Na zámek navazuje anglický park.

    Původní tvrz byla postavena v 16. století. Karel z Paaru nechal na konci 17. století tvrz přestavět na barokní zámek. V roce 1860 získal panství podnikatel Antonín Dreher, který dal zámek rozšířit a upravit, zámecký objekt tak získal dnešní podobu. V posledních letech se zámek využívá jako internátní škola pro děti s vadou řeči.

  • Kostel početí Panny Marie v Siřemi

    Kostel početí Panny Marie v Siřemi

    Blšany, 43988

    (ve vzdálenosti 17,5 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie se nachází v obci Siřem na návsi, asi deset kilometrů jižním směrem od Žatce, pět kilometrů severovýchodně od Blšan. Kostel stojí na vyvýšeném ostrohu návsi a tak dominuje nejen návsi obce, ale je viditelný zdaleka a tvoří dominantu celé obce. Okolo kostela stojí několik soch svatých. Kostel, který je nyní v dezolátním stavu, je znám i ze zmínek v díle spisovatele Franze Kafky, který v Siřemi žil a na kostel se díval i z domku na návsi, v němž bydlel. Za dob působení Franze Kafky byl kostel již bez vlastního faráře, ale sloužily se v něm bohoslužby každou třetí neděli.

  • Zřícenina Žerotín

    Zřícenina Žerotín

    Žerotín, 82529

    (ve vzdálenosti 17,8 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Nevelké zříceniny gotického hradu Žerotín stojí na nízkém návrší nad stejnojmennou obcí na Lounsku v Ústeckém kraji. Z hradu se do dnešních dnů zachovaly pouze dva fragmenty zdiva, sklep a dvojité příkopy. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    Hrad postavili ve 13. století Žerotínové, kteří zde sídlili do poloviny 15. století, poté hrad vlastnili Zajícové z Hazmburka, páni z Klinštejna, Chotkové z Vojnína a další. Hrad byl obýván ještě v 16. století, za třicetileté války byl však zpustošen a pak zpustl.

  • Zámek Cítoliby

    Zámek Cítoliby

    Cítoliby, 43902

    (ve vzdálenosti 18,2 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Barokní zámek se nachází v městečku Cítoliby na Lounsku v Ústeckém kraji. Zámek je patrová trojkřídlá budova, která má v nádvoří východního křídla arkádovou chodbu. U jižního křídla je venkovní schodiště do zrcadlového sálu, dále sluneční hodiny. V přízemí jižního křídla jsou klenuté místnosti s nástropní štukovou výzdobou, v patře je hlavní zrcadlový sál.

    Původní tvrz byla po polovině 17. století přestavěna na barokní zámek. V 80. letech 17. století byla založena zámecká zahrada. V letech 1717 a 1731 byl zámek přestavěn.

  • Hrad Křivoklát

    Hrad Křivoklát

    Křivoklát 47, Křivoklát, 27023

    (ve vzdálenosti 18,2 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Je jedním z nejstarších a nejvýznamnějších hradů českých knížat a králů. Jeho počátky sahají do 12. století. Za panování Přemysla Otakara II. vznikl rozsáhlý královský hrad, který výrazně přestavěl Václav IV. a později velkoryse dobudován Vladislavem Jagellonským. Křivoklát byl nekolikrát těžce poškozen požárem. Poté co se stal obávaným vězením prudce poklesl jeho význam. Majitelé hradu Fürstenberkové, kteří hrad drželi až do roku 1929 přivedli hrad k záchraně jeho restaurováním.

    Nádherná hradní kaple, královský a rytířský sál s expozicí gotického malířského a sochařského umění, knihovna obsahující na 52 tisíc svazků, bohaté fürstenberské muzeum a obrazárna, proslulé vězení a mučírny s mučícími nástroji, monumentální velká věž s loveckými sbírkami a výhledem do okolí, příjemná procházka po hradbách, věž Huderka s černou kuchyní a vyhlídkovým ochozem, hejtmanství s příležitostnými výstavami, to vše a ještě mnohem více je hrad Křivoklát, národní kulturní památka.

    Návštěvní doba Duben - denně mimo pondělí - 9.00 - 16.00 Květen, červen - denně mimo pondělí - 9.00 - 17.00 Červenec, srpen - denně mimo pondělí - 9.00 - 17.30 Září - denně mimo pondělí - 9.00 - 16.00 Ŕíjen - denně mimo pondělí - 10.00 - 16.00 Listopad, prosinec - víkendy, svátky - 10.00 - 15.00

    Vstupné I. okruh (Interiéry hradu) - dospělí - 100 Kč, studenti a senioři - 70 Kč, děti 6-15 let - 50 Kč II. okruh (Expozice lovectví, Velká věž a ochozy) - dospělí - 70 Kč, studenti a senioři - 50 Kč, děti 6-15 let - 30 Kč

  • Zřícenina Krakovec

    Zřícenina Krakovec

    Krakovec č.p. 4, Krakovec, 83214

    (ve vzdálenosti 18,7 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Gotický hrad Krakovec vystavěný koncem 14. století patřil k nejluxusnějším hradům své doby a tak byly jeho obranné prvky sníženy na minimum. Za celé dlouhé roky výrazně nezměnil svůj vzhled, podepsal se na něm pouze čas. V prvním patře byly reprezentační místnosti hradu, velký sál a hradní kaple. Sál s krbem a čtyřmi čtvercovými okny byl plochostropý a zaujímal skoro celé západní křídlo. Architektonicky nejvýznamnějším prostorem pevnosti byla a zůstala hradní kaple. Za prohlídku stojí i zachované gotické sklepení s několika schodišti. Do hradu se vstupovalo po mostě nad nevelkým příkopem, který měl poslední článek padací. Krakovec je známý také jako poslední útočiště Jana Husa před jeho odjezdem na koncil do Kostnice. Kázal po okolí, napsal zde závěť a list přátelům. Jeho pobyt na hradě připomíná pamětní deska. Tento hrad je lákavý nejen pro návštěvníky, ale inspiruje i filmaře. Natáčel se tu pohádkový muzikál Ať žijí duchové! a pohádka Princ a Večernice.

  • Klášter Panenský Týnec

    Klášter Panenský Týnec

    Panenský Týnec 10, Panenský Týnec, 43905

    (ve vzdálenosti 18,8 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Františkánský klášter klarisek byl založený pány ze Žerotína pro jeptišky Anežského kláštera v Praze roku 1293. Mohutný chrám při klášteře nebyl nikdy dostavěn a je dodnes obklopen mnoha tajemstvími. Za husitských válek byl klášter i nedostavěný kostel zničen, avšak na rozdíl od kostela byl klášter obnoven a rozšířen. V 17. století sloužil jako letní sídlo pražských abatyší. Po zrušení kláštera roku 1782 jej spravoval náboženský fond. Roku 1797 jej koupil pražský kupec Jan Tuscany a jeho rodina přestavěla budovy kláštera v 1. polovině 19. století v zámeckém stylu. Od roku 1872 až do znárodnění patřil klášter rodu Herbersteinů. V současné době ho využívá obecní úřad, který tu má své kanceláře, obřadní síň a obecní knihovnu. Nedostavěný chrám je volně přístupný.
  • Město Blšany

    Město Blšany

    Blšany, 43988

    (ve vzdálenosti 19,2 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Město Blšany První zmínka o Blšanech se objevuje léta páně 1228, kdy je ves uváděna jako majetek kláštera sv. Jiří na Pražském hradě. V 2. polovině 13. století se Blšany staly majetkem pražského arcibiskupství a ve 14. století byla vsí farní s vladyckým sídlem a tvrzí. Na počátku 16. století se obec stala součástí majetku rodu Lobkoviců a tehdy byla povýšena na městečko s vlastním znakem a pečetidlem. Roku 1541 byla městečku Bohuslavem Felixem z Lobkovic udělena důležitá privilegia-právo vlastního soudu, právo vařit pivo, vybírat clo, obchodovat se solí a konat týdenní a výroční jarmarky. Tyto výhody si obec pečlivě střežila a měla mnoho sporů s vrchností. Po smrti Bohuslava Felixe z Lobkovic v roce 1595 přecházela obec z jednoho majitele na druhého (Kolovratové, hrabata z Baden-Badenu a posledními majiteli se stali Černínové). Mezi významné památky patří židovský hřbitov založený roku 1863, barokní kostel sv. Michaela Archanděla z let 1716- 1717 a barokní fara z roku 1734.
  • Město Blšany

    Město Blšany

    Blšany, 43988

    (ve vzdálenosti 19,2 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Město Blšany První zmínka o Blšanech se objevuje léta páně 1228, kdy je ves uváděna jako majetek kláštera sv. Jiří na Pražském hradě. V 2. polovině 13. století se Blšany staly majetkem pražského arcibiskupství a ve 14. století byla vsí farní s vladyckým sídlem a tvrzí. Na počátku 16. století se obec stala součástí majetku rodu Lobkoviců a tehdy byla povýšena na městečko s vlastním znakem a pečetidlem. Roku 1541 byla městečku Bohuslavem Felixem z Lobkovic udělena důležitá privilegia-právo vlastního soudu, právo vařit pivo, vybírat clo, obchodovat se solí a konat týdenní a výroční jarmarky. Tyto výhody si obec pečlivě střežila a měla mnoho sporů s vrchností. Po smrti Bohuslava Felixe z Lobkovic v roce 1595 přecházela obec z jednoho majitele na druhého (Kolovratové, hrabata z Baden-Badenu a posledními majiteli se stali Černínové). Mezi významné památky patří židovský hřbitov založený roku 1863, barokní kostel sv. Michaela Archanděla z let 1716- 1717 a barokní fara z roku 1734.
  • Hamousův statek ve Zbečně

    Hamousův statek ve Zbečně

    Zbečno, 27024

    (ve vzdálenosti 20,1 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Hamousův statek se nachází přímo naproti kostelu sv. Martina uprostřed obce. Jeho historie sahá až do dob prvních Přemyslovců. Na první pohled běžné roubené stavení překvapí každého, kdo vstoupí dovnitř především svou rozlehlostí. Najdeme zde černou kuchyni s chlebovou pecí, obytnou místnost hospodáře, další kuchyni, komory, klenuté sklepy a mnoho dalších překvapení.

  • Zámek Postoloprty

    Zámek Postoloprty

    Postoloprty, 43942

    (ve vzdálenosti 20,6 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Na místě původní tvrze nechal Jiří ze Šternberka v roce 1611 postavit renesanční zámek. Od roku 1692 byl zámek majetkem Schwarzenberků. V 18. století trpělo panství vpády cizích vojsk. Zámek chátral, v roce 1768 dokonce vyhořel. Poté dali Schwarzenberkové zámek upravit a barokně přestavět prakticky do dnešní podoby. Mohutný barokní zámek se nachází ve městě Postoloprty na Lounsku v Ústeckém kraji. Zámek je dvoupatrová trojkřídlá budova s pavilónovými nástavbami na nárožích. V současnosti chátrá a pro veřejnost je nepřístupný.

  • Kostel Matky Boží v Lounech

    Kostel Matky Boží v Lounech

    Louny, 44001

    (ve vzdálenosti 20,6 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Kostel Matky Boží se nachází v ulici Matky Boží a v ulici Na Foukalce, nedaleko autobusového nádraží v Lounech. Kostel se stavěl v letech 1491-1493. V roce 1612 k němu kamenický mistr Mikuláš Renkvic přistavěl věž. Portál v přízemí věže kostela má tvar oslího oblouku. Na věži byl umístěn reliéf  Vzkříšení Lazara od Vincence Strašryby, který byl původně osazen na hřbitovní zdi u kostela sv. Petra na západě Loun. Do roku 1789 se kolem kostela, jež byl ohrazen zdí, pohřbívalo. Roku 1913 byl kostel zrestaurován.

  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Postoloprtech

    Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Postoloprtech

    Postoloprty, 43942

    (ve vzdálenosti 20,7 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Kostel Nanebevzetí Panny Marie dominuje náměstí v Postoloprtech. Jedná se o jednolodní stavbu s jednou věží, na které jsou hodiny. Je situován netradičně oltářem k jihu, aby věž se vstupní bránou byly kolmo do náměstí. V průčelí kostela jsou kamenné sochy sv. Petra a Pavla. Vnitřek kostela je zdoben krásnými štukovými ozdobami, které jsou prací vídeňských mistrů. Kostel má pět oltářů a to hlavní a čtyři boční.

  • Kostel Čtrnácti sv. Pomocníků v Lounech

    Kostel Čtrnácti sv. Pomocníků v Lounech

    Louny, 44001

    (ve vzdálenosti 20,8 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Hřbitovní barokní kostel Čtrnácti sv. Pomocníků pochází z let 1714-1718 a byl postaven jako poděkování Bohu za odvrácení morové rány (město Louny zasáhlo několik velkých epidemií a zatímco během první morové rány r. 1680 postavili lounští jen oltář sv. Sebastiána a Rocha v hlavním kostele, po odvrácení druhé roku 1714 byl postaven tento kostel.

    Kostel je jednoduchou barokní stavbou. Nachází se v místech spáleniště obecního dvora, který lehl popelem za třicetileté války. Vedle kostela bývala do roku 1782 poustevna pro jednoho bratra řádu sv. Ivana, který se zde po zrušení řádu Josefem II. stal hrobníkem a kostelníkem.

  • Radnice v Postoloprtech

    Radnice v Postoloprtech

    Postoloprty, 43942

    (ve vzdálenosti 20,8 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Nová radnice v Postoloprtech byla postavena v roce 1902. Nad budovou radnice se zvedá hranolová věž. Nová radnice nahradila provizorní radniční dům. Stará barokní radnice totiž už od poloviny 19. století sloužila potřebám okresního soudu a prostředky k výstavbě nové městu dosud scházely. V novostavbě byla kromě městského úřadu umístěna i spořitelna a místní policejní stanice. Budova, která je výraznou dominantou náměstí slouží i nyní potřebám radnice, je v ní i obřadní síň a konají se zde i různé kulturní akce.

  • Kostel sv. Petra v Lounech

    Kostel sv. Petra v Lounech

    Louny, 44001

    (ve vzdálenosti 20,8 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Kostel sv. Petra se nachází na severozápadě Loun na náměstí Benedikta Rejta. V písemných pramenech je kostel sv. Petra prvně připomínán roku 1359, pravděpodobně je však starší. Podle stavebně-historického průzkumu jsou jeho nejstaršími částmi jeho průčelí a loď, které mohou obsahovat možná i románské zdivo. Dnešní podoba kostela je výsledkem přestavby v letech 1456 -1463. V 90. letech 19. století jej restauroval architekt Josef Mocker. V letech 1573-1579 vyzdobil portály hřbitovní zdi plastikami místní kameník Vincenc Strašryba. V 16. a 17. století byl hřbitov u sv. Petra hlavním městským pohřebištěm. Za josefínských reforem roku 1789 byl kostel zrušen a odsvěcen a převzala ho obec, která jej zprvu pronajímala a pak prodala cítolibskému zbohatlíkovi Františku Hýrovi, který v něm plánoval zřízení rodinného mauzolea. Od roku 1892 patřil evangelické církvi, dnes je opět majetkem města.

  • Lounská synagoga

    Lounská synagoga

    Louny, 44001

    (ve vzdálenosti 20,8 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Druhá největší synagoga v Čechách. V letech 1871-1872 ji vybudoval stavitel Johann Staněk z financí židovské obce. Slavnostní vysvěcení provedl rabín Abrahám Frank dne 18.3.1872. V roce 1911 byla renovována a uvnitř kompletně vyzdobena malbami. V průběhu tzv. křišťálové noci z 9. na 10. listopadu 1938 ji vypálili nacisté. Od té doby již nikdy nesloužila původnímu účelu. Objekt byl proslulý vynikající akustikou.

  • Městské opevnění Loun

    Městské opevnění Loun

    Louny, 44001

    (ve vzdálenosti 20,9 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Městské opevnění vznikalo souběžně se založením města od 2. pol. 15. století. Vnitřní gotické opevnění se nezachovalo úplně. Je patrné zejména v zadních prostorách domů v České ulici a i s parkánovým příkopem v ulici Na Valech. Místy jsou ve zdivu naznačeny i půdorysy hranolovitých bašt. Hradby je možno sledovat na jižní, západní i severní straně města, zejména procházka na šancích nad řekou je působivá. V Žižkově ulici jsou dvě dělové bašty. Hranolová věž a několik půlkruhových bašt.

    Součástí opevnění je Žatecká brána, jediná zachovalá brána. Byla postavena roku 1500. Je to uvedeno v jedné ze tří latinských sentencí vytesaných na průčelí. Nešlo o bránu v pravém slova smyslu, ta stávala poněkud východněji v Žatecké ulici; doba jejího zničení není známa. Dnešní Žatecká brána tvořila její předbraní a nebyla opatřena cimbuřím, nýbrž až do roku 1841 prkenným podsebitím. Původní městské opevnění je od osmdesátých let 20. stol. postupně restaurováno.

  • Evangelický kostel v Lounech

    Evangelický kostel v Lounech

    Louny, 44001

    (ve vzdálenosti 20,9 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Stojí v Husově ulici na křižovatce ulic Komenského a Husova je asi o padesát let mladší než budova muzea nad ním. Postaven byl v r. 1897 v pseudorenesančním stylu. Je nejmladším, při Dni památek v r. 1998, zpřístupněným kostelem. Stavba je jednolodní, obdélného půdorysu, s trojboce uzavřeným presbytářem s přilehlou sakristií a hranolovou věží. Celý vnitřní prostor je kryt stropem. Zařízení, podobně jako okenní malby na sklech, pochází z konce 19. století. V kostele jsou varhany, v současnosti nepoužívané. V kostele jsou pravidelně pořádány mše a motlitby, občasná pěvecká vystoupení či koncerty, velkému zájmu se těší zejména štědrovečerní mše. K objektu přísluší fara na Husově ulici 1200.

  • Kostel sv. Mikuláše v Lounech

    Kostel sv. Mikuláše v Lounech

    Beneše u Loun 136, Louny, 44001

    (ve vzdálenosti 21,0 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Kostel svatého Mikuláše je vrcholným dílem pozdní České gotiky a tvoří dominantu města Louny. Jedná se o trojlodní chrám s krouženou klenbou a jehlancovou střechou. V současné době je veřejnosti zpřístupněn ochoz věže. V roce 1995 byl kostel vyhlášen Národní kultruní památkou. První zmínka o lounském kostele je z roku 1332 a v tomto období byl kostel zasvěcen svatému Kříži. Koncem 14. století byl kostel přestavěn a nově zasvěcen svatému Mikuláši. Z původního kostela svatého Kříže byla ponechána pouze věž. V roce 1517 bylo město Louny včetně kostela zničeno požárem. Kostel byl obnovem a stavba byla dokončena v roce 1538. V interiéru kostela je velmi pěkný oltář zhotovený v roce 1701 až 1706 sochařem Jeronýmem Kohlem. Kazatelna pochází z roku 1540. Koncem 19. století byl kostel rekontruován architekty J. Mockerem a K. Hilbertem.

    Vyhlídka z ochozu věže je pro veřejnost otevřena: úterý – neděle: 10.00 – 17.00 hod.

  • Gotický dům čp. 48 Louny

    Gotický dům čp. 48 Louny

    Louny, 44001

    (ve vzdálenosti 21,0 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Původně gotický dům v 16. století patřil rytířskému rodu Hrušků z Března. Nazýval se také Zlatá Hvězda. Počátkem sedmnáctého století jej vlastnil známý pražský stavitel Kašpar Oemichen z Oberheimu, poté město, které jej upravilo a používalo jako ubytovací hostinec. Znovu byl vystavěn zřejmě počátkem osmnáctého století, protože v letech 1641-1715 je uváděn jako spáleniště. V srpnu roku 1813 zde bydlel ruský car Alexandr I. V devatenáctém století byl dům v majetku rodiny Lippe. Cestovatel Lippe přivážel do Loun ze svých cest po Indonesii, Filipínách a Arábii četné sbírky etnografického charakteru a též i zbraně, které jsou nyní uloženy v Náprstkově muzeu v Praze.

  • Kapucínský klášter v Žatci

    Kapucínský klášter v Žatci

    Žatec, 43801

    (ve vzdálenosti 21,2 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Kapucínský klášter byl založen v době největšího rozmachu kapucínského řádu u nás, ve druhé polovině 17. století. Stejně jako u jiných klášterů tohoto řádu, i tady stál u počátku stavby dobrodinec. Tento klášter byl postaven díky hraběnce Krakovská z Kolovrat. V roce 1675 přišli do Žatce čtyři první kapucíni a založili zde tzv. řádový hospic. Stavba konventu probíhala v letech 1676-1680, klášterní kostel byl svěcen až v r. 1683. Stavba byla v podstatě dokončena v roce 1684. Architektura raně barokních staveb je přiměřeně prostá. Kostel má typický rozvrh s pravoúhlým presbytářem a obdélnou lodí. Hlavní výzdoba interiéru proběhla v letech 1705-1710. Hlavní oltář je raně barokní. Klášter tvoří jednopatrová čtvercová budova. Od dvacátých let 19. století byly zahájeny zásadní úpravy, které s přestávkami trvaly až do počátku 20. století. Výsledkem je současná podoba konventu i kostela. Ke zrušení kláštera za Josefa II. nedošlo. Klášter byl zrušen až v r. 1950, a po dlouhá léta sloužil jako domov důchodců. I ten však byl v osmdesátých letech zrušen. V současné době je obnova budovy a následné využití velice žádoucí.

  • Zřícenina Petrohrad

    Zřícenina Petrohrad

    Petrohrad, 43985

    (ve vzdálenosti 21,6 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Zřícenina gotického hradu stojí na vysokém návrší nad obcí Petrohrad na Lounsku v Ústeckém kraji. Dochovaly se pouze obvodové zdi paláce, zbytky hradebních zdí a kaple Všech svatých vybudovaná v polovině 17. století na základech okrouhlé hradní věže. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    Hrad nechal ve 2. polovině 14. století postavit Petr z Janovic. Hrad byl majetkem pánů z Janovic do roku 1483, poté jej vlastnili Gutštejnové a páni z Kolovrat. V roce 1559 je hrad uváděn jako pustý.

  • Žatecká radnice

    Žatecká radnice

    Žatec, 43801

    (ve vzdálenosti 21,9 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Radnice byla postavena r. 1362 jako tržnice sukna. V části už tehdy zasedala městská rada. Od husitských válek sloužila již celá budova městské samosprávě. Roku 1559 byla radnice přestavěna v renesančním stylu. Tehdy se v radnici nacházelo i prominentní vězení zvané rathauzní. Za třicetileté války tu byl sklad „kacířských knih“ a válečných pokut: chmele a obilí. Další přestavby vyvolalo v 18. století zřízení krajského úřadu a dva velké požáry. Tehdy vznikla současná podoba 47 m vysoké věže, která dnes slouží jako rozhledna po městě a okolí. Když se vám poštěstí z jejího ochozu uvidět hrad Hazmburk, splní se vám jedno tajné přání.

  • Kostel sv. Václava v Žatci

    Kostel sv. Václava v Žatci

    Žatec, 43801

    (ve vzdálenosti 22,1 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Západně od ostrohu, na němž se nachází historické jádro Žatce, je na úpatí této terasy patrný výrazný zákrut. Vytvořilo jej rameno Ohře, zvané Bačina. Zhruba uprostřed tohoto prostoru stojí kostelík sv. Václava. První zmínka o něm pochází z roku 1357, ale je pravděpodobné, že vznikl již dříve. Podle zasvěcení bychom mohli počítat s jeho založením již ve 12. století. Současná podoba je výsledkem raně barokních úprav z druhé poloviny 17. století. K téměř čtvercové lodi z hrázděného zdiva se pojí presbytář uzavřený dvěma stranami trojúhelníka. Je sklenut valenou klenbou s lunatemi a hřebínky, triumfální oblouk je půlkruhový, se seseknutou hranou a římsou. V lodi je nový dřevěný strop. V okolí kostela byl raně středověký hřbitov.

  • Chrám Nanebevzetí Panny Marie v Žatci

    Chrám Nanebevzetí Panny Marie v Žatci

    Žatec, 43801

    (ve vzdálenosti 22,1 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Jde o jednu z nejvýznamnějších památek města, jejíž založení spadá do románského období. Dodnes je do značné výšky dochováno dvouvěžové románské průčelí a z původní stavby pochází patrně i reliéf s poprsím sv. Petra, zazděný po pravé straně hlavního portálu. Kostel je dále doložen v r. 1206. V letech 1340-1370 se na dostavbě tohoto kostela podílela i známá huť Petra Parléře. Základy ke zvonici byly položeny v r. 1380. V období 1724-28 byla přistavěna osmiboká kaple sv. Jana Nepomuckého, kolem r. 1740 pak bylo barokizováno západní průčelí. Věž byla postavena mezi léty 1770-1773 stavitelem. Další úpravy a doplňky byly uskutečněny v průběhu 19. stol. Autorem většiny soch na jižní straně děkanského kostela je J. K. Vetter. Na výzdobě interiérů děkanského chrámu se podílela celá řada umělců.Varhany pocházejí z 19. století. V letech 1993 a 1994 prošel chrám náročnou rekonstrukcí vnějšího pláště, takže opět patří k architektonickým skvostům města Žatce.

  • Kostel sv. Šimona a Judy v Lenešicích

    Kostel sv. Šimona a Judy v Lenešicích

    Lenešice, 43923

    (ve vzdálenosti 22,6 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Zhruba uprostřed návsi v Lenešicích je postaven původně románský kostel Sv.Šimona a Judy. Pochází ze třináctého století. Kostel je jednolodní s jednou věží. Západní průčelí kostela ja ukončeno hranolovou masivní věží se dvěma řadami románských okének. Věž kostela je původní, románská, a dle latinského nápisu na západním průčelí věže pochází rovněž ze třináctého století (nápis uvádí rok 1262). Kostel je sice původně románský, avšak později byl barokně přestavený – jeho nynější podoba je z let 1800-1802. Kolem kostela býval hřbitov, kde se pohřbívalo až do roku 1797, nyní je v jeho místech parčík. Kostel Sv.Šimona a Judy v Lenešicích patří mezi nejstarší památky tohoto druhu u nás.

  • Hrad Týřov

    Hrad Týřov

    Skryje, 27042

    (ve vzdálenosti 22,8 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Zříceniny kdysi významného královského hradu Týřov stojí na nevysokém ostrohu nad soutokem řeky Berounky s Úpořským potokem. Týřov se nachází na Rakovnicku ve Středočeském kraji. Týřov patří k nejstarším hradům kastelového typu u nás. Do současnosti se zachovala část hradní věže, malá část hradního paláce, obytný donjon a zbytky frankovacích věží, které částečně sloužily k obraně hradu.

    Týřov byl vybudován v 1. polovině 13. století jako královský hrad. V roce 1249 zde byl zajat kralevic Přemysl Otakar II. svým otcem Václavem I. V letech 1315 – 1316 byl na hradu vězněn Jindřich z Lipé. Ve 2. polovině 16. století je Týřov připomínán jako pustý. Postupem času Týřov zchátral.

  • Leontýnský zámek

    Leontýnský zámek

    Roztoky, 83234

    (ve vzdálenosti 23,1 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Malebný Leontýnský zámek stojí ve vyvýšené poloze na okraji rozlehlých křivoklátských lesů na Rakovnicku ve Středočeském kraji. Zámek je patrová stavba nepravidelného půdorysu, která je krytou chodbou spojena s také patrovou věží. Zámek obklopuje volně řešený park, který navazuje na les a pole.

    Na místě dvora zvaného Obora nechal Karel Egon Fürstenberk v roce 1820 postavit klasicistní zámek, který se po dvoru a blízkém lese původně jmenoval Obora. V roce 1865 byl upraven na letohrádek a po Leontýně z Khevenhülleru, manželce Maxe Fürstenberka, přejmenován na Leontýnský zámek či Leontýn. V letech 1893 – 1894 byl zvýšen o patro a přestavěn ve stylu romantické anglické novogotiky. Od 2. poloviny minulého století tu je umístěn sociální ústav pro mládež.

  • Kostel Všech Svatých v Bratronicích

    Kostel Všech Svatých v Bratronicích

    Bratronice, 27363

    (ve vzdálenosti 23,5 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Barokní kostel Všech svatých v Bratronicích byl postavený v letech 1780 až 1783. Zajímavostí kostela jsou rokokové lavice v interiéru. Kostel stojí ve středu obce a nedaleko něj roste památný strom lípa malolistá.

  • Kaštice

    Kaštice

    Podbořany, 44101

    (ve vzdálenosti 23,8 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Kaštice - barokní kašna
  • Hrad Jenčov

    Hrad Jenčov

    Nižbor, 26705

    (ve vzdálenosti 23,8 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    O hradu Jenčově se nedochovaly písemné zprávy. Archeologické nálezy hovoří pro jeho vznik na přelomu 13. a 14. století, pravděpodobně byl založen jako lovecký hrádek buď některým z posledních Přemyslovců (v souvislosti s rozšiřováním přemyslovského loveckého hvozdu se často hovoří o Přemyslu Otakaru II.) anebo Janem Lucemburským (na tento původ se usuzuje na základě podobnosti mezi jmény Jan a Jenčov). Malý hrad patřil patrně pod správu nedalekého Nižboru a vzhledem k menšímu významu o něm není v historických pramenech zmnínky. Zanikl opuštěním v souvislosti se ztrátou své funkce nejpozději v 16. století. Jenčov patří k našim nejmenším hradům. Stával v hlubokých lesích u Nižboru na skalce v údolí potoka Vůznice. Sestával pouze z hranolové věže o rozměrech 7,5×10 m a k ní přiléhajícího paláce. Minimálně patrový palác na ploše přibližně 9×18 m měl v přízemí dvě plochostropé místnosti. Prostor v sousedství paláce byl nejspíše ohrazen.

  • Kostel sv. Václava v Kladně

    Kostel sv. Václava v Kladně

    Kladno, 27201

    (ve vzdálenosti 24,4 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Kostel byl postaven v letech 1925-27. Je postaven v novobyzantském stylu. Věž je zdobena v průčelí svatováclavskou sochou od Ladislava Vocelky. Jak je Václavův bratr vraždil s korunkou a v hermelínu, alespoň tak to podává oltářní tyrolská řezba českého světce od France Štuflesera.

  • Zámek Peruc

    Zámek Peruc

    Peruc, 43907

    (ve vzdálenosti 24,7 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Zámek Peruc se nachází ve stejnojmenné obci v Ústeckém kraji, východně od Loun. Zámek je trojkřídlý patrový objekt se zajímavými interiéry. V jižním křídle zámku se nachází pamětní síň Emila Filly vybavená původním mobiliářem s ukázkami z umělcovy tvorby a sbírek.

    Ve 13. století byl postaven hrad, z něhož se dochovalo sklepení a románské řádkové zdivo pod severním křídlem dnešního zámku. Páni z Peruce vybudovali v roce 1319 na místě sešlého hradu pevnou tvrz. Na konci 16. století byla tvrz přestavěna na renesanční zámek. V roce 1673 se zámek stal majetkem Ledeburů, za kterých byl zámek v 18. století upraven barokně a rokokově. Tehdy byl také vytvořen zámecký park. V letech 1814 – 1945 patřil zámek Thunům. Po roce 1945 obýval jižní část zámku malíř, sochař a grafik Emil Filla. Dnes je zámek majetkem obce Peruc.

  • Nové Kladno

    Nové Kladno

    Kladno, 27201

    (ve vzdálenosti 24,9 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Těsně po 2. světové válce vzniká na Kladně vzorové sídliště pro 1.500 rodin horníků a hutníků. Nejvíce toto období reprezentuje 6 věžových domů z let 1953-57. Třináct pater tvoří železobetonový skelet s keramickým obkladem. Dodnes patří svým celkovým konceptem, monumentalitou a řešením parteru s obchody a službami k nejlepším stavbám které u nás vznikaly v 50. letech 20. století. Pod domem jsou dva suterény s atomovým krytem, spalovnou odpadků, záložní agregát, prádelny, žehlírny. Vstupy do domů tvoří reprezentativní haly. V každém domě pak na cca 77 bytů šesti různých typů s unikátním systémem strotop (tedy vytápění ve stropech a stěnách bytu).

  • Kostel sv. Jakuba Většího ve Vroutku

    Kostel sv. Jakuba Většího ve Vroutku

    Vroutek, 43982

    (ve vzdálenosti 24,9 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Obec Vroutek se nachází 4 km jižně od Podbořan. Kostel svatého Jakuba Většího ve je unikátní románskou stavbou z 1. poloviny 13. století. Jedná se o jednolodní stavbu s věží na západní straně a půlkruhovou apsidou na straně východní. Strop lodi byl zaklenut v 16. století. V období baroka byl přestavěn vrcholek věže. Na východním průčelí kostela se nachází trojúhelníkový štít a socha svatého Jakuba ve výklenku. V ose apsidy je štěrbinové románské okno s ústupky. Loď je z bloků červeného pískovce, vlysy a římsy z pískovce bílého. Střechy jsou kryté šindely. Ve věži kostela je zvon z r. 1591.

    Při severozápadní straně kostela stála tvrz, obytné sídlo vroutecké vrchnosti. Oba objekty, tvrz a kostel, tvořily původně jeden celek, který byl opevněn příkopem a valem. To poskytovalo okolí dobré útočiště. Dveře uzavírající zdi o síle 130 cm zajišťovaly zásuvné závory.

  • Šnajdrova tiskárna

    Šnajdrova tiskárna

    Kladno, 27201

    (ve vzdálenosti 26,1 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Stavba Šnajdrovy tiskárny byla dokončena v roce 1911 a rozvíjí to nejlepší z kotěrovské moderny. Projektoval ji plzeňský rodák Jaroslav Rössler, žák Jana Kotěry. Rössler dokonale zkombinoval tiskařský provoz s komfortem obytné části. Komunika probíhala v přízemí systémem intimních dvorků a v patře obytnou terasou na střeše sazárny. Šnajdrova tiskárna byla první tiskárna, která začala vydávat v českém překladu knihy indického myslitele Rabindranátha Thákura ještě dřív než dostal Nobelovu cenu za literaturu.

  • Vila architekta Stádníka

    Vila architekta Stádníka

    Kladno, 27201

    (ve vzdálenosti 26,4 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Vila zaujme především kombinovanou mítanou a cihelnou fasádou členěnou dekorativními pilastry s ptačími hlavicemi. Celek je pak pevně usazen na opukové podezdívce.

  • Zámek Kladno

    Zámek Kladno

    Zádušní 1, Kladno, 27201

    (ve vzdálenosti 26,5 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Nejvýznamnější kladenskou památkou je barokní zámek. Stojí na místě původní středověké tvrze zvané Horní, z níž se dochovaly pouze sklepy. Na těchto základech v 16. stol. postavili renesanční zámek. Dnešní podobu získal v roce 1740, kdy byl podle návrhu K.I. Dientzenhofera barokně upraven. Můžeme si zde prohlédnout kapli sv. Vavřince s nástěnnými malbami od J. K. Koláře. Kaple stojí v západním křídle zámku, slouží k církevním účelům. Během její nedávné rekonstrukce byly objeveny v historickém dřevěném sekretáři vzácné knihy. Dnes je zámek sídlem galerie (otevřeno celoročně). Její sbírky představují archeologické nálezy. Své sídlo zde má i Sládečkovo vlastivědné muzeum a pobočka městské knihovny Kladno. Součástí objektu je zahrada s medvědáriem.

    Otevírací doba Celoročně: Út - Pá: 9 - 12 a 13 - 17 h So a Ne: 13 - 17 h

    Vstupné dospělí 40,- Kč důchodci 20,- Kč děti, studenti 10,- Kč

  • Kaple sv. Floriána v Kladně

    Kaple sv. Floriána v Kladně

    Kladno, 27201

    (ve vzdálenosti 26,5 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Kaple sv. Floriána je pravděpodobně posledním sakrálním dílem K. I. Dientzenhofera. Základní kámen kaple byl položen v roce 1751, dokončena byla ale až v roce 1872. Půdorys kaple vychází z centrální křížové dispozice s konkávně probraným průčelím, jež vymezují nakoso postavené hranolové věže.

  • Bazilika Nanebevzetí P. Marie v Kladně

    Bazilika Nanebevzetí P. Marie v Kladně

    Kladno, 27201

    (ve vzdálenosti 26,6 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Původní stavbou na tomto místě byl gotický kostel z poloviny 14. století. Novorománská bazilika Nanebevzetí Panny Marie s hranolovou věží v západním průčelí pochází z let 1898-1900. Hlavní i boční loď jsou kryty dřevěným kazetovým stropem. V 70. a 80. letech 20. století byl kostel ve velmi špatném stavu a došlo dokonce k částečnému zřícení, ale po rekonstrukci byl v roce 2000 znovu vysvěcen.

  • Novorenesanční radnice v Kladně

    Novorenesanční radnice v Kladně

    Kladno, 27201

    (ve vzdálenosti 26,6 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Novorenesanční radnice je z téže doby jako bazilika Nanebevzetí Panny Marie, konkrétně z let 1898-99. Postavena byla podle návrhu Jana Vejrycha. Vejrych si zde přivzal ke spolupráci malíře Adolfa Libschera, jenž je autorem idilického hornicko-hutnického tryptychu s ústřední ženskou postavou symbolizující bohatnoucí Kladno. Radnice je nyní sídlem orgánů Statutárního města Kladna a Magistrátu města Kladna.

  • Husův sbor v Kladně (bývalá synagoga)

    Husův sbor v Kladně (bývalá synagoga)

    Kladno, 27201

    (ve vzdálenosti 26,7 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Novorenesanční stavba z roku 1884 postavena pražským stavitelem E. Brandtem na místě původního židovského domu. Objekt má obdélníkový půdorys se segmentově vystupující apsidou. Západní průčelí je zdobeno černými mramorovými deskami se zlatými nápisy Starozákonného Desatera. V interiéru najdeme kopii Bílkova Ukřižovaného, jehož originál je ve svatovítské katedrále v Praze. Dnes sídlo Husova sboru církve československé husitské.

  • Hotel Hofman

    Hotel Hofman

    Kladno, 27201

    (ve vzdálenosti 26,8 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    V roce 1903 si vybral tehdejší generální ředitel kladenské Poldi hutě Alexandro Pacani pro stavbu reprezentativního podnikového hotelu věhlasného Josefa Hofmana. Ten předběhl svou dobu a v éře vrcholí secese překvapil střídmým jednoduchým domem z neomítaných kladenských struskových cihel. Také užití ocelových konstrukčních prvků plnilo nepřímou úlohu firemní reklamy. Dnes je přešlechtěný hotel jedinou celistvě dochovanou autorovou stavbou na našem území.

  • Hrad Krašov

    Hrad Krašov

    Všehrdy, 83056

    (ve vzdálenosti 27,1 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Půvabné zříceniny hradu Krašov stojí na skalnatém ostrohu nad levým břehem řeky Berounky jihovýchodně od Kralovic na Plzeňsku. Krašov je jedním z nejstarších šlechtických hradů u nás. Hrad měl rozsáhlé hospodářské předhradí s pivovarem, sladovnou, kovárnou, krčmou, cihelnou a dvěma sklepy. Vedle brány stálo obytné stavení, za ním byla vysoká okrouhlá věž, na konci nádvoří stál dvoupatrový palác a kaple. V čele hradu byla věž s břitem. Zachovala se okrouhlá věž, do skály vytesaná cisterna a opravené zbytky hradního paláce. Z hradního areálu se otvírá překrásný výhled. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    Hrad nechal před rokem 1232 postavit Jetřich z rodu Hroznatovců. V 15. a 16. století vlastnili Krašov Kolovratové, za kterých byl objekt upraven na pohodlné renesanční sídlo. V 18. století byl Krašov přestavěn na barokní letní rezidenci mnichů plaského kláštera. Po zrušení kláštera v roce 1785 byl hrad ponechán svému osudu a rychle zpustl, navíc byl rozebírán jako stavební materiál. V letech 1970 – 1971 se zde uskutečnil rozsáhlý archeologický výzkum. V posledních letech začal o Krašov pečovat Spolek pro záchranu Krašova.

  • Zámek Krásný Dvůr

    Zámek Krásný Dvůr

    Krásný Dvůr č.1, Krásný Dvůr, 43972

    (ve vzdálenosti 27,1 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Asi 12 km jihozápadně od města Žatec se ve stejnojmenné obci nachází státní zámek Krásný Dvůr. Zámek byl postaven pravděpodobně ve 14. století. V 17. století ho zakoupil rod Černínů, kteří se zapsali do historie zámku asi nejvíce. Koncem 18. století byla zámku postavena kaple a zbudován rozsáhlý anglický park, který byl první v Čechách. Je zde možné shlédnout pozoruhodnou sbírku 42 barokních psích portrétů. V zahradě leží jedna z našich nejstarších rozhleden ve stylu novogotického altánu. Není bohužel přístupná.

  • Zámek Nižbor

    Zámek Nižbor

    Nižbor, 26705

    (ve vzdálenosti 27,3 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Zámek Nižbor. IC Keltské kultury. Muzeum skautingu.
  • Kostel sv.Petra a Pavla v Kralovicích

    Kostel sv.Petra a Pavla v Kralovicích

    Kralovice, 33141

    (ve vzdálenosti 27,9 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Jednolodní farní kostel sv. Petra a Pavla je zmiňovaný již roku 1250, byl později renesančně upraven. Centrální kostel má půdorys rovnoramenného kříže, nároží jsou zkosená. Jižní rameno s představeným dvouvěžím pod stanovými střechami je spojeno s patrovou budovou probožství. Na západě je ke kostelu připojen čtvercový ambit s askádami otevřenými do dvora.

    Probožství má mansardovou střechu a střední risalit se štítem. Vystavěno bylo v letech 1720 - 64. Klášter i kostel byly zrušeny v roce 1785. Areál se nalézá celkem v nejvýše položeném místě nevelké osady Kralovice, na jejím jižním okraji a náleží mezi vynikající krajinnou dominantu. Bezprostřední okolí kostela je zatravněné. Nádvoří před východním průčelím budov je vymezeno ohradní zdí a v jeho prostoru je z valounů vydlážděná plocha ve tvaru kvadrilobu; uprostřed kruhový kamenný bazén a po obvodě několik ozdobných váz.

  • Kostel Nanebevzetí P. Marie ve Zlonicích

    Kostel Nanebevzetí P. Marie ve Zlonicích

    Zlonice, 27371

    (ve vzdálenosti 28,4 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Úpravnému městečku Zlonice severně od Slaného v okrese Kladno dominuje monumentální chrám Nanebevzetí Panny Marie, stojící na terase ve svahu nad nevýrazným zámkem. Původně středověkou svatyni v letech 1727 - 35 zcela přestavěli F. M. Kaňka a J. F. Hübner, údajně podle plánů K. I. Dienzenhofera na náklad hrabat Kinských. Kostel je vrcholně barokní stavbou na půdorysu kříže, s dvojicí věží po stranách presbytáře. Střecha je mansardová, věže mají cibulovité báně. K. I. Dienzenhofer byl rovněž autorem projektu fary, pozdně barokní patrové stavby z roku 1752. Podle pověsti vede z fary podzemní chodba až k soše sv. Onufria za obcí. Socha se prý pohybuje. Každý rok má urazit takovou vzdálenost, jak je široká špendlíková hlavička. Až dojde ke kostelu, nastane konec světa.

  • Mariánská Týnice

    Mariánská Týnice

    Kralovice, 33141

    (ve vzdálenosti 28,6 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Poutní místo spojené s cisterciáckým klášterem Plasy. První zmínky jsou z roku 1230. Původně tady stál kostelík zasvěcený Panně Marii. V sedmnáctém století za cisterciáckých opatů Ondřeje Trojera a Eugena Tyttla začala výstavba barokního poutního komplexu, bylo zřízeno proboštství a zahájena stavba poutního chrámu Zvěstování Panny Marie podle projektu Jana Blažeje Santiniho. Kupole chrámu postaveného na půdorysu řeckého kříže se v první polovině minulého století zřítila, v roce 2000 byla obnovena a celý areál rekonstruován. V bývalém proboštství sídlí od roku 1952 regionální muzeum orientované na historii severního Plzeňska. Součástí prohlídky jsou i prostory chrámu. Otevírací doba: duben a říjen denně mimo pondělí 9:00 - 17:00 květen až září denně mimo pondělí 9:00 - 18:00 listopad až březen pondělí - pátek 9:00 - 15:00 Vstupné činí 25 Kč (děti 15 Kč)
  • Kostel sv. Mikuláše v Potvorově

    Kostel sv. Mikuláše v Potvorově

    Potvorov, 83042

    (ve vzdálenosti 29,4 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Románská svatyně sv. Mikuláše z let 1230-1240 je výraznou dominantou Potvorova nedaleko Kralovic na Plzeňsku. Původně nebyl účel stavby pouze církevní, sloužila zároveň jako pevnost, což je patrné ze stále pozorovatelných zbytků valů a příkopů. Kostel má jednu loď obdélníkového půdorysu s kruchtou, na východě navazuje nižší půlkruhová apsida - kněžiště zaklenutá konchou. V 18. století byla přistavěna předsíňa jižní straně a sakristie, po požáru v roce 1824 musela být obnovena hranolová kostelní věž.

    Fasády jsou členěny lizénami a zakončeny obloučkovou římsou se zubořezem. Velmi vzácný je původní ústupkový portál z jižní předsíně do lodi. Roku 1898 byly objeveny nástěnné malby v apsidě, pocházející z druhé poloviny 13. století.

  • Zámek Škrle

    Zámek Škrle

    Bílence, 82069

    (ve vzdálenosti 30,2 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Zámek leží v obci Škrle při říčce Chomutovce, na jihovýchodě obce. Roku 1621 je zde prvně uváděna tvrz, která byla přestavěná v roce 1730 na patrový barokní zámek. Kromě bytu a kanceláře správce panství v něm byly i pokoje pro návštěvníky řádových bratří a od osmnáctého století také škola. Ta byla zrušena ve dvacátých letech dvacátého století. Po správní reformě se v polovině devatenáctého století stala Škrle samostatnou obcí a v zámku pak sídlila obecní rada. Po druhé světové válce zámek dlouho chátral, několik let po revoluci se mu dostalo rekonstrukce a v současné době se upravuje i jeho okolí.

  • Kostel Sv.Petra a Pavla Unhošť

    Kostel Sv.Petra a Pavla Unhošť

    Unhošť, 27351

    (ve vzdálenosti 30,3 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Kostel je dominantou města Unhošť, které se nachází nedaleko Kladna. Byl postaven v 14. století je Unhošťskou nejstarší památkou. První doložená zmínka o kostele je z roku 1329. Na počátku 18. století byl barokně přestavěn. V sedmdesátých letech 20. století bylo do kostela instalováno 6 nových zvonů.
  • Kostel sv. Jakuba Většího ve Škrlích

    Kostel sv. Jakuba Většího ve Škrlích

    Bílence, 82069

    (ve vzdálenosti 30,3 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Kostel sv. Jakuba Většího se nachází na severu obce Škrle, necelých deset kilometrů jihovýchodně od Chomutova. Je vystavěn na pahorku nad obcí a tvoří tak dominantu obce. Farní kostel sv. Jakuba Většího uvádí prvně zpráva z roku 1356, kostel je ale zřejmě o něco starší. Ke kostelu byla v pozdní gotice přistavěna hranolová věž a doplnila tak dvě menší věžičky. Roku 1586 byl kostel přestavěn a po roce 1840 znovu upraven. Při úpravách bylo zachováno dřevěné obložení horní části věže. Kostel je obklopen zbytky hřbitovní zdi. V nedávné době byla opravena střecha kostela i dřevěná střecha kostelní věže. Kostel samotný na rekonstrukci čeká.

  • Podlešínský viadukt

    Podlešínský viadukt

    Podlešín 43, Podlešín, 82294

    (ve vzdálenosti 30,8 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Viadukt je kulturní památka postavená roku 1872 při stavbě Pražsko - Duchcovské dráhy. Viadukt je z tzv. karbonového pískovce, který se těžil ve zdejších pískovcových skalách. Je snadno přístupný a od svého postavení prodělal jen malou opravu mostního zábradlí. Nachází se nad silnicí z Knovíze do obce Podlešín. Více o jeho historii se můžete dočíst v kronice na oficiálním webu obce Podlešín.
  • Kostel sv. Jakuba v Bedřichově Světci

    Kostel sv. Jakuba v Bedřichově Světci

    Bělušice, 82399

    (ve vzdálenosti 30,9 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Kostelík Sv. Jakuba je dominantou vesničky Bedřichův Světec, která patří k obci Bělušice na Mostecku. Je postavem na terénní vyvýšenině ve středu obce, obklopen hřbitovem v atraktivním přírodním prostředí západního výběžku CHKO České středohoří.

    Počátek stavby spadá do pozdně románského období po r. 1230. Přestavěn byl po r. 1270 v ranně gotickém slohu. Renesanční věž byla přistavěna na přelomu 15. a 16. stol. K vnitřní výzdobě patří křížová klenba a cenné gotické fresky ze 14. stol. Předsíň je renesanční ze 16. stol. Románsko-gotický kostelík Sv. Jakuba byl v 1. třetině 13. stol. Součástí šlechtického dvorce. Kostelík sv. Jakuba je nejstarší dochovanou památkou mostecka.

  • Kostel sv. Mikuláše v Kladně-Vrapicích

    Kostel sv. Mikuláše v Kladně-Vrapicích

    Kladno, 27201

    (ve vzdálenosti 31,3 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Kostel sv. Mikuláše je původně románská rotunda z počátku 13. století, přestavěná kolem roku 1400 v gotickém slohu. Naposledy podstatně rozšířena o západní část v roce 1858. Umělecky cenné barokní zařízení kostela je v současné době uloženo v depozitáři. Tuto památku najdete v kladenské části Vrapice, cca 5 km východně od centra.

  • Zámek Liblín

    Zámek Liblín

    Liblín, 83274

    (ve vzdálenosti 31,6 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Zámek je perlou obce Liblín na Rokycansku v Plzeňském kraji. Dvoupatrová zámecká stavba má fasády členěné sloupy s ozdobnými hlavicemi. Před zahradním průčelím je dvouramenné schodiště. Na zámek navazuje anglický park s barokními plastikami z 18. století. Zámek je mostem spojen s barokním kostelem sv. Jana Nepomuckého. Zámek není veřejnosti přístupný.

    Na místě původní tvrze nechal Kašpar Ledebur v letech 1770 – 1780 postavit patrový barokní zámek. V letech 1847 – 1857 byl zámek zvýšen o patro a klasicistně upraven. Ve 2. polovině minulého století sloužil zámek jako ústav sociální péče a jako tzv. domov sociálních služeb slouží dodnes.

  • Památník obětem nacismu v Lidicích

    Památník obětem nacismu v Lidicích

    Tokajická 152, Lidice, 27354

    (ve vzdálenosti 32,8 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Památník obětem nacismu se nachází přímo na místě tragédie, kde 10. června roku 1942 nacističtí vojáci vyvraždili a vypálili celé město. Stavba památníku začala tři roky po válce v roce 1948. Území starých Lidic bylo v roce 1962 vyhlášeno Národní kulturní památkou. V areálu památníku je muzeum s expozicí připominající lidickou tragedii a bronzové sousoší 82 lidických dětí, které nacisté zavraždili.

  • Zámek Buštěhrad

    Zámek Buštěhrad

    Buštěhrad, 27343

    (ve vzdálenosti 32,8 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Barokní zámek se nachází na východním konci obce Buštěhrad na Kladensku ve Středočeském kraji. Zámek je dvoupatrová trojkřídlá budova na půdorysu písmene U, k západnímu bočnímu křídlu přiléhá zámecká kaple. Zámek není veřejnosti přístupný a je ve velmi špatném technickém stavu.

    V sousedství zničeného buštěhradského hradu byl v letech 1699 – 1705 vybudován zámek, jehož majitelkou byla Anna Marie Františka vévodkyně toskánská. V letech 1747 – 1754 byl zámek pozdně barokně upraven a rozšířen. Dnešní vzhled zámek získal v letech 1814 – 1816, kdy byla připojena dvě boční křídla a zámecká kaple, která od roku 1897 slouží jako farní kostel. V letech 1847 – 1918 patřil zámek do soukromého majetku habsburské císařské rodiny, občas tady bydlel i rakouský excísař a poslední korunovaný český panovník Ferdinand V.

  • Hrad Červený Újezd

    Hrad Červený Újezd

    Červený Újezd, 82893

    (ve vzdálenosti 33,0 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Soukromá stavba byla nazvána podle obce, ve které se nachází, tedy Hrad Červený Újezd a vznikla v letech 2001 - 2002. Záměrem bylo postavit naším stylem historizující objekt vycházející z tradičních řemeslných postupů a odpovídající nárokům současnosti. V areálu hradu je umístěno muzeum. V muzeu uvidíte originály i kopie typických nástrojů, přístrojů a vybavení českého venkova minulého i předminulého století, doplněné selským malovaným nábytkem, dílnami tradičních řemesel, rytířským sálem, krčmou se staročeskými jídly a nápoji i hradním antikem. Nové interiéry vytvořili místní řemeslníci. Pokud tedy, jako my, rádi sníte a máte rádi historii, dobré jídlo a pití, přijeďte se přesvědčit, jak se nám náš úmysl zdařil. Hrad je pro návštěvníky otevřen 365 dní v roce (pokud již nejsou provedeny rezervace). VSTUPNÉ: Muzeum - dospělí: 120,- Kč děti, studenti, ZTP: 60,- Kč Skanzen a zahrada - otevřeny denně 9:00 - 17:00 dospělí: 60,- Kč děti, studenti, ZTP: 30,- Kč

  • Duslova vila

    Duslova vila

    Beroun, 26601

    (ve vzdálenosti 33,4 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Duslova vila byla postavena v roce 1890 v novorenesančním stylu podle návrhu architekta Antonína Wiehla. Postavit jí dal berounský podnikatel Martin Dusl jako podsklepený rodinný dům. Jednopatrový rodinný dům s mansardovou střechou se původně skládal ze sklepa, kde byla prádelna, kotelna a prostory pro stáje, a přízemí s vestibulem, čtyřmi pokoji, jídelnou, kuchyní, spíží, dvěma záchody a koupelnou, ke kterému navazovala zimní zahrada se zvláštním schodištěm do dnešního Pakostova sadu. Do prvního patra vedlo kamenné trojlomené schodiště a nacházely se zde dvě ložnice, dva pokoje, salon, šatna, záchod a předsíň. Fasáda je bohatě členěna štukovým ostěním, bosáží nároží, balustrádami, římsami, zrcadly a vázami. Zvlášť bohatá a cenná je zachovalá původní výzdoba interiérů, tj. štuková výzdoba, nástropní malby, dobové tapety, původní kachlová kamna, kovové a dřevěné doplňky a prvky. Město koupilo Duslovu vilu v roce 1924 a umístilo sem městskou knihovnu a muzeum. Muzeum bylo ve 2. polovině 60. let přemístěno a objekt byl nadále využíván jako knihovna. Sál v prvním patře pak sloužil pro přednáškovou činnost, komorní účely a další kulturní akce.

  • Zřícenina Libštejn

    Zřícenina Libštejn

    Břasy, 83279

    (ve vzdálenosti 33,5 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Mezi Kralovicemi a Břasy na Plzeňsku se nad pravým břehem řeky Berounky nachází na zalesněném ostrohu malebná zřícenina hradu Libštejna. Na tento hrad se můžeme dostat od obce Liblín, kde je nad řekou Berounkou u silnice ve směru na obec Němčovice malé parkoviště. Odtud je to pěšky podél řeky po červené asi dva kilometry. Druhá možnost je nechat auto u dvora Obora, který se nachází v blízkosti této silnice, ale asi o dva kilometry dále. Odtud je to pěšky po zelené něco přes kilometr. Nejbližší železniční zastávka v Kralovicích je od zříceniny hradu Libštejna vzdálená přibližně dvanáct kilometrů. Historie: Hrad založil v r. 1367 Oldřich Tista z Hedčan. Koncem 14.století přešel do majetku pánů z Kolovrat. V roce 1425 byl obléhán husity, kteří se pokoušeli obyvatele hradu vyhladovět. Dobýt se jim ho však nepodařilo. Od r. 1590 již nebyl obýván a postupně začal chátrat. V r. 1639 byl definitivně zničen, když jej v průběhu třicetileté války vypálili Švédové. Od té doby je už jen pustošen a rozebírán. Materiál z něho se nachází ve stavbě nejednoho stavení v okolních vesnicích. Současnost: Do dnešní doby se z Libštejna zachovala téměř v původní výšce vysoká hranolová věž, zbytky zdí dvou paláců a obytných budov. Dále se zachovala část druhé menší věže a zbytky dvou předsunutých věží. Z hradu je i pěkný pohled dolů na řeku a na protější zalesněné kopce.

  • Hrad Točník

    Hrad Točník

    Zdice, 26751

    (ve vzdálenosti 33,5 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Hrad Točník je příkladem práce dvorské stavební huti českého a římského krále Václava IV. a tvoří přechodový článek mezi českou hradní a zámeckou architekturou. Vystavěním hradu Točníka v těsné blízkosti dolního hradu Žebrák vzniklo v Čechách nejmajestátnější a dodnes nejzachovalejší souhradí.
  • Zámek Mašťov

    Zámek Mašťov

    Mašťov, 43156

    (ve vzdálenosti 33,6 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Velký barokní zámek, který stojí na Zámeckém kopci, je dominantou městečka Mašťov na Chomutovsku v Ústeckém kraji. Zámek je patrová čtyřkřídlá stavba s nádvořím s arkádou a věží na jižní straně a dvěma bastiony na západní straně.

    Na místě původního knížecího dvora byl ve 13. století vybudován hrad, který však v roce 1421 vypálila křižácká vojska. Poté byl hrad opraven a vystřídalo se tady několik majitelů. V roce 1571 byl hradní areál za Jana Valdemara z Lobkovic přestavěn na renesanční zámek. Za hrabat Goltzů, kteří vlastnili zdejší panství v letech 1661 – 1791, byl zámek barokně upraven. V 19. století sloužil zámek potřebám vrchnostenských úřadů, jako byty pro úředníky a v posledních letech byl využíván jako domov mládeže.

  • Zámek Kostrčany

    Zámek Kostrčany

    Valeč, 36455

    (ve vzdálenosti 33,6 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Obec Kostrčany leží 11 km severovýchodně od Žlutic. Poprvé se připomíná r. 1275, kdy ji držel Mikuláš z Kostrčan. První zmínka o zdejší tvrzi je z r. 1360, kdy patřila bratrům Buškovi a Jordánovi, jejichž potomci se zde udrželi až do konce 15. století. Roku 1521 získal Kostrčany Asman za Štampachu, který je roku 1571 vyměnil s Arnoštem Hasištejnským z Lobkovic za statek Valeč. Arnošt je pak roku 1573 postoupil Vítkovi z Hartenberka. Jeho synovi Petrovi pak byly Kostrčany zkonfiskovány za účast na Stavovském povstání v letech 1618 – 1620 a prodány Janu Hegnerovi z Rösselfeldu. Tehdy se stará tvrz v Kostrčanech uvádí naposledy. Místo původní tvrze dal Jiří Bedřich Schramm postavit zámek, který se připomíná až roku 1847, bez podrobnějšího popisu. V současnosti je zámek v soukromém vlastnictví a probíhají zde rekonstrukční práce.

  • Zámek Třebívlice

    Zámek Třebívlice

    Třebívlice, 41115

    (ve vzdálenosti 33,7 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Zámek v malé obci nedaleko Třebenic a Lovosic,na dohled Českého Středohoří.Zámek využívá základní škola.Ve volně přístupném parku se nachází pavilon s muzeem Ulriky von Lewetzov. Historie: První písemná zmínka o obci pochází z roku 1318. Tehdy byly Třebívlice rozděleny mezi více majitelů,měly dva dvorce a dvě tvrze. Horní třebívlická tvrz zanikla a nelze zjistit,kde stála. Dolní tvrz byla za vlády rodu Údrčských přestavěna na renesanční zámek. Majitelé se rychle střídali. Za vlády Vojtěcha Václava z Klebesberku (1787 - 1815) byl zámek přestavěn na barokní a za vlády jeho syna Františka Josefa (1815 - 1857) opět přestavěn a to ve stylu novoklasicistickém. Zámek proslavila jeho nevlastní dcera Ulrika von Lewetzov, poslední platonická láska J. W. Goetha. Panství zdědila a spravovala až své smrti r.1899. Po ní panství zdědil synovec Adalbert Rauch, který ho v r. 1901 prodal městu Most.

  • Zábranský kostel

    Zábranský kostel

    Beroun, 26601

    (ve vzdálenosti 33,7 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Původní kostel Zvěstování Panny Marie z roku 1528 byl dřevěný, ten byl v polovině 18. století nahrazen kostelem zděným.

  • Kostel sv. Jakuba v Berouně

    Kostel sv. Jakuba v Berouně

    Beroun, 26601

    (ve vzdálenosti 33,7 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Nachází se na Husově náměstí v berouně, v západní části náměstí. Kostel sv. Jakuba - původní trojlodní bazilika - vznikl ve 13. stol. současně s městem a až do 16. stol. byl obklopen hřbitovem. Kostel trpěl požáry, byl vyloupen Pasovskými a Švédy, několikrát byl přestaven. V pol. 17. století byla přistavěna barokní zvonice. Uvnitř kostela jsou zajímavé obrazy sv. Jakuba a sv. Jana Nepomuckého (1744) od J. P. Molitora, Snímání z kříze Van Dyckovy školy, cínová křtitelnice (1606) od Matěje Flamínka a vyřezávaná kazatelna od řezbáře Josefa Šnábla. Kostel se od konce roku 2000 může pochlubit i čtyřmi novými zvony, které vyrobila zbraslavská zvonařská dílna Rudolfa Manouška. Zvony získaly jméno po českých světcích - Václavovi, Ludmile, Anežce a Vojtěchovi. Obnovení svatojakubských zvonů v berounském děkanském chrámu by nebylo možné bez obrovské podpory nejen velkých sponzorů, ale především bez pochopení samotných občanů, kteří zejména při benefičních koncertech přímo v kostele sv. Jakuba podpořili veřejnou sbírku.

  • Hrad Žebrák

    Hrad Žebrák

    Hrad Žebrák a Točník, Zdice, 26751

    (ve vzdálenosti 33,7 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Jedná se o starý šlechtický hradem se dvěma okrouhlými věžemi. Jeho poloha poblíž hlavní cesty, která spojovala Prahu, Zdice, Plzeň a Brod s Norimberkem a odtud přes Würzburg s Porýním předurčila jeho důležitost. Do této oblasti směřovali politické zájmy českých Lucemburků. To bylo také hlavním důvodem, proč už v roce 1366 hrad získal Jan Lucemburský záměnou za panství budyňské. Ještě významnějším se stal hrad za vlády Karla IV., zejména od roku 1346, kdy byl Karel IV. zvolen za krále římského. Majitelem hradu je Česká republika a je v užívání Národního památkového ústavu středních Čech v Praze. Prohlídka mimo návštěvní dobu je možná po rezervaci kdykoliv. Při nepříznivém počasí( déšť, sníh, přeháňky) je hrad z bezpečnostních důvodů uzavřen. Otevírací doba: 1.4. - 31.5. 10- 13, 14- 16 1.6. - 30.6. 10- 13, 14 - 17 1.7. - 31.8. 9 - 13, 14 - 18 1.9. - 30.9. 10 - 13, 14 - 17 Vstupné: základní 10Kč, zlevněné ( děti do 15 let, studenti, důchodci, invalidé) 5Kč symbolické vstupné( děti do 6 let) 1 Kč

  • Plzeňská brána

    Plzeňská brána

    Beroun, 26601

    (ve vzdálenosti 33,7 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Nebo-li Horní brána. Dřívejší součástí městského opevnění, dnes je zde stálá expozice o historii této památky. Původní brána s gotickou střechou v polovině 18. století vyhořela a její střecha byla nahrazena střechou barokní. Brána byla až do roku 1972 obývána. Touto bránou procházela obchodní stezka z Prahy na západ a vybíralo se zde až do roku 1752 clo. Původní brána byla gotická a měla sedlovou střechu. Ta však byla po požáru 1735 nahrazena střechou barokní.

    Na průčelí vytvořil malíř V. Preis na konci 19. stol. mytologický výjev s bohem Chronosem a sudičkou předoucí niť života. Na východním průčelí je i nejstarší dochovaná podoba městského znaku a věžní hodiny z konce 19. století, které nahradily původní orloj z roku 1508. Do věže se jde točitým schodištěm do prvního poschodí, výše pak vede původní schodiště středověké. V nejvyšším poschodí bydlel hlásný.

  • Kostel sv. Jana Křtitele ve Valči

    Kostel sv. Jana Křtitele ve Valči

    Valeč, 36455

    (ve vzdálenosti 33,8 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Farní kostel sv. Jana Křtitele je umístěn v pomyslném těžišti téměř trojúhelníkového Trhového náměstí ve Valči. Terén náměstí vzhledem k východu zřetelně klesá a tak má západní průčelní věž zcela dominantní postavení. Prostor kostela tvoří presbytář, hlavní obdélníková loď, ke které se připojuje dlouhý chór. Západně od lodi je připojena mohutná průčelní zeď, vlevo je kaple sv. Sebastiána, vpravo se nachází sakristie a nad ní oratorium. Po levé straně navíc je nově přistavěna kaple Krista na hoře Olivetské.

    Nejzajímavější výtvarnou součástí výzdoby kostela jsou nástropní malby zpočátku 17.století. V kostele je rovněž 8 náhrobků ze 17.století, které jsou spolu s epitafem Štampachů začleněny do seznamu Státních kulturních movitých památek. Hlavní oltář pochází z 18.století, varhany z 19. století. Při rekonstrukci fasád prováděných v letech 1999 – 2001 zjištěné nálezy na stěnách objektu umožňují předpoklad, že kostel ve výrazně menší velikosti byl pravděpodobně stavěn již v 11. či 12. století.

  • Zámek Libochovice

    Zámek Libochovice

    Libochovice, 41117

    (ve vzdálenosti 33,9 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Půvabný zámek na levém břehu řeky Ohře je chloubou města Libochovice. Původní gotická tvrz byla kolem roku 1560 přestavěna na renesanční zámek, později barokně upravena(1683-90, dílo A. Porty). V kapli při severním křídle zámku se dochovalo původní gotické zdivo. Nevšední barokní kachlová kamna doplňují překrásné interiéry zámku. V roce 1787 se zde narodil přední český vědec Jan Evangelista Purkyně, jemuž je věnována jedna z expozic. Za prohlídku stojí přilehlý zámecký park s francouzskou zahradou, založený českým zahradníkem Janem Tulipánem. Do dnešní doby se zachovalo několik vzrostlých palem a kapraďorostů.

  • Berounské městské hradby

    Berounské městské hradby

    Beroun, 26601

    (ve vzdálenosti 33,9 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Městské hradby byly postaveny společně se založením města na počátku 14. století. Město bylo obehnáno hlavní kamennou hradbou se 40 hranolovými věžemi. Součástí opevnění byly i dvě gotické brány, Dolní a Horní, nebo-li Pražská a Plzeňská. Na přelomu stoletích 15. a 16. století došlo k modernizaci opevnění. Dnes je možné spatřit již jen fragmenty opevnění a obě brány.

  • Pražská brána

    Pražská brána

    Beroun, 26601

    (ve vzdálenosti 33,9 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Nebo-li Dolní brána. Pochází ze 14. století a přes dlouhou dobu své existence si zachovala z velké části původní gotický ráz. Zdi věže jsou 2 metry široké. Původní vstup do věže byl z portálu, který byl spojen obyčejným žebříkem s hradbami. Zdi věže jsou až 2 metry silné. Točité schodiště vede do dvou klenutých místností, v nichž byla uložena ještě nedávno část městského archivu. Nyní slouží obě místnosti jako výstavní prostory.

  • Kostel Nejsvětější Trojice ve Valči

    Kostel Nejsvětější Trojice ve Valči

    Valeč, 36455

    (ve vzdálenosti 34,2 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Významnou památku Valče představuje zámecký kostel Nejsvětější Trojice, podstavený architektem G. A. Biana Rossou v letech 1710 až 1728. Dnes je to značně zbědovaná nepřístupná troska obehnaná dřevěným plotem, s poničenou omítkou i interiérem. Valeč je pravděpodobně jediným místem v Čechách, kde se dochovaly stavby Itala Antonia Bianna Rossa, jenž právě zde roku 1732 zemřel.

    Oválný půdorys kostela je zastřešen velkou kopulí (v 50. letech 20. století byla tato kopule zcela nevhodně opravena) s osmibokou lucernou. Celá fasáda je členěna pilastry z červeného pískovce a zdobí ji sochy světců. Interiér kostela je značně poškozen. Cenné jsou varhany, které byly roku 1994 opraveny. Před kostelem stojí sloup Nejsvětější Trojce z roku 1725 se sochami českých patronů. Sochařská výzdoba je završena sochami Madony, Krista a Boha Otce. Sloup je rovněž poškozen zubem času (a snad ještě více lidskou rukou) a čeká na opravu.

  • Zámek Valeč

    Zámek Valeč

    Valeč, 36455

    (ve vzdálenosti 34,2 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Rekonstruovaný zámek s parkem se nachází ve stejnojmenné obci na Karlovarsku. Původní tvrz ze 14. století byla zničena na konci 15. století. V první polovině 16. století zde nechal Smil Osovský z Doubravic postavit tvrz novou. Ta byla na počátku 18. století barokně přestavena na zámek. V roce 1945 byl zámek, na základě Benešových dekretů, zkonfiskován. Areál není přístupný veřejnosti z důvodů příprav na zpřístupnění objektu zámku v průběhu roku 2007. V současné době je přístupná zámecká zahrada.
  • Kostel Zvěstování Panny Marie v Chyších

    Kostel Zvěstování Panny Marie v Chyších

    Chyše, 36453

    (ve vzdálenosti 34,4 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Kostel Zvěstování Panny Marie se nachází v obci Chyše u Žlutic v malebných Doupovských horách. Stojí na vršku zvaném Špičák (Špicberk) na východě obce a je viditelný ze širokého okolí. Jde o ranně barokní stavbu z 2. poloviny 17. století. Jeho věž skrývá dva vzácné zvony (1520 a 1572), z nichž starší je opatřen latinským nápisem, mladší českým nápisem. Za presbytariem kostela stojí márnice čtvercového půdorysu s vyžlabenými rohy, mansardová střecha je kryta šindelem. Kostel je obklopen hřbitovem s výklenkovými kaplemi. Hřbitov je nyní pietně upraven a jeho nejvzácnější náhrobky opraveny.

  • Františkánský klášter Hájek

    Františkánský klášter Hájek

    Červený Újezd, 82893

    (ve vzdálenosti 34,5 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Základní kámen pro zdejší Loretu položil hrabě Florián Jetřich Žďárský v roce 1623 v lesíku nazvaném Hájek. Loretánská kaple v Hájku byla dokončena a vysvěcena v roce 1625. Floriánův syn založil roku 1659 u zdejší kaple františkánský klášter. Ten byl dokončován až do 30. let 18. století. Hájecká loreta byla po více než 300 let oblíbeným poutním místem. Cesta z Prahy do Hájku byla lemována 20 poutními kapličkami, vystavěnými v letech 1720-26. Areál se stal po dobu druhé světové války depozitářem Archivu Země české, byly zde uloženy archivy klášterů jiných řádů, zrušených tehdy nacisty. Po přepadení mužských klášterů v roce 1950 komunistickou státní bezpečností se hájecký klášter stal táborem nucených prací pro mladé kleriky z různých řeholí. Tábor nucených prací zanikl v dubnu 1953, kdy se stalo z Hájku vojenské skladiště. Místo je opětně obnovováno od konce 90. let 20. století.

  • Hrad Rabštejn nad Střelou

    Hrad Rabštejn nad Střelou

    Manětín, 33162

    (ve vzdálenosti 34,8 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Nejmenší město v České republice, ale i v Evropě – Rabštejn nad Střelou, nacházející se na Plzeňsku, se chlubí řadou pozoruhodných památek, patří mezi ně i zřícenina hradu a barokní zámek. Z hradu se dochovaly zbytky dvou válcových věží a pozůstatky hradního zdiva. Hradní zříceniny jsou volně přístupné. Barokní zámek je patrová budova s dvouramenným schodištěm.

    Hrad se poprvé připomíná již v roce 1269, o rozšíření hradu se postaral Oldřich Pluh z Rabštejna, který rabštejnské panství koupil v roce 1321. Za Gutštejnů hrad v roce 1467 marně dobývalo královské vojsko. Po roce 1524 vybudoval Lorenc Šlik ve východní části hradu renesanční zámek, když tento zámek zpustl, byl před ním v roce 1705 postaven nový barokní zámecký objekt, který byl v 70. letech minulého století rekonstruován pro potřeby školícího střediska ČTK.

  • Kostel Povýšení sv. Kříže ve Vtelně

    Kostel Povýšení sv. Kříže ve Vtelně

    Most, 43401

    (ve vzdálenosti 35,0 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    První písemná zmínka o farnímu kostele Povýšení svatého Kříže se vztahuje k roku 1377, první farář je doložen k roku 1384. Původní kostel stál zřejmě ve farské zahradě, ale roku 1710 vyhořel i s farou. Nový vtelenský kostel nechal vybudovat opat P. Jeroným Besnecker. Je dílem italského stavitele působícího na Litoměřicku, Octavia Broggia, který jej postavil v letech 1736 až 1738 a zároveň s kostelem byl vybudován i hřbitov. Vyhořelá fara byla obnovena v letech 1711 až 1713. Budova fary je obdélná jednopatrová, má valbovou střechu s volskými oky a středový rizalit s portálem v přízemí.

  • Barokní statek Vtelno

    Barokní statek Vtelno

    Most, 43401

    (ve vzdálenosti 35,1 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Vtelno náleželo k typickým zemědělským vsím, jejíž zemědělský charakter se nezměnil ani během druhé poloviny devatenáctého století. Vedle klášterního velkostatku zde ještě na počátku dvacátého století působilo sedm velkých hospodářství. Objekt barokního statku čp. 32 ve Vtelně byl vyhlášen kulturní památkou. Statek byl vystavěn v letech 1836 -1838 a tvoří jej tyto objekty - obytné stavení, malá sýpka, brána, velká sýpka, stodola, kovárna a zděná kolna. Během doby prošel několika úpravami. Za první republiky byl vyvlastněn církvi a prodán rodině současných majitelů, kterým byl za války nejprve zabrán nacisty, po válce opět navrácen, a po roce 1948 znárodněn a převeden do vlastnictví socialistických státních statků. V roce 1979 již zcela zdevastovaný statek uchránili před úplnou zkázou památkáři, kteří jej zrekonstruovali pro účely Střediska pro těžební oblast, jemuž sloužil jako archiv a depozitář památek převezených z likvidovaných obcí Mostecka. V současné době byl opět navrácen rodině původních majitelů. Nyní je zde sídlo občanského sdružení Čajovna Óm a restaurace.

  • Zámek Zbiroh

    Zámek Zbiroh

    Zbiroh č. p. 1, Zbiroh, 33808

    (ve vzdálenosti 35,2 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Původní hrad byl založen patrně na začátku 13. století.
  • Hazmburk

    Hazmburk

    Klapý, 41116

    (ve vzdálenosti 35,3 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Zřícenina hradu Hazmburku se tyčí v Českém středohoří nad vesnicí Klapý. Jeho historie sahá až do počátku 14. století. Své jméno však dostal až o něco později, kdy ho po svém erbovém znamení pojmenoval Zbyněk Zajíc z Valdeka. Od 17. století je hrad neosídlen a pustne.

    Hazmburk je holý vrchol kopce ( 418 m.n.m.) se zříceninou hradu ze 13. století. Tento vrcholek je dominantou jižní části Českého středohoří a je viditelný zdaleka. Kopec se zvedá severním směrem od města Libochovice a je součástí Křesínských vrchů. Ve spodní části úbočí kopce byly založeny ovocné sady. Vydáme-li se na vrcholek kopce otevře se před námi nezapomenutelný rozhled do okolní krajiny a za příznivého počasí je možné z vrcholku dohlédnout i do Prahy. Na západním svahu kopce jsou velké sloupy z nefelitického čediče. Jižní svah je pokryt teplomilnými rostlinami. V jarním období tu rostou rozlehlé plochy fialek. Geologický podklad kopce se průběhu let projevil jako nestabilní, několikrát se čedičové suti sesunuly. Nedaleká ves byla zavalena v letech 1882, 1898 a 1900. Na vrchol kopce vedou tři značené turistické trasy. Z Libochovic se na Hazmburk vydáme severním směrem. Z obce Klapý, která se rozprostírá u západního úpatí vrcholku vede modře značená turistická stezka. Také z města Třebenice vede turistická značené trasa jihovýchodním směrem, jejíž cílem je právě vrcholek Hazmburk. V blízkém okolí vrcholku prochází trasy několika značených cyklostezek. Pro zpestření výletu na kole můžeme odbočit z cyklistické trasy a vydat se na vrcholek po turistické značce. Dostupné pouze pěšky celý rok
  • Zámek Chyše

    Zámek Chyše

    Chyše 30, Chyše, 36453

    (ve vzdálenosti 35,4 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Zámek se nachází mezi Rakovníkem a Karlovými Vary. První zprávy pocházejí z konce 12. století. Původní hrad byl v 15. století přestavěn a posléze dobyt a sbořen. V 16. století zde Mikuláš z Lobkovic nechal postavit renesanční zámek. Zámek byl ještě několikrát přestavován a zůstaly zde zachovány pozůstatky různých stavebních stylů.

  • Socha Ecce Homo s podstavcem

    Socha Ecce Homo s podstavcem

    Břasy, 83279

    (ve vzdálenosti 35,6 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Socha Ecce Homo vyjadřuje biblický motiv, výjev. Pochází z roku 1722, z počátku osmnáctého století, kdy Čechům vládl poslední čistokrevný Habsburk Karel VI, vrcholila doba baroka. Rakouská monarchie stále zápasila s nájezdy Turků na Evropu, které do boje posílal paša Ahmed III. Právě na Turky platil slavný italský vojevůdce v rakouských službách, který je na počátku osmnáctého století dvakrát porazil na hlavu a zahnal je zpět za řeky Sávu a Dunaj. Tento vojevůdce se jmenoval Raimondo Montecuccoli. Z jeho rodiny pocházel také i kníže Pius Montecuccoli, který krátce držel liblínské panství a to v letech 1721 -1725. K liblínskému panství také v té době patřila se dvorem Žíkov obec Olešná. Sloup se sochou Ecce Homo byl postaven v roce 1722 a stál na začátku cesty vedoucí ke hradu Libštejn. Ten byl již v té době téměř padesát let v rozvalinách po švédských nájezdech. Socha stála mezi dvěma vzrostlými jasany až do roku 1994 při silnici z Radnic k Liblínu u dvora Zavadilka, u hranic katastru Olešné a Liblína. V devadesátých letech byl podstavec a dřík v žalostném stavu, na pískovec působila destruktivně z jedné strany posypová sůl ze silnice, z druhé strany umělá hnojiva rozmetaná na blízkém poli a hrozilo tak zřízení památky. V roce 1995 byla socha odvezena k restaurování. Mnozí si mysleli, že sochu někdo ukradl a případ vyšetřovala i policie. Naneštěstí sochař, kterému byla práce svěřena zemřel. Úřednice, která práci zadala, odešla z úřadu na mateřskou a tak to vypadalo, že socha se do našeho kraje už nevrátí. Až do roku 2004, kdy starosta obce Němčovice na sochu náhodně vzpomenul. Po jednání zastupitelstev obcí Liblín a Němčovice, darovala obec Liblín tuto nemovitou kulturní památku do vlastnictví obce Němčovice a tak mohly započít práce na její obnovení a instalaci. Bylo nutné zjistit, kde se jednotlivé díly po tak dlouhé době nacházejí. Podstavec s dříkem ležel na jedné zahradě v Ruzyni, socha Krista byla uložena v Lapidáriu Nadace Český barok v Rámové ulici v Praze, hlavice nebyla nalezena vůbec. Právě obava o odcizení obnovené památky vedla současné majitele k tomu, proč se nakonec rozhodli umístit ji přímo do obce, kde bude stále na očích. Práce na obnově památky byly svěřeny akademickému sochaři Petru Vitvarovi. Socha je z pískovce, na čtvercové desce je čtyřboký ořímsovaný sokl, zdobený na přední straně reliefním znakem Montecuccoliů, v té době držitelem liblínského panství, na zadní straně je vytesaný letopočet 1722. Sokl nese hladký válcový dřík s kompositní hlavicí, ozdobenou volutami, festony a okřídlenými hlavičkami andílků (voluty jsou závitnice, spirálové závity, festony jsou závěsy z listí nebo květů). Na hlavici stojí postava zbičovaného Krista, oděného v plášť, ve svázaných rukách při levém boku drží pozlacenou cukrovou třtinu, hlava pootočena doprava, nad ní zlacená svatozář. Velmi cenný originál sochy Krista bude zanedlouho po restaurování umístěn do kaple, aby již nebyla vystavena povětrnostním vlivům, vandalům a zlodějům. Kaplička je v letní turistické sezóně otevřena pro veřejnost, takže bude možné si originál sochy prohlédnout. Název této sochy Ecce Homo – latinsky Ejhle člověk se vysvětluje v bibli. Podle Janova evangelia tak zvolal Pilát k židům a ukázal na zbičovaného Ježíše s trnovou korunou.
  • Zámek Vintířov

    Zámek Vintířov

    Radonice, 43155

    (ve vzdálenosti 35,6 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Zámecký areál se nachází v obci Vintířov na Chomutovsku v Ústeckém kraji.

    V roce 1403 se tady uvádějí 2 tvrze – jednu vlastnil Vlček z Vintířova a druhou Arnošt ze Šumburku. První tvrz vystřídala několik majitelů a v 60. letech 16. století ji Šlikové nechali strhnout a na jejím místě postavili renesanční zámek. Druhá tvrz později beze zbytku zanikla. V roce 1717 začal další z majitelů Jan Adam Losy z Losynthalu zámek bourat, aby vybudoval nový zámecký objekt – práce však byly zastaveny a jeho záměr postavit nový zámek uskutečnili až Windischgrätzové v letech 1816 – 1823, kteří také současně nechali opravit starý zámek. Za Lobkoviců došlo v 60. letech 19. století k novogotickým zásahům. Zámecký areál později sloužil jako učiliště a jako byty, v posledních letech však velmi chátrá a veřejnosti je nepřístupný.

    Starý zámek je obdélná patrová stavba se dvěma okrouhlými bastióny. Nový zámek je obdélná patrová budova s mansardovou střechou a se středním plochým rizalitem. U zámeckého areálu je rozlehlý park.

  • Metternichova hrobka

    Metternichova hrobka

    Plasy, 33101

    (ve vzdálenosti 35,9 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Původně gotický kostelík sv. Václava, který byl za opata O. Trojera r. 1690 přestavěn do slohu barokního. R. 1824 byl za kancléře Metternicha upraven do slohu empírového. Kníže Metternich kostelík použil pro zřízení své rodinné hrobky.

    Tento muž, nejmocnější politická osobnost tehdejší Evropy, významně zasáhl do dalších osudů kláštera i města Plasy. Podpořil rozvoj hutního průmyslu a uskutečnil mnoho přestaveb v celém intravilánu. V té době Plasy zaznamenávají největší přírůstek obyvatel a dochází k oživení kulturního a společenského života Plas.

  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Plasech

    Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Plasech

    Plasy, 33101

    (ve vzdálenosti 35,9 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Kostel se nachází v blízkosti kláštera, barokní sýpky a Klášterního dvora v obci Plasy. Kostel Nanebevzetí Panny Marie je přístupný po dohodě s farářem. Stavba zachována na původním románském půdorysu včetně románského zdiva (asi 1/3 hmoty). Kostel zdobí hlavní oltář z r. 1666 s bohatou figurální výzdobou od J. Škréty. Dále severní transept s dvěma oltáři a jižní transept také s dvěma oltáři. Velmi významným prvkem jsou řezané lavice a zpovědnice z doby opata Trojera. Mezi další skvost patří raně barokní varhany z dílna A. Starcka. Varhany jsou v současné době v rekonstrukci.

  • Klášter Plasy

    Klášter Plasy

    Plzeňská 2, Plasy, 33101

    (ve vzdálenosti 36,1 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Cisterciácký klášter byl založen roku 1144 knížetem Vladislavem II.. Částečně pobořen husity v 15. století. Obnovován byl v barokním stylu podle plánů J. B. Santiniho-Aichela, J. B. Matheye a K. I. Dientzenhofera. Zrušen byl spolu s dalšími kláštery Josefem II. roku 1785. Po r. 1826 byla bývalá prelatura upravena na zámeckou rezidenci knížat Metternichů a kostel sv. Václava byl přestavěn na rodinou hrobku tohoto rodu. K vidění je část jedinečného základového vodního a vzdušného systému, ambitové chodby konventu s freskovou výzdobou, barokní kaple a kapitulní síň vyzdobené J. A. Pinkem a F. A. Müllerem, knihovní sál s částí původního mobiliáře, samonosná točitá schodiště dle Santiniho návrhů. Dochovány jsou unikátní barokní prevety s pisoáry přímo nad ramenem řeky Střely. Dále expozice lékárenství s bohatou tradicí ve zdejším klášteře - barokní, klasicistní a secesní lékárny včetně doplňujících předmětů. Druhá návštěvní trasa vás zavede do barokní sýpky s patrovou gotickou kaplí sv. Václava a Máří Magdalény a hodinovou věží s jedinečným hodinovým strojem. Otvírací doba: duben a říjen: 9.00 - 12.00, 13.00 - 15.00 (víkendy a svátky)* květen a září: 9.00 - 12.00, 13.00 - 16.00 (mimo pondělí) červen - srpen: 9.00 - 12.00, 13.00 - 17.00 (mimo pondělí) (* ve všední dny pouze pro předem objednané skupiny nad 10 osob) Jindy po předchozí dohodě. Začátek poslední prohlídky je totožný s koncem provozní doby. Vstupné KONVENT dospělí: 50 Kč děti, studenti, důchodci, invalidé: 30 Kč děti do 6 let: 5 Kč cizojazyčný výklad: 100/80 Kč SÝPKA dospělí: 30 Kč děti, studenti, důchodci, invalidé: 20 Kč děti do 6 let: 5 Kč VÝSTAVY dospělí: 30 Kč děti, studenti, důchodci, invalidé: 20 Kč děti do 6 let: 5 Kč GALERIE STRETTI (jen na předchozí objednávku) dospělí: 30 Kč děti, studenti, důchodci, invalidé: 20 Kč děti do 6 let: 5 Kč zapůjčení cizojazyčného textu (GBR, DEU, FRA, RUS) za příplatek: 20 Kč Aktualizováno dne: 24.1.2007

  • Zámek Tetín

    Zámek Tetín

    Tetín, 80271

    (ve vzdálenosti 36,4 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Barokní zámek, který je součástí rozlehlého hospodářského dvora, se nachází ve vsi Tetín na Berounsku ve Středočeském kraji. Zámek je obdélná patrová stavba s průčelím obráceným do návsi a se středním rizalitem zakončeným trojúhelníkovým štítem.

    Ve 2. polovině 18. století vznikl barokní zámeček, v jehož držení se vystřídala řada rodů, v 19. století patřil vlastenecky smýšlející rodině Vojáčků, za kterých zámek navštěvovala řada významných osobností politického a kulturního života. Po roce 1990 byl zámecký objekt v restituci vrácen potomkům posledních majitelů – rodině Důrasů. V současné době zde hospodaří zemědělský velkostatek Tetín.

  • Hrad Tetín

    Hrad Tetín

    Tetín, 80271

    (ve vzdálenosti 36,4 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Zřícenina hradu Tetín stojí na skalnatém ostrohu nad řekou Berounkou. Zřícenina hradu Tetín se nachází na Berounsku ve Středočeském kraji. Do dnešních dnů se z hradu dochovala pouze jeho severozápadní část, kde můžeme vidět spodní část věžovité brány, zbytky zdiva hradního paláce a hluboký příčný příkop. Z hradiště je překrásný výhled do údolí řeky Berounky a na blízké vápencové skály. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    V 9. století zde vzniklo slovanské hradiště. V roce 921 se připomíná knížecí dvorec, na kterém byla úkladně zavražděna kněžna Ludmila. V 11. a 12. století sídlili na dvorci knížecí úředníci spravující Tetínský kraj. Zaniklý dvorec nahradil v polovině 13. století středověký královský hrad, který nechal kolem roku 1288 významně přestavět král Václav II. Hrad býval sídlem královského lovčího, později zřejmě i přemyslovských levobočků. Za Karla IV. byl hrad připojen ke karlštejnskému panství, což bylo asi příčinou jeho brzkého zániku. V roce 1422 vypálili hrad husité, poté již nebyl obnoven a zůstal zříceninou. V 19. století byla větší část hradu zlikvidována při těžbě vápence v Tetínské rokli.

  • Zámek Radnice

    Zámek Radnice

    Radnice, 33828

    (ve vzdálenosti 36,5 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Zámek stojí v jižní části náměstí ve městě Radnice na Rokycansku v Plzeňském kraji. Zámek je patrová obdélníková budova se středním rizalitem. Na zámku jsou k vidění muzejní sbírky – etnografické, historické a přírodovědné exponáty z Radnicka, starožitnosti místního rodáka V. Kočky-Amorta, tématem jsou i osobnosti města. V muzeu je uložena zajímavá opona radnického ochotnického spolku, je zde zobrazena podoba zámku z roku 1801.

    Zámek nechali kolem roku 1730 postavit Harrachové. Po nich získali zámek Šternberkové, kteří vlastnili zdejší panství až do roku 1945. Na počátku 19. století si však Šternberkové vybudovali nové zámecké sídlo a radnický zámek opustili, na zámku pak sídlila pouze hospodářská správa a od roku 1827 byl v přízemí zámku hostinec. V roce 1849 zámek vyhořel, poté byl opraven a upraven do dnešní podoby.

  • Kostely v Charvatcích

    Kostely v Charvatcích

    Martiněves, 81447

    (ve vzdálenosti 36,5 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Obec Charvatce leží v jihozápadním cípu Litoměřického okresu. V obci najdeme dva kostely. Gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie pochází z poloviny 13. století a leží v centu obce. V 18. století prodělal kostel barokní přestavbu a v roce 1897 byl kostel obnoven v gotickém slohu. Nedaleko něj stojí pseudobarokní kaple sv. Anny. Druhý gotický kostel pochází z roku 1911, stojí na jižním okraji obce a nyní slouží jako kostel hřbitovní.

  • Slovanské hradiště Budeč

    Slovanské hradiště Budeč

    Zákolany, 27328

    (ve vzdálenosti 36,7 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Přemyslovské hradiště s rotundou se rozkládá nad Zákolanským potokem u Kovár. Počátek hradiště se datuje již do 9. století, kdy ho obývali převážně přemyslovci, avšak od 13. století, kdy Přemyslovci začali trvale sídlit na Pražském hradě ustoupilo hradiště do pozadí.

  • Městské divadlo v Mostě

    Městské divadlo v Mostě

    Most, 43401

    (ve vzdálenosti 36,8 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    O divadelnictví na Mostecku máme první písemnou zprávu již z roku 1681. Začátkem 18. století usilovali studenti o založení divadelního kroužku, ale o jejich působení nejsou písemné zprávy. Po celkovém rozmachu průmyslu a tím pádem i navýšení počtu obyvatel města počíná mezi lety 1880 - 1890 vzrůstat ochotnická činnost. Divadlo se stěhovalo po soukromých domech a mělo nemalý význam v boji za českou školu, vzdělávání a identitu. V roce 1900 byl v Kopistech založen spolek Lidumil, který svou satirou aktivně bojoval proti rakouskému řádu. Přelomem v historii mosteckého divadelnictví byla výstavba nové divadelní budovy, kterou si vynutilo německé měšťanstvo pro svou zábavu a která byla, po neshodách a diskusích o jejím umístění, postavena v roce 1911. Rozvoj divadla významně přibrzdila válka v letech 1914 - 1918, avšak velké změny v uspořádání země a vznik České republiky umožnily hraní českých her na prknech Mosteckého divadla. Po válce v roce 1945 přichází do divadla stálý činoherní soubor a zpěvohra. V roce 1948 se mění charakter českého divadla, které se přejmenovává na Divadlo pracujících. Přelom v mosteckém divadelnictví znamenala úplná likvidace starého města. Novou divadelní budovu, která byla postavena v osmdesátých letech zdobí několik výjimečností a je určitě dokladem umění tehdejších architektů a stavařů. Nová divadelní budova je výjimečná a to nejen svou velikostí, ale i akustikou, jevištěm širokým 21,5 m, hlubokým 27 metrů a dvěmi mimostřednými točnami o průměrech 18 a 11 metrů. Taktéž pohyblivé portálové věže dodávají scéně na variabilitě v použití při různých typech představení.

  • Zámek Kaceřov

    Zámek Kaceřov

    Kaceřov, 83020

    (ve vzdálenosti 37,0 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Florián Gryspek vybudoval v Kaceřově na zbytcích gotické tvrze nevšední budovu - moderně renesanční vilu. Obehnal ji mohutnými příkopy a vybavil v té době všemi dostupnými opevněními. Působila nedobytným dojmen. Její stavba začala v roce 1540 a trvala 23 let. V 1827 přešla do majetku kancléře Metternicha, který zde vybudoval sýpky. Po požáru v roce 1912 zbyly z objektu jen holé zdi. V 60. letech začala její obnova, ale nebyla dokončena. Dnes zde můžeme spatřit renesanční interiéry v různém stupni zachovalosti od zřícených po částečně obnovené, sbírku exotických kuriozit a unikátní opevnění tvořené vyzděným příkopem, zpevněným čtyřcípými nárožními dělovými bastiony. Obnovená francouzská zahrada je součástí zámku. Zámek je v současné době v soukromých rukou a není přístupný veřejnosti.
  • Planetárium Most

    Planetárium Most

    Náměstí VMS č. 4, Most, 43401

    (ve vzdálenosti 37,1 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Planetárium v Mostě je členem sdružení hvězdáren a planetárií České republiky, odborný pracovník planetária je člen výboru pobočky české astronomické společnosti (nejstarší česká vědecká společnost).

    Vlastník: Statutární město Most Provozovatel: Astronomická společnost Most Umístění: Reprezentační dům města Mostu Průměr kopule: 10 metrů Provoz od: 2.června 1984 Kapacita: 41 osob

    Vybavení: * projekční přístroj ZKP-2-Carl Zeiss Jena, 6 přídavných projektorů * dataprojektor * řídící počítač * scénické osvětlení * prostorový zvuk

    Planetárium nabízí základní programy, které mohou být po dohodě upraveny: Program pro veřejnost Program pro školy - (4. a 5. třídu ZŠ) Program pro školy - (8. a 9. třídu ZŠ)

    Cena vstupenky do 10 let včetně - 25 Kč 11 let a více - 35 Kč

    Otevírací doba pro potřeby škol Po–Pá 8.00 – 15.00 pro veřejnost Út, Čt, So 16.00 – 17.00 ( v sobotu probíhá od 10.00 hodinové promítání „Astronomické pohádky“)

    Vzdálenost k nejbližšímu parkovišti: 50m Bezbariérový přístup: ne.

    Aktualizováno dne 27.2.2008 na základě informací od pana Martina Frány z Astronomické společnosti Most.

  • Morový sloup v Mostu

    Morový sloup v Mostu

    Most, 43401

    (ve vzdálenosti 37,3 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Morový sloup stál původně ve starém Mostu. Je z roku 1681 od italského sochaře Petra z Toscany a měl připomínat oběti morové epidemie z roku 1680. Z hranolového podstavce, který je osazen na nárožích čtyřmi kamennými plastikami světců se zvedá vysoký válcový sloup, zakončený korintskou hlavicí doplněnou o masky. Sochy světců v téměř životní velikosti představují sv. Šebestiána, sv. Rocha, sv. Anežku Římskou a sv. Rosalii Palermskou. Na vrcholu sloupu stojí socha sv. Anny Samotřetí s Ježíškem a Pannou Marií v náručí. Mostecký sloup je zasvěcen tradiční ochránkyni města, sv. Anně Samotřetí. Roku 1976 bylo sousoší rozebráno a morový sloup byl přechodně umístěn v areálu fary v Českých Zlatníkách. V roce 1988 byl instalován v okolí přesunutého gotického děkanského kostela Nanebevzetí Panny Marie. V roce 1998 vydalo ministerstvo kultury souhlasné stanovisko, aby byl morový sloup znovu přemístěn, tentokráte již do centra nového města, na nově vybudované I. náměstí.

  • Hrad Okoř

    Hrad Okoř

    Velké Přílepy, 25264

    (ve vzdálenosti 37,3 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Malebná zřícenina hradu Okoř se nalézá v okrese Praha- západ, asi 4 km severně od městečka Buštěhrad. Jeho počátky spadají do 13. století. Dnešní podoba hradu pochází z přestavby, kterou kolem roku 1359 provedl jeho tehdejší majitel Hrantišek Rokycanský. Poté hrad prošel ještě mnoha rekonstrukcemi, které spočívali především ve zvýšení obranyschopnosti hradu. Důležitou součástí obrany tohoto hradu byl rybník, který jej obklopoval ze tří stran. Hrad byl velice poškozen během třicetileté války. V této době získal hrad nové majitele, byli jimi Jezuité, ti však po zrušení řádu hrad opustili a ten se poté velice rychle proměnil na zříceninu. Na začátku 20. století se o zříceninu začal starat stát.

    Dominantou zříceniny hradu je ve východní části torzo vysoké hranolové věže se zbytky raně gotické kaple v přízemí. Často se zde konají šermířská vystoupení. Cestu na hrad můžete spojit s procházkou po okolí, které zdobí malebná příroda.

  • Mostecká kašna

    Mostecká kašna

    Most, 43401

    (ve vzdálenosti 37,3 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Původně kašna stála ve starém Mostě. Roku 1999 byla přemístěna na novém I. Náměstí. Renesanční kašna byla zhotovena v 2. polovině 16. století Vincencem Petrašem. Na začátku 18. století ke kašně přibyla plastika českého lva nesoucí kartuši se znakem města Most. Ve starém Mostě na I. náměstí stála původně renesanční kašna z roku 1587 - dílo Vincence Petraše. Kašna byla zhotovena z oseckého pískovce vytěženého v kamenolomu na Salesiánské výšině. Ke kašně byla roku 1729 osazena Dietzova pískovcová plastika českého lva, vztyčeného na zadních nohách a předními tlapami přidržujícího kartuš se znakem města Mostu. Plastika lva byla několikrát od kašny oddělena a znovu k ní vrácena. Současná kašna byla před instalováním památníku T. G. Masaryka ve třicátých letech na I. náměstí přenesena na II. náměstí a odtud přemístěna před likvidací centra starého Mostu na tržnici v novém Mostě. Tady byla v sedmdesátých letech dvacátého století socha lva zdevastována, takže nyní kašnu místo originálu zdobí tzv. výdusek z umělého kamene. Originál byl renovován a je uložen v oblastním muzeu. Přestože kašnu v roce 1981 restauroval významný odborník, akademický sochař Bořivoj Rak, umístění na tržnici jí vůbec nesvědčilo a brzy opět zchátrala. Původní není ani sokl pod lvem. Jeho bohatě členěná architektura z oblounů a výžlabků je zdobena akantovými listy a rozetami, na nárožích jsou umístěny čtyři lví hlavy jako chrliče vody. Kašna je osmiboká s jednoduchými obdélnými výplněmi na parapetu. Ke kašně vedou tři schodištní stupně, obíhající rovnoměrně celý objekt. Dostupné pěšky, horské kolo
  • Hrad Oltařík (Hrádek)

    Hrad Oltařík (Hrádek)

    Podsedice, 81455

    (ve vzdálenosti 37,6 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Zřícenina jednoduchého hradu Oltářík, nazývaného také Hrádek, stojí na strmé čedičové skále nad vsí Děkovkou na Litoměřicku. Oltářík měl čistě vojenský účel, tomu odpovídalo i jednoduché pojetí hradní stavby, z níž se do dnešních dnů zachovaly zbytky věžovité brány a zříceniny věžovitého obytného objektu. Hradní zříceniny jsou volně přístupné. Hrad nechal po roce 1426 k ochraně svého rozsáhlého panství vybudovat významný husitský hejtman Jakoubek z Vřesovic, který hrad později prodal Janovi z Polenska a z Vršovic. V roce 1468 získali Oltářík Jan a Oldřich z Hazmburka. Pak hrad vlastnil Vilém z Illburka a Volf z Vršovic. V roce 1544 se hrad uvádí již jako pustý.

  • Kostel sv. Kateřiny ve Velvarech

    Kostel sv. Kateřiny ve Velvarech

    Velvary, 27324

    (ve vzdálenosti 37,7 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Jednou z gotických památek Velvar je i kostel sv. Kateřiny na náměstí. Poprvé je připomínán jako farní v roce 1337 a jeho stavební vývoj není dosud úplně objasněn. Při opravě severní a jižní fasády v roce 1993 bylo zjištěno, že původní loď kostela byla zvýšena. Zřejmě se tak stalo v roce 1487, kdy byl kostel upravován mistrem Linhartem. Nejcennější dochovanou částí z té doby je dnešní sakristie v přízemí čtyřboké věže. Prostor je sklenut křížovou klenbou s hruškovitými žebry, která se protínají v kruhovém nezdobeném svorníku.

  • Barokní most v Budyni nad Ohří

    Barokní most v Budyni nad Ohří

    Budyně nad Ohří, 41118

    (ve vzdálenosti 37,8 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Barokní most z let 1770-1773, který byl osazený umělecky hodnotnými sochami od B. Edera. Plastiky Krista na kříži a sv. Karla Boromejského jsou datovány do let 1772-1774. Na kamenném soklu s volutami a dietrichsteinským znakem je z pozdější doby nápis: Karel kníže Dietrichstein postavil most 1773 a sochy 1774. Na mostě ještě dříve stával kamenný kříž. Jedná se o dvouobloukový silniční most z opracovaných kvádříků a s nosností omezenou 20 tunami. Segmentové oblouky mají šestimetrové rozpětí a dvoumetrové vzepětí. Mostní konstrukce i plastiky byly poškozeny (podle jiných údajů dokonce zcela zničeny) projíždějícími tanky a nákladními vozidly v letech 1968-1978. Most, který vytváří výraznou krajinnou dominantu, byl opraven v roce 1996, nicméně sochařská výzdoba už na parapet vrácena nebyla.

  • Hrad Budyně nad Ohří

    Hrad Budyně nad Ohří

    Budyně nad Ohří, 41118

    (ve vzdálenosti 37,8 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Hrad je situován v malebném prostředí litoměřického kraje poblíž města Budyně nad Ohří. Předchůdcem středověkého hradu byla opevněná královská tvrz ze 13. století. Kamenný objekt byl chráněn vodním příkopem a močálovitým terénem břehu řeky Ohře. Roku 1336 získal hrad rod Házmberků, kteří jej přestavěli v gotickém stylu. Hrad byl zpevněn několika věžemi a v průběhu Husitských válek sloužil jako opěrný bod katolické strany a krále. V roce 1551 došlo k rozsáhlému poškození hradu v důsledku výbuchu prachárny. Po této události prošel hrad významnou přestavbou na renesanční zámek. V 19. století byla polovina hradu zbourána a druhá polovina se na přelomu 19. a 20. století dočkala generální přestavby. Zhruba v tomto stavu se hrad nachází nyní. Expozice zaujme pozdně gotickými a renesanční interiéry nebo mučícími nástroji místního kata včetně ceníku jednotlivých úkonů. Dále si můžete prohlédnout nástěnné malby ze 16. století ve Zlatém sále, něco z historie Budyně nad Ohří a vodního hradu, včetně archeologických nálezů a některé dochované prvky stavby jako vstupní brána s klenbou, spodek hranolové věže, hradby s polokruhovými baštami. Lákadlem hradu je určitě nově obnovená alchymistická dílna z počátku 17. století, kde proběhla spousta pokusů o výrobu likéru mládí nebo zlata. Podle pověsti se to podařilo a dodnes je pod hradem vyrobené zlato ukryto a stráží ho socha alchymisty tzv. Kvasnička.

  • Kostel sv. Václava v Budyni nad Ohří

    Kostel sv. Václava v Budyni nad Ohří

    Budyně nad Ohří, 41118

    (ve vzdálenosti 37,9 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Původně dřevěný děkanský kostel, byl zasvěcený ku cti sv. Jana Křtitele. Přemysl Otakar I. jej nechal vystavit s kamene (ve slohu gotickém) a zasvětit ku cti sv. Václava. Kostel v budoucnu trpěl častými požáry, stejne jako celé město. Po velkém požáru (na konci 15. stol.), nechal Jan IV. Zajíc z Hazmburka, zvýšit děkanskou věž kostela a pod římsu nechal vložit znaky svého rodu a své manželky Markéty Minsterberské. Poté byl kostel opět několikrát vypálen. Ferdinand z Ditrichštejnu, nechal kostel opravit a střechu kostela zvýšit (1775) a upravit do cibulovitého tvaru (ve slohu barokním). V kostele je dnes možno vidět sochařskou a vnitřní výzdobu.

  • Městské opevnění Budyně nad Ohří

    Městské opevnění Budyně nad Ohří

    Budyně nad Ohří, 41118

    (ve vzdálenosti 38,0 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Město bylo opevněno asi již před rokem 1300. Na základě starého vyobrazení ohradní zdi kostela s cimbuřím lze předpokládat, že i kostel měl vlastní opevnění. Do dnešních dob se zachovala gotická dispozice města se zbytky opevnění pocházejících ze 14. a 15. století. Hradby jsou prolomené střílnami a v jejich jihozápadním a severozápadním rohu stojí kulaté bašty se střílnami. Hradby se stýkaly s obrannými zdmi vodního hradu o síle 1,7 m a zmíněné dva vchody měly zdvihací most.

  • TŘEBENICE / Litoměřicko

    TŘEBENICE / Litoměřicko

    Sutom 1, Třebenice, 41113

    (ve vzdálenosti 38,4 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Město jmenováno již ve 13 stol, s pozdně gotickým kostelem z 15. stol./na náměstí a novogotickým kostelem = muzeem na okraji obce , poštou, zdravotním střediskem a dobrým autobusovým spojením do Lovosic, Ústní n.L., Litoměřic a Mostu je dobrým výchozím bodem pro turistiku po Českém středohoří. jednou z mnoha městkých částí je také obec Sutom, kde najdete příjemné ubytování v bývalé faře u sv. Petra a Pavla. Foto a historii najdete na www.mesto-trebenice.cz
  • Zřícenina kaple u Bubovic

    Zřícenina kaple u Bubovic

    Bubovice, 80231

    (ve vzdálenosti 38,4 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Zřícenina kaple sv. Vojtěcha stojí na mírném návrší severně od jádra obce Bubovice. Okolo kaple je plocha porostlá keři i velký lán pole. Dnes z kaple stojí pouze severovýchodní zeď o vnější délce zhruba 83 cm a o výšce zhruba 6,5 m. Z ní pod rozdílnými tupými úhly vybíhají zbytky dalších obvodových zdí, obrácených k severu a východu. Na východě je zbytek zdi vybíhající pod vnitřním úhlem 110-120 stupňů, dlouhý zhruba 150 cm, na severu pak vybíhá zeď pod vnitřním úhlem 150 stupňů, v délce 150 cm. V ose severní strany jsou zachovány špalety oken s kapsami po vylámaném kamenném ostění a výšce parapetu od dnešního terénu 320 cm. Na výběžcích bočních zdí se dochovala vždy jedna špaleta okna o stejné výši parapetu, ale blíže přisazeného ke koutu zdiva, než okno východní. Zdivo zříceniny je vyzděno z lomové opuky, zcela zbavené omítek. Ve středu půdorysu roste stará hrušeň.

  • Kostel sv. Ducha v Mostě

    Kostel sv. Ducha v Mostě

    Most, 43401

    (ve vzdálenosti 38,5 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    V roce 1995 byla dokončena rekonstrukce bývalého městského barokního špitálu, kde má v současnosti zázemí i Státní galerie výtvarného umění a najdeme zde i stylovou restauraci. V tomtéž začala i oprava gotického kostelíka sv. Ducha, který tvoří přirozenou součást s městským špitálem. Špitální kostel sv. Ducha je dnes nejstarší dochovanou stavbou ze starého Mostu. Až zhruba do třetiny čtrnáctého století byl křížovnický špitál jediným zařízením svého druhu. Pak si město postavilo vlastní špitál před svými hradbami při pražské cestě. Na „pražském“ předměstí tak vyrostla významná stavba - městský špitál s kostelem sv. Ducha, k němuž se váže první písemná zpráva z roku 1351. Je to jednolodní stavba s trojbokým závěrem a s půdorysem obvyklým u ostatních špitálních kostelů v jiných městech. Stavba je podélná, s pravoúhlou plochostropou lodí a pětiboce uzavřeným presbytářem. Interiér je osvětlen dvěma okny a přístupný je lomeným profilovaným portálem. Vnitřní provedení se vyznačuje bohatstvím tvaroslovných článků, podle nichž lze stavbu datovat. Podle jejich provedení jsou dávány do souvislosti s kamenickou hutí pracující od druhé poloviny třináctého století v oseckém klášteře, s jejímiž užitými formami je možno se setkat i u farních kostelů na některých místech Mostecka. Jeden ze svorníků klenebních žeber nee erb řádu křížovníků Božího hrobu na Zderaze, neboť kostel byl filiální k farnímu (děkanskému) kostelu v Mostě, kde Zderazští měli podací právo. Loď kostela je zdobena nástropní malbou od mosteckého rodáka a malíře Jana Václava Tschöppera a hlavní oltář štafírovaný roku 1724 nese obraz Narození Páně ( z doby po roce 1774) od Ignáce Raaba. Kostel je jediným dokladem gotické architektury z doby před rokem 1515. Špitál je obdélný, jednopatrový, trojtraktový, s dlouhou střední chodbou a klenutou lunetovou klenbou. Hlavní průčelí má pět okenních os s patrovou a korunní římsou. Okna jsou ve štukových pásových rámech, střecha je valbová, krytá taškami. V roce 1726 prošel špitál barokní přestavbou.

  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě

    Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě

    Most, 43401

    (ve vzdálenosti 38,6 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Původně byl mostecký farní kostel raně gotickou bazilikou, která byla postavena již ve 13. století. Jak dokládá papežská listina, byl založen v letech 1253 až 1257 a nejprve patřil pod patronát zderazského kláštera v Praze. V posledním roce 15. století se stává majetkem města Mostu a v roce 1515, při velkém požáru, byl farní kostel zničen. Již o dva roky později však byl položen základní kámen kostela nového, jehož výstavbou byl pověřen žák Benedikta Rejta - Jakub Heilmann ze Schweinfurtu. Jeho zásluhou vyrostl architektonický skvost pozdní gotiky. Byl vybudován kostel s velikou halovou trojlodí a konstrukcemi vtažených pilířů, vytvářejících po obvodu kostela jednotlivé kaple. Celkový dojem umocňují kroužené klenby nad dvěma řadami štíhlých sloupů, rozdělujících prostor kostela do tří lodí. Hrubá stavba byla dokončena v roce 1594 a věž kostela byla dostavěna Jiřím Kochem v roce 1602. Během následujících čtyř staletí proběhla řada dílčích oprav a úprav, které ovlivňovala nejprve renesance a později barokní sloh. Kostel je nejvýznamnějším syntetizujícím dílem podunajské, české a saské pozdně gotické architektury. V roce 1964 však padlo definitivní rozhodnutí o likvidaci královského města Mostu a vytěžení uhlí, které se pod ním nacházelo. Současně bylo rozhodnuto o záchraně této jedinečné architektonické památky. Uvažovalo se o několika variantách, například jeho úplném rozebrání či také ponechání na svém místě na pilíři uhelné sloje. Nakonec však zvítězila nejodvážnější myšlenka, a tou byl přesun kostela vcelku. V současné době je kostel Nanebevzetí Panny Marie přístupný veřejnosti.

  • Zámek Hostivice

    Zámek Hostivice

    Hostivice, 25301

    (ve vzdálenosti 38,8 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Barokní zámek se nachází v Hostivicích ve Středočeském kraji. Zámek je dvoupatrová budova s obdélnou pavilónovou nástavbou. V bývalém hlavním sále a na zdech nástavby jsou zbytky fresek s výjevy z bitvy na Bílé hoře. Součástí zámeckého objektu je kaple. K zámku se připojuje barokní panský dům z 18. století s mohutnou sýpkou.

    Ve 2. polovině 17. století byl vybudován raně barokní zámek, který byl v roce 1734 přestavěn. Ve 2. polovině minulého století byl zámecký objekt rekonstruován pro sídlo městského úřadu a kulturní účely.

  • Chomutovská radnice (zámek)

    Chomutovská radnice (zámek)

    Chomutov, 43001

    (ve vzdálenosti 38,8 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Zámek je významnou památkou města Chomutov v Ústeckém kraji. Zámek je renesanční patrová dvoukřídlá budova, celý areál pak obsahuje řadu budov různého stáří – z nejstarší doby je zachována původní komenda, k níž přiléhá kostel sv. Kateřiny. V zámeckém objektu je řada renesančních síní s klenbami a také muzejní expozice se sbírkami gotického umění na Chomutovsku, dále historická lékárna.

    Historie V roce 1252 tady řád německých rytířů založil velkou komendu. Od roku 1411 byl objekt v majetku panovníka. V roce 1421 dobyli komendu husité, později byla obnovena a za Beneše z Veitmile v letech 1496 – 1525 přestavěna na feudální sídlo. V roce 1525 však ještě ne zcela dokončený objekt vyhořel. V 16. století byly však provedeny renesanční úpravy. V roce 1598 ale přišla pohroma – při velkém požáru byl zámecký objekt vážně poškozen. Od roku 1608 přestal zámek plnit funkci feudálního sídla a sloužil jako radnice. Následovalo ještě několik úprav – např. v roce 1846 bylo strženo poškozené severozápadní křídlo, v roce 1899 bylo ale znovu obnoveno, úpravy následovaly i po 1. světové válce, po roce 1945 byl zámecký objekt, který byl poškozen při náletu, opraven.

  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Chomutově

    Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Chomutově

    Chomutov, 43001

    (ve vzdálenosti 38,8 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Pozdně gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie stojí přímo na náměstí 1. Máje v centru Chomutova. Je dílem stavitele Josefa Schremla. Kostel je trochu ve stínu slavnější Chomutovské městské věže, která byla ovšem postavena až současně s renesančními úpravami kostela v 1. polovině 16. století.

  • Zámek Chomutov

    Zámek Chomutov

    Chomutov, 43001

    (ve vzdálenosti 38,9 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Budova radnice je jednou z nejstarších budov ve městě. Na jejím místě stávalo nejstarší panské sídlo, které bylo po roce 1252 přestavěno na komendu řádu německých rytířů. Rozlehlá komenda byla ve druhé polovině 15. a v průběhu 16. století přestavěna na zámek s množstvím bohatě vybavených sálů. V roce 1598 zámek vyhořel a ve zmenšené podobě byl roku 1627 přestavěn na radnici. Velkou přestavbou radnice prošla na konci 19. století a ve 30. letech 20. století. Jako sídlo samosprávy města i výstavních sálů Oblastního muzea slouží budova dodnes. Sídlí zde Odbor kanceláře starosty, Odbor rozvoje a investic města a je zde také obřadní síň. OTEVÍRACÍ DOBA Út-Pá: 10 - 17 hodin So: 9 - 14 hodin VII, VIII Ne: 14 - 17 hodin XII Ne: 13 - 17 hod VSTUPNÉ: jednorázové dospělí: 15 Kč děti, studenti, senioři, ZTP: 7 Kč školní výpravy: 5 Kč rodinné: 30 Kč
  • Kostel sv. Václava v Mostě

    Kostel sv. Václava v Mostě

    Most, 43401

    (ve vzdálenosti 39,0 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Po ukončení přesunu děkanského kostela během 70.let 20. stol. se vedle dokončení jeho stavby otevřela otázka jeho budoucího využití. Kostel měl sloužit ke kulturním účelům. Zároveň byla schválena výstavba náhradní modlitebny pro potřeby věřících z Mostu a okolí. Nová stavba měla vzniknout na nenápadném, téměř skrytém místě. Chrám nesměl mít věž a na jeho exteriéru neměly být žádné výrazné náboženské symboly. Autorem projektu kostela sv. Václava byl arch. Michal Sborwitz, interiér kostela se stal dílem akademického sochaře Bořivoje Raka. Stavba byla zahájena v roce 1983. Trojlodní stavba inspirovaná dispozicí raně křesťanské baziliky a románským tvaroslovím byla dokončena v r. 1989. Jednalo se o jedinou sakrální novostavbu v Čechách, která byla vybudována v normalizačním období.

  • Hrad Hněvín

    Hrad Hněvín

    Most, 43401

    (ve vzdálenosti 39,1 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Hrad se tyčí na Zámecké hoře (399 m n. m.) na severním okraji města Most. Archeologické nálezy zaznamenaly zbytky hradeb již z 9. století, avšak doložené zmínky o hradu jsou až z 12. století, kdy byl také pravděpodobně vystavěn. Hrad byl v roce 1651 zbořen a od konce 19.století na jeho místě stojí replika s vyhlídkovou věží a restaurace (se specialitami hradní a staročeské kuchyně v dobovém interiéru). Zachovaly se ovšem i zbytky původních hradeb. V roce 2001 prošel Hněvín rozsáhlou rekonstrukcí. 34 metrů vysoká rozhledna je přístupná sezonně v otevírací době restaurace (11:00 - 23:00). Díky otevřenosti do všech světových stran je možné spatřit Krušné hory, Žatecko, České Středohoří a samozřejmě také samotný Most. Výhled ovšem "krášlí" také hnědouhelné doly a areál Litvínovského Chemopetrolu.

  • Zámek Tuchoměřice

    Zámek Tuchoměřice

    Tuchoměřice, 25267

    (ve vzdálenosti 39,2 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Roku 1352 si jistý Heliáš, držitel statku Tuchoměřice, pronajal pro sebe a svou manželku Markétu od kláštera v Plasech les Choteč, kde založil dvůr. Pak se zde připomínají Pavel a Jan. Později byl statek v držení několika pražských měšťanů. V roce 1407 byl majitelem Čeněk z Valdštejna, který na statku pojistil věno své manželky Elišky z Obříství. Ale již v roce 1410 Tuchoměřice prodal Habartovi z Nedvídkova na Přelicích. Majitelé se pak střídali v rychlém sledu.

    V roce 1436 odkazovala svým synům věno pojištěné na Tuchoměřicích Kateřina z Tepence, manželka Hynka z Valdštejna na Rukštejně. Vzápětí po té se tu objevuje Zbyněk z Házmburka. V roce 1483 zde umřel Hynek Pihelský z Házmburka.Na začátku 16. století byl držitelem statku Bernard Glac ze Starého dvora a pak Baltazar Peřina ze Sloupna. Ten prodal statek Janovi Sluzkému Z Chlumu. Příslušníci tohoto rodu hospodařili na Tuchoměřicích celé století. Jejich zásluhou byla původní gotická tvrz přebudována na renesanční šlechtické sídlo. Tuchoměřice se za Sluzských staly jedním z významných center Českých bratří. Rodovým erbem Sluzských z Chlumu byl stříbrný štít s červeným stupňem.

    V roce 1615 koupil zámek Tuchoměřice s dvorem ,pivovarem, mlýny a vsí Tuchoměřice s chalupou rybářskou na Muráni, vsí Kněžívkou, tvrzí a dvorem Čičovice, vsí Malé a Velké Čičovice, Otta Jindřich z Vartenberka. I když v roce 1616 pojistil na tomto statku věno své manželky Doroty Boryňové ze Lhoty, dlouho Tuchoměřice nedržel a prodal je před rokem 1623 jezuitské koleji u sv. Klimenta v Praze.

    Na místě starého kostela sv. Víta a Linharta a bývalé středověké tvrze byl zbudován r. 1666 1668 nový kostel a jezuitská rezidence. Kostel byl postaven za účasti italského architekta Giovani Domenica Orsiniho. Nástěnné malby jsou od Josefa Kramolína (1768). Jezuité drželi statek Tuchoměřický a nedaleký hrad Okoř až do zrušení řádu císařem Josefem II. v roce 1773.

    V roce 1898 byla budova kláštera pronajata ústavu pro rekonvalescenty nadace Pislingovské,zřízeného z nadace a daru České spořitelny. Správou ústavu byla pověřena Kongregace milosrdných sester sv. Karla Boromejského. Po zrušení řádu komunistickým režimem v roce 1953 ústav připadl nemocnici Motol.

  • Hrad a zámek Skalka

    Hrad a zámek Skalka

    Vlastislav, 41114

    (ve vzdálenosti 39,4 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Zřícenina hradu Skalka stojí na skalnatém vrchu nad vsí Vlastislav na Litoměřicku. Z hradu se dochoval okrouhlý bergfrit z bílé opuky a zbytek zdiva bývalé brány. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.Přímo pod nimi stojí zámek, jednoduchý dvoupatrový objekt obdélníkového půdorysu, který má patra členěná pilastry. Zámek není veřejnosti přístupný. Nedaleko slovanského hradiště byl v 1. polovině 14. století vybudován gotický hrad. Pozdějšími majiteli hradu byli páni ze Sulevic a Hrzánové z Harasova. V roce 1639 zpustošili hrad Švédové, poté se hrad změnil ve zříceninu. Poblíž zříceniny hradu Skalka nechali Hrzánové z Harasova ve 2. polovině 17. století vybudovat podle projektu Antonia della Porty raně barokní zámek. Ve 2. polovině minulého století byl zámek opravován.
  • Zámek Hořovice

    Zámek Hořovice

    Vrbnovská 2/22, Hořovice, 26801

    (ve vzdálenosti 39,5 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Podle údajů v zemských deskách zámek vznikl někdy po smrti Bernarda Ignáce Martinice (1865), poté co v roce 1690 získal panství Jan František z Vrbna (nejvyšší kancléř království českého a rytíř řádu zlatého rouna). Původně barokní stavba z počátku 18. stol. Po roce 1737 rozšířen půdorys do tvaru písmene H.
  • Kadaňský hrad

    Kadaňský hrad

    Kadaň, 43201

    (ve vzdálenosti 39,6 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Hrad Kadaň je pravidelný čtyřhranný hradní objekt s věžemi v rozích. Do dnešních dnů se zachovala jedna věž dosahující výšky 2. patra a základy dalších, dále palác a vedlejší stavení. Hrad byl zapojen do městského opevnění. I přes všechny přestavby si hrad dobře zachoval původní gotickou dispozici, je jednou z ukázek typu středoevropského kastelu.

    Kolem poloviny 13. století založil Přemysl Otakar II. společně s městem i královský hrad, první písemná zmínka je z roku 1261. V roce 1362 město vyhořelo, poškozen byl i hrad, poté byl však rychle obnoven. V roce 1421 dobyli hrad husité. Na přelomu 15. a 16. století se uskutečnila významná přestavba. V roce 1595 získalo hrad město, od té doby začal úpadek hradu. Objekt hodně utrpěl za třicetileté války a v letech 1750 – 1755 byl přebudován na kasárna. V roce 1811 město znovu vyhořelo, nevydržel ani hrad – kasárna. Hradní areál byl obnoven v letech 1816 – 1818.

    Nedávno byl hrad částečně rekonstruován je staticky zajištěn, má novou střechu a fasádu. Ve východním křídle je městská knihovna s internetovou kavárnou a obřadní síň. Od roku 2000 je v provozu galerie Josefa Lieslera. Další část hradu je využívaná jako dům s pečovatelskou službou.

  • Kadaňská radnice

    Kadaňská radnice

    Kadaň, 43201

    (ve vzdálenosti 39,7 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Štíhlý osmiboký kužel zářící do daleka novou bílou fasádou je symbolem Kadaně. Zakončuje 54 metrů vysokou radniční věž, která se stala součástí budovy radnice kolem roku 1500 po ničivém požáru. Ještě předtím zde stála gotická městská tržnice, ve 14. století zvýšená patrem, doplněná o kapli a upravená pro potřeby radních. Dnešní podoba pochází převážně z let 1719-21, kdy byla provedena barokní přestavba, po požáru v roce 1811 provedl další úpravy stavitelský mistr Rott.

    Mezi lety 1992-94 byly obnoveny interiéry a v roce 1997 také fasáda a krov věže. V budově má své sídlo městský úřad a také informační centrum a galerie.

  • Zřícenina hradu Košťálov

    Zřícenina hradu Košťálov

    Jenčice, 81431

    (ve vzdálenosti 39,8 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Dominantní skalnatý vrch (přírodní památka) se zříceninou středověkého hradu při jihovýchodním okraji Českého středohoří. Nadmořská výška vrcholu činí 481m. Hrad byl postaven patrně ve 14 století Hazmburky či Slavětínskýmí, v 2. polovině 16. století zpustl. V současné době je hrad z bezpečnostních důvovů nepřístupný (vstup na vlastní nebezpečí). Z vrcholu je nádherný rozhled na okolní hrady Házmburk, Skalka nebo Oltářík a na celé České Středohoří. Především na jižních svazích Košťálova se vyskytují vzácná teplomilná společenstva.

  • Rotunda Narození Panny Marie v Holubicích

    Rotunda Narození Panny Marie v Holubicích

    Holubice, 82900

    (ve vzdálenosti 40,1 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Románský kostelík Narození Panny Marie, založený za Přemysla Otakara I., je největší architektonickou památkou středočeských Holubic.O jeho původu svědčí pečeť biskupa Pelhřima z roku 1124-1125 nalezená r. 1865 při odstraňování starého oltáře. Ve středověku byl ale pravděpodobně zasvěcen sv. Kateřině.

    Jádro kostela tvoří kruhová rotunda s půlkruhovou apsidou z kvádříkového zdiva. Věž, další apsida a sakristie na severní straně jsou pozdějšími přístavky. Dřevěná nástavba věže pochází dokonce až ze 17. století. Kostel je obehnán ze tří stran vysokými opěrnými zdmi a bývalým hřbitovem. Uvnitř kostela jsou zachovalé původní románské a raně gotické fresky. Roku 1992 bylo vyhlášeno ochranné památkové pásmo rotundy, které zahrnuje i okolní zástavbu.

  • Kostel sv. Petra a Pavla v Sutomi

    Kostel sv. Petra a Pavla v Sutomi

    Sutom 1, Třebenice, 41113

    (ve vzdálenosti 40,4 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Kostel je přestavěn v pozdně barokním stylu O.Broggiem (1732). Při kostele stojí dřevěná zvonice, původně také z počátku 18. století, ale přestavěná v 19. století. Místo, kde kostel (přístupný jen výjimečně) a fara stojí, patří k jednomu z nejkrásnějších v širokém okolí. Z oken fary je vidět hrad Košťálov, Oltářík (Hrádek), Skalka a mimo dalších vrchů i observatoř na Milešovce. V bývalé farní budově nyní pracuje keramická dílna, která připravuje programy pro věřejnost.
  • Rotunda sv. Máří Magdalény na Přední Kopanině

    Rotunda sv. Máří Magdalény na Přední Kopanině

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 40,7 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Celá rotunda je postavena ze zlaté opuky, těžené již po staletí v místních lomech. Z původního románského kvádříkového zdiva se však do dnešních dnů mnoho nedochovalo.

    Přesto si stavba dodnes podržela svoji dispozici: centrální loď je válcová, kruhového půdorysu, na východní straně je připojena nízká apsida, na straně západní pak vysoká věž čtvercového půdorysu. Dosud nejasného stáří je přístavba na jižní straně kostela: dnešní podobu získala jistě až v době moderní, ale po její východní straně je patrné osekané zdivo, které je pozůstatkem staršího přístavku - nelze vyloučit ani jeho románské stáří. Přesnější datování by však mohl přinést případný archeologický výzkum.

    Kromě okénka s pískovcovým ostěním (záklenkem) v jv. stěně apsidy (z jeho situování lze předpokládat podobné okénko i na protilehlé straně), jsou všechna okna novodobá. Pískovcový vstupní portál je jednoduchý obdélný.

    Překvapivá zjištění o vývoji stavby přinesl stavebně historický i archeologický výzkum. Je zřejmé, že věž i rotunda vznikly současně: dokladem je jednak jejich provázané zdivo v základech, jednak pravidelný čtvercový vnitřní půdorys věže, který by nevznikl v případě přístavby (naopak by kopíroval válcový plášť lodi, jako je tomu v případě jižní přístavby).

  • Vodní nádrž Kadaňský stupeň

    Vodní nádrž Kadaňský stupeň

    Kadaň, 43201

    (ve vzdálenosti 40,9 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Vodní nádrž Kadaň s celkovou plochou 67,2 ha byla vybudována na řece Ohři v roce 1972. Spadá do vodohospodářské soustavy Kadaň - Klášterec. Kromě energetického využití tohoto vodního díla se zde nabízí možnost rekreace a provozování vodních sportů. Betonová hráz je přístupná pro pěší. K dispozici je nedaleký autokemp U jezu. Vodní nádrž těsně přiléhá k jihozápadnímu okraji města Kadaň, které upoutává návštěvníky řadou historických a kulturních památek. Na vyvýšenině vedle hráze si můžete prohlédnout Františkánský klášter.

  • Kostel sv.Jakuba Většího v Minicích

    Kostel sv.Jakuba Většího v Minicích

    Kralupy nad Vltavou, 27801

    (ve vzdálenosti 41,0 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Minice jsou místní částí Kralup nad Vltavou, ke kterým byly připojeny roku 1960, jako jejich část. Nejstarší dochovaná zpráva o Minicích pochází z roku 1352. Někdejší význam Minic spočíval v tom, že zde stál kostel, který s výjimkou některých neklidných dob byl trvale farním. Náležely k němu po celá staletí kromě dalších vsí i Kralupy, jejichž obyvatelé byli také až do roku 1897 v Minicích pohřbíváni.

    Kostel byl postaven v jednoduchém gotickém slohu začátkem 14. století. Jeho základy jsou však starší, jak prokázaly výzkumy. Jako každá středověká stavba byl několikrát přestavěn, a každá přestavba mu vtiskla jiný ráz. Přestavěn barokně a poslední úprava z roku 1888 je neorenesanční. V současné době se nachází v etapě oprav.

  • Zámek Manětín

    Zámek Manětín

    Manětín, 33162

    (ve vzdálenosti 41,0 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Architektonický skvost období baroka. Areál zámku je spojený s kostelem a vtělený do celkové kompozice středu města z doby kolem roku 1730. Přístupný je od dubna do října s prohlídkovou trasou. V areálu je park a hospodářský dvůr.
  • Kostel sv. Petra a Pavla ve Žluticích

    Kostel sv. Petra a Pavla ve Žluticích

    Žlutice, 36452

    (ve vzdálenosti 41,5 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Kostel sv. Petra a Pavla je nejstarší architektonická památka ve Žluticích, která patří na Karlovarsku k nejcennějším. Tato trojlodní bazilika, budovaná od poloviny čtrnáctého století, je zaklenuta gotickými křížovými žebrovými klenbami. V interiéru se dochovaly fragmenty gotických maleb z r. 1435, renesanční figurální náhrobníky, hrobka Kokořovců, renesanční kamenná křtitelnice z r. 1603 a chórové lavice z r. 1686 s renesančními malbami. Hodnotný je i barokní hlavní oltář se dvěma obrazy a sochami z r. 1667. Chrám byl barokně upravován po r. 1660 a nákladně restaurován v nedávných letech. Vynikající součástí kostela jsou vzácné barokní varhany z let 1774 - 1775 Františka Prokopa Nolli z Úterý. Jedná se o největší a nejlépe dochovaný nástroj tohoto varhanáře. V roce 1994 byly tyto varhany prohlášeny Ministerstvem kultury ČR za kulturní památku. Sousední barokní fara byla vybudována v r. 1764.

  • Kostel sv. Petra a Pavla v Bílině

    Kostel sv. Petra a Pavla v Bílině

    Bílina, 41801

    (ve vzdálenosti 41,5 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Zmínku o bílinském kostelu sv. Petra a Pavle lze najít již v Kosmově kronice z roku 1125, ale dnešní stavba nedaleko Mírového náměstí vznikla až koncem 14. století a navíc byla výrazně přetvořena po požáru v roce 1568. Pozdně gotická trojlodní bazilika má pětiboce uzavřený presbytář a hranolovou věž v severozápadním nároží hlavní lodi. Čistě renesanční je mohutná dvoupatrová tribuna, z doby baroka pak pochází jižní i severní předsíň a kaplička sv. Rocha. Poslední větší úpravy proběhly na kostele mezi lety 1870-72 pod vedením L. Denharta.

    Zařízení kostela je směsicí mnoha stylů od baroka přes klasicismus až po různé pseudoslohy konce 19. století. Staršího data je kamenná křtitelnice a vzácné epitafy uvnitř i vně presbytáře.

  • Sloup Nejsvětější Trojice ve Žluticích

    Sloup Nejsvětější Trojice ve Žluticích

    Žlutice, 36452

    (ve vzdálenosti 41,5 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Trojiční morový sloup Nejsvětější Trojice se nachází v severní části Velkého náměstí ve Žluticích. Tento barokní sloup je jeden z nejkrásnějších památníků v Čechách a pochází z let 1701 - 1704. Jeho výška dosahuje patnácti metrů. Autorem tohoto skvostu je žlutický sochař a kameník Osvald Josef Wenda. U paty sloupu, jsou osazeny plastiky českých zemských patronů - sv. Václava, sv. Ludmily a sv. Vojtěcha. Nad trojbokou základnou je patro s dvojicemi andílků a nad nimy se tyčí vysoký jehlanec s reliéfně znázorněnými oblaky, andílky a hlavami andílků. Vrcholu celého sloupu pak dominuje sousoší Nejsvětější Trojice.

  • Zámek Nelahozeves

    Zámek Nelahozeves

    Nelahozeves, 27751

    (ve vzdálenosti 41,6 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Zámek vznikal od roku 1553 pro Floriana Griespeka z Griespachu, jeho dokončení však přerušila smrt stavebníka roku 1588. Vnější fasády a některé interiéry se až do dnes zachovaly v téměř neporušené podobě. K nejzajímavějším prostorům patří tzv. Rytířský sál s kamenným krbem a nástropní malbou. Bohaté vybavení zámku pochází především z hlavního sídla rodu Lobkoviců, z roudnického zámku. K nejobdivuhodnějším zámeckým sbírkám patří především bohatá obrazárna s díly významných evropských mistrů (např. Bruegel, Canaletto, Rubens, Velasquez a Veronese) a jedna z největších sbírek španělských portrétů 16. a 17. století, uložených mimo Španělsko. Zámecké prostory nabízí prohlídku nábytku, středověké relikviáře a jiné církevní předměty, sbírku keramiky, umělecké předměty ze stříbra a jiných kovů, stříbrné nádobí, staré hudební nástroje a rukopisy Beethovena a Mozarta.

  • Zámek Bílina

    Zámek Bílina

    Bílina, 41801

    (ve vzdálenosti 41,6 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Barokní zámek se nachází ve městě Bílina na Teplicku v Ústeckém kraji. Zámek je mohutná dvoupatrová obdélná budova s velkými nárožními třípatrovými pavilony. Na severní straně nádvoří je gotická bašta z konce 15. století nazývaná Manda. V hlavním italském sálu je štuková výzdoba ze 17. století. Z původního hradu se dochovalo sklepení vytesané ve skále a sklípková klenba v přízemí severního pavilonu.

    Původní gotický hrad vznikl ve 13. století. Od roku 1502 vlastnili hrad Lobkovicové, kteří jej nechali v letech 1675 – 1682 přestavět podle návrhu G. T. Tencally na raně barokní zámek. Další úpravy byly provedeny v 19. století. Zámek byl majetkem Lobkoviců až do roku 1945. 

    Nezpřístupněno veřejnosti

  • Hrad Karlštejn

    Hrad Karlštejn

    Státní Hrad Karlštejn, Karlštejn 172, Karlštejn, 26718

    (ve vzdálenosti 41,8 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Vrcholně gotický hrad založený v roce 1348 zaujímá mezi českými hrady zcela výjimečné postavení. Byl vybudován českým králem a římským císařem Karlem IV, jako místo pro uložení královských pokladů, především sbírek svatých relikvií a říšských korunovačních klenotů. Vlastníkem hradu je Česká republika, správcem Národní památkový ústav - územní odborné pracoviště Střední Čechy. 1. Prohlídková trasa zahrnuje historické interiéry Císařského paláce a spodních podlaží Mariánské věže s cenným vybavením ze 14. - 19. století. (Dvořenínská síň, Rytířský sál s kaplí sv. Mikuláše, Děkanství, Královská ložnice, Audienční a Hodovní síň, Sál předků, Pokladnice Klenotnice, bývalé hradní vězení. (Zde nutná rezervace pro skupiny nad 10 osob) 1. prohlídková trasa pouze s průvodcem, délka 50 minut, max. 55 osob, nutnost rezervace času prohlídky hradu pro skupiny s více jak 10 osobami2. prohlídková trasa prochází Mariánskou a Velkou věží a nabízí ke zhlédnutí Kostel Panny Marie, Kapli sv. Kateřiny, bývalou Sakristii, visutý věžní most, Lapidárium, Hradní obrazárnu, Knihovnu s expozicí poslední přestavby hradu a Kapli sv. Kříže. (Zde nutná rezervace pro každého návštěvníka)2. prohlídková trasa pouze s průvodcem, délka 70 minut, max. 12 osob, nutnost rezervace času prohlídky pro každého návštěvníka.
  • Kostel Nanebevzetí P. Marie a sv. Václava v Kralupech

    Kostel Nanebevzetí P. Marie a sv. Václava v Kralupech

    Kralupy nad Vltavou, 27801

    (ve vzdálenosti 41,8 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Cihlový novogotický kostel sv. Václava pochází z 19. století. Dne 1.srpna 1878 vydalo obecní zastupitelstvo Kralupy-Lobeč provolání k občanstvu o záměru vybudovat uprostřed obce "křesťansko katolický kostel". Na základě provolání byl sestaven subskripční výbor, jemuž se podařilo během 10 roků shromáždit 11 300 zl. Se stavbou nemohlo být započato, jelikož tato částka byla nízká. Proto roku 1893 dala městská rada spolu s obecním zastupitelstvem vypracovat návrh na chrám Páně v Kralupech staviteli srchitektovi Jaromíru kaurovi z Prahy a s tímto návrhem se odebrala deputace k pražskému arcibiskupovi kardinálovi Františku Schonbornovi,aby plány schválil. Současně jej požádala o intervenci u matice náboženské pro uvolnění nutných finančních prostředků na realizeci chrámu.

    Při povodních v roce 2002 byl kostel poškozen, ale ihned byla započata rekonstrukce a dnes je tak svatostánek opět přístupný nejen věřícím.

  • Klášter Sv. Karla Boromejského

    Klášter Sv. Karla Boromejského

    Praha, 16000

    (ve vzdálenosti 41,9 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Ve staré části Řep stojí masivní budova kláštera, jehož plný název je klášter Kongregace milosrdných sester sv. Karla Boromejského. Do Prahy přišly boromejky v roce 1834 a založily pod Petřínem dodnes funkční nemocnici. Později zakoupily Taicmanův dvůr v Řepích na prostorné parcele,kde stával dvůr v letech 1859-1861 daly vystavět budovu kláštera s výchovným ústavem. Dvoupatrová budova měla čtvercový půdorys. Z hřebene střechy vyrůstala úzká ozdobná věžička s vysokou špičatou střechou a s osmi polokruhově zakončenými okny. Součástí kláštera byl i katolický kostel sv. Rodiny, vybudovaný na nároží klášterní budovy.

  • Kostel sv. Martina v Praze-Řepích

    Kostel sv. Martina v Praze-Řepích

    Praha, 16000

    (ve vzdálenosti 42,1 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Románský kostelík sv. Martina na katastru městské části Praha - Řepy. Kostel byl postaven koncem 12. století. V roce 1627 byl kostel přestavěn a rozšířen o věž. V 18. století byl kostelík rozšířen o kuchtu.

  • Podkrušnohorské technické muzeum

    Podkrušnohorské technické muzeum

    Most, 43401

    (ve vzdálenosti 42,1 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    V těsné blízkosti Chemopetrolu, v místní části Mostu v Kopistech najdeme zajímavou technickou památku. Jedná se o areál bývalého dolu Julius III, který se v roce 2003 stal součástí Podkrušnohorského technického muzea. V areálu muzea se seznámíme s těžbou uhlí a prohlédnout si můžeme těžní věž, odvětrávací otvory či bývalé prostory, kde probíhala nakládka uhlí. V současné době probíhá postupná rekonstrukce areálu a to jak budov, tak i inženýrských sítí. Muzeum se veřejnosti otevírá od 1. března 2008

    OTEVÍRACÍ DOBA: Po: zavřeno So - Ne: 9.00 - 16.00 hodin

    Prohlídky začínají vždy v celou hodinu.

    VSTUPNÉ: dospělí 40 Kč děti 20 Kč

  • Kostel sv. Jana a Pavla v Krtni

    Kostel sv. Jana a Pavla v Krtni

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 42,5 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Kostel byl postaven patrně v druhé třetině 13. století, v roce 1352 se uvádí jako farní. Pověst vypráví, že jej založila královna Eliška, když její manžel Karel IV. Ležel zachvácen těžkou nemocí. Tenkrát se prý vydala pěšky z hrádku Karlík na Pražský hrad k hrobu sv. Zikmunda, aby prosila za jeho ztracené zdraví. Při návratu, když v Krtni unavená odpočívala, dostala zprávu, že se Karel IV. Uzdravil. Byl právě svátek mučedníků Jana a Pavla, a tak se rozhodla založit zde svatyni věnovanou těmto svědcům. Dnešní tvář kostela pochází z roku 1890, kdy byl celý přestavěn a novorománsky upraven. Na východní straně se dochovaly pozdně románské nástěnné malby Křest Kristův, Obětování v chrámu, Josefův sen, Církev učitelka a symboly evangelistů. Oltář je barokní z roku 1699, zasvěcen sv. Barboře s obrazem sv. Václava. Vnitřní vybavení kostela je většinou novorománské.

  • Zřícenina hradu Ostrý

    Zřícenina hradu Ostrý

    Sutom 1, Velemín, 41132

    (ve vzdálenosti 42,6 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Zřícenina hradu Ostrý, nazývaného také Šarfenštejn, stojí na zalesněném čedičovém ostrohu (553 m n. m.) obtékaném řekou Ploučnicí nedaleko Benešova nad Ploučnicí na Děčínsku. Do dnešních dnů se dochovala část hradního zdiva a zbytky vysoké okrouhlé věže. Hradní zříceniny jsou volně přístupné. Hrad byl postaven Markvartici kolem poloviny 13. století. Mezi dalšími majiteli se pak vystřídali Michalovicové, Berkové z Dubé a Vartemberkové, za kterých byl hrad v roce 1445 dobyt a pobořen. Po roce 1515 byl hrad opuštěn a zpustl.
  • Ruzyně

    Ruzyně

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 42,6 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Vesnice Ruzyně je připomínána již v zakládací listině kláštera v Břevnově, hlásící se do roku 993. V majetku kláštera zůstala do roku 1420, pak byla nějaký čas v majetku pražských měšťanů a od 16. století patřila pražskému purkrabství. Z roku 1406 se zachovala zpráva o tamější tvrzi a dvoru s trojím poplužím, jež byly klášterním majetkem. Za husitské revoluce byla Ruzyně zabavena pražskými městy, aby pak byla postoupena purkrabským statkům. V druhé polovině 15. století byla ruzyňská tvrz již pravděpodobně pustá. Roku 1592 vyhořel purkrabský dvůr. Byl znovu postaven, ale za třicetileté války se opět změnil v trosky. I vesnice byla v té době zpustošena, takže roku 1564 měla čtyři selské dvory, tři chalupy a jedno zahradnické stavení, ovšem šest selských statků zůstávalo pustých. 

    Před věznicí, tedy bývalým cukrovarem, se pouze v torzu zachovaly pozůstatky někdejší zemědělské osady, pocházející většinou z 18. a 19. století. K nejstarším z nich patří Kubrův statek (čp. 15) s uvedeným letopočtem 1732. Patřil rodině tajných evangelíků, tvrdě pronásledovaných ještě v 18. století před vydáním tolerančního patentu roku 1781. S rodem Kubrů souvisí i další významná památka Ruzyně, totiž toleranční hřbitov v Huberově ulici. Byl založen pro pohřbívání nekatolíků z širokého okolí (Šárky, Střešovic, Břevnova, Lysolají atd.) před rokem 1788. V revolučním roce 1848 zde demonstrovali pražští studenti, kteří tu položili věnce k uctění památky padlých bělohorských bojovníků, jejichž památku připomíná mohyla na vrcholu Bílé hory, vybudovaná v roce 1920 sokolskou jednotou.

    Od roku je střed bývalé vesnice Ruzyně chráněn jako vesnická památková rezervace.

  • Zámek Červený hrádek

    Zámek Červený hrádek

    Červený Hrádek 1, Jirkov, 43111

    (ve vzdálenosti 42,7 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Barokní zámek Červený hrádek se nachází v půvabném prostředí uprostřed parku a okolní obory, v blízkosti rybníka. Expozici doplňuje řada aktuálních akcí, jejichž profil stejně jako doplňkové služby můžete nalézt na webových stránkách níže. Nalezente zde tyto stálé expozice: * Pohádkový svět Vítězslavy Klimtové - říše víl, skřítků a strašidel. * Svět loutek rodiny Kopeckých - Karel Matěj Kopecký a Karel Kopecký přivezli na 20 dřevěných loutek, z nichž nejstarším je více než 200 let. * Kinetické dřevořezby Jiřího Špinky - unikátní hodiny celé ze dřeva poháněné dřevěným strojkem. * Výstava letecké archeologie - ukázka fragmentů leteckých soubojů nad zdejší oblastí za 2. světové války a dobové dokumentace. * Technické muzeum - jízdárna - výstava historických hasicích přístrojů, koněk a přilbic. Jsou tu k vidění i řemeslné stroje. * Výstava starých hraček aneb "S čím si hrál náš dědeček".
  • Hradiště Šárka

    Hradiště Šárka

    Praha, 16000

    (ve vzdálenosti 42,9 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Hradiště Šárka bylo vybudováno nad soutěskou Džbán a na Kozákově skále. Oblast tohoto území byla osídlena již ve starší době kamenné. V 6. století sem přišli slované. V 7. až 8. století tu slované vybudovali rozlehlé trojdílné hradiště, jež zaujímalo plochu 25 ha. Hradiště bylo ze tří stran chráněno strmými skalními srázy a na čtvrté straně byly hradby a valy. Pozůstatky tohoto hradiště, především valy jsou tu vidět dodnes. Před vybudováním Pražského hradu bylo toto hradiště významným centrem širokého okolí. Hradiště zaniklo na konci 9. století. V roce 1995 bylo území bývalého hradiště vyhlášeno Národní kulturní památkou.
  • Zámek Milešov

    Zámek Milešov

    Milešov, 26234

    (ve vzdálenosti 43,1 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Původní gotický hrad vznikl zřejmě na konci 14. století. Za Kaplířů ze Sulevic byl hrad v 16. století přestavěn na menší renesanční zámek s věžemi. Ve 2. polovině 17. století byl podle návrhu A. della Porty vybudován nový barokní zámek. Z roku 1707 pochází barokní zahradní pavilón. Po roce 1945 sloužil zámek jako školský a rekreační objekt, v posledních letech pak jako léčebna. Zámek stojí na skalnatém ostrohu nad obcí Milešov na Litoměřicku v Ústeckém kraji. Zámek je trojkřídlá barokní stavba, ke které přiléhá patrová budova pocházející ze staršího renesančního zámeckého objektu.

  • Kostel Panny Marie Vítězné na Bílé hoře

    Kostel Panny Marie Vítězné na Bílé hoře

    Praha, 16000

    (ve vzdálenosti 43,2 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Již čtyři roky po bitvě vyrostla na Bílé hoře malá barokní kaplička. Právě k ní v den výročí bitvy v roce 1624 směřovalo děkovné procesí. Císař Ferdinand II. položil nedaleko kapličky v roce 1628 základní kámen ke stavbě kostela Panny Marie Vítězné. Ke stavbě kostela však nedošlo, zůstala jen původní malá kaplička, kterou roku 1648 vyplenilo švédské vojsko. Více než půl století pustla a chátrala. V roce 1704 byla opravena a nově zasvěcena sv. Václavovi. O dva roky později byla kaplička rozšířena. V první třetině 18. století byla ke kapli přistavěna kruchta a dvě kapličky. Tímto získal kostelík půdorys kříže. Interiér kostelíka byl vyzdoben obrazy s výjevy bělohorské bitvy. Vznikl tak barokní poutní areál, jehož rozvoj však byl násilně přerušen. Císař Josef II. jej roku 1785 zrušil. Později byl areál opraven a opět navrácen původnímu účelu. Podruhé byl rozvoj poutního místa násilně přerušen v dubnu 1950, tentokrát komunistickou vládou. K obnově došlo po listopadu 1989, kdy se kostelíka ujal Břevnovský klášter.

  • Evangelický toleranční hřbitov

    Evangelický toleranční hřbitov

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 43,3 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Nejmenší pražský hřbitov o rozloze něco málo přes 500 m2. leží ve stráni nedaleko obvodové zdi obory Hvězda mezi ulicemi Huberova a Kralupská. Jeden z mála nekatolických hřbitovů zakládaných po vydání tolerančního patentu roku 1781. Byl zřízen na svahu Bílé hory před rokem 1788. Roku 1848 se tu shromáždili pražští studenti, aby zde položili věnce k uctění padlých bělohorských bojovníků. Tím se jim podařilo obejít policejní zákaz pořádat jakékoliv protirakouské shromáždění na Bílé hoře. Na hřbitově je dnes dochováno na 15 zčásti torzovitých náhrobků, hrobů je kolem třiceti.

  • Hrad Kostomlaty

    Hrad Kostomlaty

    Kostomlaty pod Milešovkou, 41754

    (ve vzdálenosti 43,4 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Zřícenina hradu u Kostomlat pod Milešovkou, zvaná též Sukoslav. Z turistického hlediska jde o jednu z nejatraktivnějších a nejkrásnějších zřícenin v ČR. Zdaleka viditelná je především hlavní válcová věž. Původní hrad byl vystaven pány z Rýzmburka na počátku 14. století, ale po přestěhování jeho dalších obyvatel do nížiny od 16. století chátral. Další pokusy o jeho znovuosídlení již byly neúspěšné. Vstup je volný a od parkoviště je zřícenina vzdálená jen cca 1Km.

  • hrad Ktomlaty

    hrad Ktomlaty

    Teplice, 41501

    (ve vzdálenosti 43,5 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Témata: Hrad Kostomlaty - popis: Zřícenina starobylého hradu v rekonstrukci. Na hrad vedou ze stejnojmenné obce cesty dvě. První, vedoucí ulicí Sukoslavskou po modré značce se výstižně říká ,,Krpál". Druhá vedoucí ulicí Hřbitovní, kolem rybníčků je vyloženě promenádou. Odměnou za výstup Vám bude překvapivě příjemné prostředí ve starobylých zdech hradní zříceniny. A jestliže při troše štěstí zde narazíte na členy Občanského sdružení pro záchranu hradu Kostolaty, starajících se o hrad, pa možná nepohrdnete i malým občerstvením.
  • Letohrádek Hvězda

    Letohrádek Hvězda

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 43,6 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Letohrádek Hvězda nechal postavit Ferdinand Tyrolský. Sám byl i tvůrcem návrhu neobvyklého hvězdicového půdorysu. K tomuto počinu vyvstává jedna legenda která praví, že stavba vznikla údajně proto, aby zde mohla bydlet jeho tajná manželka, krásná dcera augspurského kupce, Filipína Welserová, ale to jen legenda.

    Budova byla vystavěna během roku a podle neobvyklého šestihrotého půdorysu ( o průměru 40 m ) nazvána Hvězdou. Je jednou z nejpozoruhodnějších děl renesanční architektury nejen v českých zemích, ale v celém zaalpském prostoru. Vnitřní dispozice objektu dělila na podzemí, přízemí a dvě patra. Zvolený půdorys představuje tzv. Šalamounovu hvězdu, magický obrazec dvou protínajících se rovnostranných trojúhelníků. V přízemí vznikla ústřední síň a kolem ní paprskovitě rozložených šest chodeb, pět místností a schodiště. Toto rozdělení se opakovalo i v prvním patře, druhé patro zaujímal jediný rozlehlý sál, určený pro slavnostní hostiny panstva. Střecha letohrádku byla původně mnohem vyšší než jak jí známe dnes a měla tvar lomeného šestibokého jehlance byla pokryta tehdy velice vzácnou mědí a na její věžičce byla umístěna pozlacená hvězda. Tato střecha byla kompletně odcizena, zřejmě kvůli měděnému krytí, v roce 1648 za švédského obléhání Starého a Nového Města pražského. Dnešní, jednoduchá pochází z doby panování Josefa II.

    V letech 1556-1560 dostala budova výzdobu - spodní podlaží štukami a antikizujícími postavami a ornamenty, které vyjadřují antické ctnosti a římskou statečnost.

    Obora Hvězda byla také ideálním místem pro táboření cizáckých vojsk při tažení na Prahu. Letohrádek i obora byla svědkem krátkého o to smutnějšího dramatu, osudové bitvy na Bílé Hoře 8. 11. 1620. Císař Ferdinand III. dal letohrádek znovu opravit, aby tam mohl roku 1652 uvítat německé kurfiřty. Dne 20. 11. 1741 přespal v letohrádku další český vzdorokrál Karel Albrecht Bavorský, ale pro malé pohodlí přesídlil druhý den do břevnovského kláštera.

    V dobách panování císaře Josefa II. byla budova letohrádku přeměněna dlouhou dobu ve skladiště střelného prachu. Teprve na základě četných proseb, protestů a intervencí byla v roce 1874 prachárna z letohrádku definitivně odstraněna.

    Po roce 1948 byl letohrádek Hvězda restaurován a upraven podle projektu prof. ing. arch. Pavla Jonáka, aby v něm mohlo být v roce 1951 otevřeno muzeum Aloise Jiráska. V roce 1964 byla ještě připojena expozice díla malíře Mikoláše Alše. Muzeum, součást Památníku národního písemnictví, je v provozu i dnes. V kontextu s muzejní expozicí byly při vchodu na vnitřní stranu ohradní zdi letohrádku osazeny reliéfy: Praotec Čech, Jan Hus, Jan Žižka, Jan Roháč, Bratrstvo, Selské bouře, Temno, Česká expedice, P. Havlovský a Rok 1848. Ještě nutno dodat že v prvním patře se dochovaly renesanční krby, v druhém patře má velký sál původní podlahu z polévaných dlaždic.

    Letohrádek se nachází v krásném přírodním prostředí obory Hvězda v Praze 6. Byl vybudován v roce 1555 podle návrhů arcivévody Ferdinanda Tyrolského, který byl strýcem pozdějšího císaře Rudolfa II.. Měl sloužit loveckým hostinám a slavnostem. V přilehlém honebním revíru se chovali a lovili daňci, jeleni, bažanti, zajíci a bylo možné se i setkat s divokými koňmi. O celý revír se staral tzv. oborník. Nacházela se tady také i ovocná zahrada s jabloněmi a hrušněmi. Arcivévoda ve funkci místodržitele země sem neměl z Pražského hradu daleko. Jako jeden z prvních hostů navštívil právě dostavěný letohrádek arcivévodův otec – Ferdinand I., také v pozdějších dobách zde pobývaly významné osobnosti. Průběh bitvy na Bílé hoře jakoby předznamenal i pro Hvězdu nepřízeň osudu. Během 18. století se Hvězda stala dokonce vojenským objektem. Teprve po vzniku československého státu se dočkala obnovy. Dostupné pěšky, horské kolo
  • Klášter Doksany

    Klášter Doksany

    Doksany, 41182

    (ve vzdálenosti 43,7 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    V letech 1144-1145 byl v Doksanech založen králem Vladislavem II. klášter premonstrátek. Největší rozmach prožil ve 13. a 14. století. Za husitských válek byl klášter napaden a vypleněn. Stejný osud potkal klášter i za třicetileté války, kdy byl několikrát vypleněn. V 17. století byl areál kláštera barokně přestavěn. V roce 1782 byl klášter zrušen. V 18. a 19. století byl areál kláštera přestavěn na zámek. Kolem zámku byl založen pěkný anglický park.

  • Kostel sv. Jakuba Většího v Praze-Stodůlkách

    Kostel sv. Jakuba Většího v Praze-Stodůlkách

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 43,7 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Kostel sv. Jakuba Většího je původně románský a pochází z poloviny 13. století. K románské svatyni pak byl později přistavěn gotický presbytář. Kostel stál původně v opevněném areálu, který byl ohrazen silnou kamennou zdí. Toto opevnění padlo při přestavbě kostela v letech 1901-03. Dnešní podoba chrámu je novogotická, z původní jednolodní stavby se dochoval pouze kamenný gotický sanktuář. V interiéru najdeme novogotický hlavní oltář s obrazem sv. Jakuba Většího od malíře Konstantina Buška.

  • Zřícenina Chvatěruby

    Zřícenina Chvatěruby

    Chvatěruby, 82540

    (ve vzdálenosti 43,9 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Poměrně mohutný komplex vytváří torzo nedostavěného zámku s pozůstatky gotického hradu na ostrohu nad řekou Vltavou ve vsi Chvatěruby na Mělnicku ve Středočeském kraji. Z původního hradu se na jihovýchodní a severozápadní straně dochovaly zbytky hradeb a velké pozdně gotické bašty. Zámek je, v jádru renesanční, barokní patrová budova s valbovou střechou, na kterou na severní straně navazují vysoké zdi nedostavěného, částečně zbořeného zámeckého křídla.

    Původně zde stála tvrz, která byla zřejmě během 14. století přestavěna na hrad, který na přelomu 14. a 15. století získali Zajícové z Hazmburka. V roce 1467 hrad dobylo a pobořilo císařské vojsko. Na místě gotického hradního paláce pak v 16. století vznikl renesanční zámek. Lobkovicové, kteří Chvatěruby získali v roce 1616, však zámek nevyužívali a nechali jej zpustnout, jeho stav pak ještě zhoršilo vydrancování za třicetileté války. Až Kryštof Karel Voračický z Paběnic nechal zdevastovaný objekt po roce 1699 obnovit a barokně upravit. Ve stavbě pokračoval i jeho syn Karel Josef, který v roce 1717 vybudoval nové obytné patrové křídlo, přitom byla zlikvidována většina původního opevnění. Kvůli finančním potížím však nebyly stavební práce dokončeny, nový trakt byl pouze provizorně zastřešen, když však v roce 1752 strhla střechu vichřice, nechali Voračičtí tuto část zámku svému osudu. Část zpustlé zámecké stavby se v roce 1817 zřítila, zbylé zdivo bylo až ve 40. letech minulého století z iniciativy Klubu českých turistů zakonzervováno.

  • Zámek Veltrusy

    Zámek Veltrusy

    Veltrusy, 27746

    (ve vzdálenosti 44,0 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Interiérová expozice je z důvodu rekonstrukce po povodni do odvolání uzavřena! Sbírka na záchranu a obnovu areálu státního zámku Veltrusy č.u. 19-2830050217/0100 . Bližší informace o sbírce vydané NPU-ÚOPSČ na tel. 274008111 nebo veltrusy@stc.npu.cz Zámek Veltrusy se nachází v obci téhož jména a je jedním z nejvýznamnějších barokních zámků v Čechách. Byl postaven na počátku 18. století Václavem Antonínem Chotkem. Mimo zámku je zde možné vidět přírodní krajinářský park, neogotický mlýn, umělé jeskyně atd. Rozsáhlý přírodně-krajinářský park s romantickými stavbami je volně přístupný. Náhradní expozice - Historické skleníky.
  • Kostel sv. Jana Křtitele v Osově

    Kostel sv. Jana Křtitele v Osově

    Osov, 26725

    (ve vzdálenosti 44,0 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Jednolodní barokní chrám sv. Jana Křtitele stojí naproti zámku, na okraji obce Osov u Hostomic. Byl postaven mezi lety 1734-1738 podle návrhů B. Scottiho a A. Luraga. Průčelí dominuje vstupní portál se štítem a sdruženými pilastry, na bocích lodě najdete niky se sochami od F. Weisse, velmi cenné jsou také fresky v interiéru od mistra de Risiho.

  • Schubertova vila

    Schubertova vila

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 44,1 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Schubertova vila stojí v Praze Bubenči v Libocké ulici a dnes je po letech chátrání ve velmi špatném technickém stavu. Architektem pro advokáta JUDr. Eduarda Schuberta von Soldem byl jeho bratr Zdenko Schubert von Soldem. Vila spadá do skupiny několika významných pražských vil, vycházejících z tradice renesanční a antické architektury, které byly postaveny na přelomu 60. a 70. let 19. století. Charakterizuje ji malebná asymetričnost, umocněná typickou vyhlídkovou věží. Motiv věže, lodžie s toskánskými sloupy a teras s pergolami poukazuje k italské inspiraci. Půdorys vily je ve tvaru L a hlavní průčelí je členěno rizalitem ukončeným v patře otevřenou lodžií s malovaným kazetovým stropem. Nároží případně okenní a dveřní ostění zvýrazňuje bosování. V podřímsí probíhá malovaný vlys s ornamentálními a figurálními motivy. Ke komunikaci sloužilo mezi podlažími točité schodiště umístěné ve věži. V přízemí se necházely pokoje s klenutými stropy, kuchyně. Umístění druhé kuchyně v prvním patře nad tou přízemní naznačuje provozní oddělení tohoto podlaží, jehož centrální místností byla velká jídelna se vstupem na lodžii.

  • Zámek Kostomlaty pod Milešovkou

    Zámek Kostomlaty pod Milešovkou

    Kostomlaty pod Milešovkou, 41754

    (ve vzdálenosti 44,1 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Barokní zámek je dominantou obce Kostomlaty pod Milešovkou na Teplicku v Ústeckém kraji. Zámek je dvoupatrový dvoukřídlý objekt. Z původních zámeckých interiérů a zařízení se nic nedochovalo.

    Zámek nechal v roce 1684 postavit na místě původní tvrze Jan Černín z Chudenic. V roce 1820 byl zámek rozšířen a v roce 1910 bylo přistavěno příčné křídlo s rizalitem. V roce 1888 byl zámek přeměněn na ženský nápravný ústav. V současné době slouží zámek jako výchovný ústav pro mládež.

  • Zeyerova vila

    Zeyerova vila

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 44,2 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Jednopatrový objekt z druhé poloviny 19. století s částečně dochovanými dobovými interiéry stojí v Libocké ulici (č. p. 16) v Praze. V roce 1878 se sem nastěhoval Julius Zeyer se svojí matkou. Básník tvrdil že tady prožil nejšťastnější období svého života. Právě tady vytvořil cyklus epických básní Vyšehrad. V Liboci ale Zeyer dlouho nepobyl. Po smrti své matky se dostal do finanční tísně a vilu prodal. Byl tu pokoj kde Zeyer psal Vyšehrad. Pokoj má výhled k západu a je plný zlatorůžových odlesků, když slunce nad Divokou Šárkou zapadá. Tak popisovala své dojmy bývalá manželka vnuka Josefa Jungmanna paní Lauermannová. V libocké vile prožila poslední jaro svého života a tady také zemřela.

  • Štědrý hrádek

    Štědrý hrádek

    Štědrá, 36451

    (ve vzdálenosti 44,2 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Zbytky malého hradu na ostrohu nad mlýnem a Mlýnským rybníkem v obci Borek. Pod hrádkem vede železniční trať ze Žlutic do Toužimi. První zmínka o něm pochází z roku 1361, v roce 1453 již byl opuštěn. Dochovány jsou pouze základy zdí a sklep mezi dvěma příkopy. Zřícenina je přístupná z kolejí buď od železniční zastávky Borek nebo od mlýna. Od kolejí v zatáčce před tunelem vede vyšlapaná pěšinka příkrým svahem přímo na hrad.

  • Zámek Osov

    Zámek Osov

    Osov, 26725

    (ve vzdálenosti 44,2 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Barokní zámek stojí na severním okraji obce Osov na Berounsku ve Středočeském kraji. Zámek je poměrně rozsáhlá trojkřídlá budova s polopatrem, k hlavnímu průčelí je přistavěný novodobý balkón. Na zahradním průčelí je hezký vstupní portál. K zámku vedou staré malebné aleje. Zámek ani park nejsou veřejnosti přístupné.

    Původní vladycká tvrz se připomíná v roce 1504, její majitelé se často střídali. Jan Adolf Kounic nechal starou a již nevyhovující tvrz zbořit a na jejím místě v letech 1728 – 1735 postavit barokní zámek. Současně založil v sousedství zámku i poměrně rozsáhlý francouzský park. V roce 1840 zdědili panství Schwarzenberkové, kteří park změnili na anglický. V posledních desetiletích byl na zámku domov důchodců, nyní je soukromým majetkem, zatím je zámek prázdný a nevyužitý.

  • Zámek Bušovice

    Zámek Bušovice

    Bušovice, 33823

    (ve vzdálenosti 44,3 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Obec Bušovice leží asi 7 km severně od Rokycan v nadmořské výšce 400 metrů nad mořem. Zámek se nachází na severu obce, nad rybníkem. Zámek s kaplí pocházící z počátku osmnáctého století, je barokní patrová stavba s mansardovou střechou. Do má dvora pavlač a vystupující část kaple. Vchody mají kamenné ostění. Zámek postavili Vidršpergárové podle architekta Jakuba Augustona těsně před rokem 1710. Od roku 1827 (1830) do roku 1977 byla v zámku umístěna škola. Nyní je zde umístěn archiv Státní vědecké knihovny Plzeň. Objekt je sice veřejnosti nepřístupný, je však rekonstruovaný a ve výborném stavu a je chráněn památkovým úřadem.

  • Kostel sv. Petra a Pavla v Praze–Řeporyjích

    Kostel sv. Petra a Pavla v Praze–Řeporyjích

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 44,3 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Kostel stojící na nevysokém návrší na bývalé řeporyjské návsi, měl ojediněleou dispozici: byla to románská centrální stavba z poloviny 12. století se čtvercovou lodí a čtyřmi apsidami na bocích, k níž byla přistavěna později hranolová věž. Tuto vzácnou románskou stavbu však v roce 1772 poničila barokní přestavba, při které byla původní čtvercová loď nahrazena obdélnou s novým kněžištěm. Z románské stavby se zachovala jenom věž se sdruženými okny, západní apsida a zbytky zdiva v nárožích lodi. Na základě průzkumu z let 1900-01 byla provedena rekonstrukce původní stavby. Dnešní kostel je jednolodní, s hlavním oltářem z druhé poloviny 18. století. V letech 1909-12 spravoval zdejší kostel spisovatel Jindřich Šimon Baar, působící jako farář v sousedním Ořechu.

  • Hrad Egerberk

    Hrad Egerberk

    Domašín, 43151

    (ve vzdálenosti 44,4 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Zřícenina hradu Egrberk stojí na zalesněném vrchu nedaleko Klášterce nad Ohří na Chomutovsku v Ústeckém kraji. Z hradu se dochovaly zříceniny obdélného vstupního paláce s průjezdem v části přízemí a drobnou arkýřovou kaplí ve 2. patře. Hromady kamení připomínají někdejší hospodářské budovy. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    Hrad byl založen koncem 13. nebo spíše na počátku 14. století. Vystřídalo se tady několik majitelů. V 80. letech 14. století hrad přestavěl Jindřich Škopek z Dubé. Poté, co si další z majitelů Bohuslav Šťastný z Lobkovic a Hasištejna vybudoval jiné sídlo, byl Egrberk ponechán svému osudu a postupně se proměnil ve zříceninu.

    Dobu vzniku ani zakladatele hradu Egerberku neznáme. První zmínky o něm jsou z let 1317 a 1322, kdy se po něm psali bratři Vilém z Egerberku (stoupenec krále Jana Lucemburského) a Fricek z Chyší a Egerberku. Kolem roku 1350 prodali Egerberkové své statky německým pánům ze Šumburku a zprávy o nich mizí. Šumburkové již tehdy na Klášterecku vlastnili značné majetky s centrálním hradem Perštejnem. Egerberk proto prodali roku 1384 Jindřichu Špačkovi z Dubé, členu dvorské rady krále Václava IV. Jindřich Špaček hrad do konce 14. století velkolepě přestavěl.

    Po roce 1411 koupil Egerberk od pánů z Dubé Mikuláš Augustinův (zemř. 1416), nejvyšší písař zemský, který se roku 1409 zasloužil o vydání Dekretu kutnohorského. Za husitských válek držel hrad Wend z Ilburku, straník císaře Zikmunda. Pro dluhy se však dostal Wend do sporů se svým věřitelem, bojovným Vilémem ze Šumburku. A to se mu stalo osudným. Roku 1443 obsadil Vilém ze Šumburku v nestřeženém okamžiku nechráněný hrad Egerberk a Wenda poté, co se pokusil svůj hrad dostat zpět, zajal a nechal krutě umučit v egerberské hladomorně. O hrad se poté vedly spory a jeho majitelé se rychle střídali: Ilburkové, Jakoubek z Vřesovic (po roce 1450 – 1455), znovu Ilburkové a od roku 1460 páni z Fictumu. Fictumové podnikli na Egerberku poslední stavební úpravy v jeho historii. Drželi hrad bezmála sto let, do roku 1557, kdy jej od nich koupil Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkovic.

        Roku 1591 byl hrad opět prodán – Štampachům. Těm byl majetek po Bílé hoře zkonfiskován a roku 1623 prodán Thunům. Ani Lobkovicové, ani další majitelé již Egerberk nevyužívali, protože preferovali jiná svá sídla – zejména zámek Felixburk a zámek v Klášterci nad Ohří. Neudržovaný hrad chátral a v průběhu 17. století se změnil ve zříceninu. Exteriér, stavební vývoj: Hrad Egerberk stával na výrazném kopci nad vsí Lestkovem jihojihozápadně od Klášterce nad Ohří. Vznikl ve třech stavebních etapách, z nichž ta z konce 14. století byla tak zásadní, že téměř setřela podobu původní stavby. Úpravy z konce 15. století již byly významné méně.

    Hrad má půdorys velmi ostrého, téměř rovnoramenného trojúhelníku s výrazně ztupenými vrcholy na jihu a severovýchodě a nejkratší odvěsnou na jihozápadě. Z této strany vedl také vstup. Celý areál byl obehnán okružním příkopem a před ním vyhozeným valem, který na jihozápadě nese na koruně první kamennou bránu s opevněným předbraním. Na bránu navazoval most přes příkop ústící do hranolové, dovnitř otevřené věže druhé brány. K ní byla na konci 15. století přistavěna vrátnice. Branská věž byla vetknuta do obvodové hradby vymezující areál celého hradu, ten byl rozdělen ještě jednou hradbou, stoupající po svahu od věže severovýchodním směrem a přiléhající k hradbě výše položeného hradu středního. Mezi touto hradbou a horním hradem se vytvořil úzký koridor, kterým stoupala cesta ke třetí bráně. Ostrahu cesty ještě zlepšovala polygonální věžice vystupující z jinak hladkého průběhu obvodové hradby jádra, jejíž flankování na severozápadě zároveň zajišťovala. Třetí, kulisovou bránou se vcházelo do středního hradu tvaru ostrého rovnoramenného trojúhelníku se zaobleným severovýchodním vrcholem, který od většiny nádvoří oddělila příčná podsklepená hospodářská budova. V nádvoří středního hradu se cesta lomila do protisměru aby dosáhla horního hradu, jehož severovýchodní čelo tvoří většinu krátké, jihozápadní stěny středního hradu.

    Hradní jádro téměř obdélníkového půdorysu bylo vymezeno silnou plášťovou zdí s jihozápadním zaobleným čelem. Ke kratším stranám na jihozápadě a severovýchodě přiléhaly hradní paláce, delší strany představovaly pouze spojovací hradby. Severozápadní s již zmíněnou polygonální věžicí kontrolovala přístup do středního hradu. Mladší z obou paláců, severovýchodní, lze spolehlivě datovat podle bosovaných nároží typických pro dvorskou stavební huť krále Václava IV. Je to obdélníková plochostropá budova s průjezdem do nádvoří v přízemí, velkým sálem a kaplí ve druhém patře. Starý jihozápadní palác, pocházející ještě z první vývojové fáze hradu, má půdorys kruhové úseče. Tento tvar mu dalo jihozápadní oblé čelo plášťové hradby, ještě zesílené na konci 15. století. Z této doby pochází i přístavba na severní straně. Hradní paláce byly spojeny pavlačemi, které v úrovních prvního a druhého patra obíhaly nádvoří.

  • Zámek Jenerálka

    Zámek Jenerálka

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 44,8 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Jedná se o rozsáhlý areál budov a volných prostranství. V raném středověku i později tudy procházela kolem Jenerálky velmi důležitá komunikace. Ta směřovala od Prahy k Horoměřicům, Tursku a dále na sever. Bývalý hospodářský dvůr Jenerálka č. p. 2308 se zahradou pochází pravděpodobně z konce 18. století. Pozdější výrazná neobarokní přestavba setřela původní architektonický výraz i charakter staveb. Obytné budovy tím získaly spíše zámeckou podobu. Objekt č. p. 2309 je bývalý hostinec a čp. 2310 bývalá kovárna.

    V roce 1922 koupila Jenerálku kancelář československých legií a Podpůrného fondu legionářského, který předělal objekt na domov legionářů-invalidů. Byly změněny vnitřní dispozice a touto přestavbou byly získány obytné místnosti pro 150 chovanců a nezbytné společenské prostory jako kuchyně, jídelna, prádelna, sušírna, koupelny, hovorna, knihovna, čítárna a herna. Jako novinka bylo zavedno ústřední topení.

    V srpnu roku 1942 po atentátu na Reinharda Heydricha byla Jenerálka dočasně přeměněna na Kinderheim – Dětský domov. Nacisté zde schromáždili na 48 dětí ve věku od 3 do 14 let, sirotků, jejichž rodiče byli popraveni, nebo zmizeli v pekle koncentračních táborů. O děti se staraly dvě ošetřovatelky které v podstatě, nehledě k věku dětí zajišťovaly vojenský režim dne. Pokud se šlo na vycházku, šly děti ve dvojicích. Skupinu vedla ošetřovatelka s policistou a zástup uzavíral opět policista. Protože podle nacistů docházelo k nežádoucímu kontaktu obyvatelstva s dětmi byla za tímto účelem uzavřena část Tiché Šárky. Kinderheim na Jenerálce skončil dnem 14.4.1944 kdy byly všechny děti odvezeny do internačního tábora Svatobořice na jižní Moravě.

    Na samém konci války nechal na Jenerálce Karl Hermann Frank internovat celou řadu politiků, dosud vězněných na různých místech a vykonával na ně neúspěšný nátlak, aby vytvořili novou vládu a převzali správu české země. Za minulého režimu v objektech sídlil národní podnik Tesla – vakuová technika. Objekty zámečku se dostaly do katastrofálního stavebního stavu.

    Po roce 1990 byly technické prostory zrušeny a byla vypsáno výběrové řízení na nové využití objektu. Zájem projevili mimo jiné také politik a hudebník Michael Kocáb a Čechoameričan Boris Korbel. Záměrem bylo zřídit tu hotel a byznyscentrum. Akle pro velké náklady z těchto záměrů sešlo. Formou přímého prodeje nakonec objekty získala baptistická církev, která zde zřídila Mezinárodní baptistický teologický seminář.

  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Oseku

    Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Oseku

    Osek, 33821

    (ve vzdálenosti 44,8 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Kostel Nanebevzetí Panny Marie je původem gotický kostel s obdélnou věží a odsazeným  uzavřeným kněžištěm. Při barokizaci stavby vestavěny do průčelních rohů lodi věže, představeny předsíň a po stranách kněžiště připojeny kaple s oratoří. Fasády kostela členěny pilastry. Okna v šambránách s uchy mají segmentový záklenek. V závěru se zachovaly fragmenty kružeb dvojdílných oken, bez sférických prvků. Před průčelní vstup představena drobná předsíň - obdélná s okosenými rohy. Průčelí vrcholí dvojicí věží s vysokými jehlancovými střechami. Věže svírají štít se segmentovým nástavcem. V kněžišti kostela se zachovala gotická žebrová klenba.

  • Lobkovická hrobka (Hraběcí kaple)

    Lobkovická hrobka (Hraběcí kaple)

    Horní Jiřetín, 43543

    (ve vzdálenosti 44,9 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Po pravé straně silničky vedoucí od zámku Jezeří do Černic stojí v lese blízko okraje hnědouhelného dolu zbytky lobkovické hrobky, známé pod názvem Hraběcí kaple. Kdysi v těchto místech bývala paseka, nedaleko tekl Šramnický potok a vedla tudy turistická zeleně značená cesta z Dřínova k zámku. Dnešní realita je poněkud jiná... Hraběcí kapli projektoval v barokním slohu známý architekt vídeňského dvora Andreas Altomonte (žil v letech 1699-1780). Její stavbu vedl v roce 1753 stavitel Hauptvogel z Roudnice. Potřebný kámen byl získáván v kamenolomu na Salesiově výšině (v lese mezi Loučnou a Osekem). Kaple ale nebyla nikdy dokončena; přesné důvody nejsou známy. Měla prý připomínat zánik Popelovců, jedné z rodinných větví Lobkoviců, kteří vlastnili zámek Jezeří v letech 1623 až 1722. Do dnešní doby se z kruhové stavby s předsíní zachovaly obvodové zdi.

  • Zřícenina Dolní Bělá

    Zřícenina Dolní Bělá

    Dolní Bělá, 33152

    (ve vzdálenosti 44,9 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Zbytky původně gotického hradu, postaveného mezi lety 1313 a 1315 najdeme na kopci nad obcí Dolní Bělá. Později byl hrad přestavěn renesančně. V roce 1757 získal obec a hrad plasský klášter. V 18. století hrad postupně pustl a na konci 18. století byl zpustlý hrad rozbrán na stavební materiál. Z hradu se dochoval sypaný val s baštou, pozůstatky zdi a tři pilíře.

     

  • Liběhrad

    Liběhrad

    Libčice nad Vltavou, 25266

    (ve vzdálenosti 45,0 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Liběhrad je zřícenina středověkého hradu u Libčic nad Vltavou. Poslední trosky a zbytky hradeb se vypínají na skalním ostrohu nad Vltavou a je možné k nim dojít z nedaleké železniční zastávky. Liběhrad vznikl pravděpodobně jako jednodílný hrad ve 13. století, ale později, už jako zřícenina, byl poničen výstavbou vinic a zemědělských objektů a především v 19. století stavbou železnice, při níž byly části skály pod hradem odtěženy. Přímo pod Liběhradem fuguje převoz přes řeku.

  • Zámek Světec

    Zámek Světec

    Zámek 1, Světec, 41753

    (ve vzdálenosti 45,1 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Barokní zámek Světec se nachází ve stejnojmenné obci nedaleko města Bílina. Byl postaven na místě původního románského kláštera kanovnic božího hrobu ze 13. století (ženskou větev řádu Křížovníků s červeným křížem, která u nás měla jediný konvent právě ve Světci). Na počátku 18. století jej nechal vystavět hrabě Breuner. Roku 1973 byl zámek opraven a v současnosti jej využívá obecní úřad a naleznete zde i pamětní síň malíře a grafika Vojtěcha Preissiga, který se ve Světci roku 1873 narodil. Přístupno příležitostně.
  • Hrad Hasištejn

    Hrad Hasištejn

    Místo, 43158

    (ve vzdálenosti 45,1 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Na úzkém ostrohu, vymezeném na západě hlubokým údolím Prunéřovského potoka a na východě proláklinou jeho horského přítoku, byl na počátku 14. století založen hrad Hasištejn z německého Hassenstein. Doba vzniku není sice písemně doložena, ale zato ji dostatečně dokumentuje jak skladba hradu, tak jeho architektonická forma. Hrad měl velký strategický význam pro obranu země, neboť chránil horské průsmyky, jimiž přicházeli do Čech důležité dálkové cesty z Německa. Syn zakladatele Oseka u Duchcova, Bohuslav Boreš měl za manželku Agátu, dceru Fridricha I. ze Šumburka, který hrad postavil pro krále Jana Lucemburského. Roku 1306 získal Fridrich do zástavy kraj kadaňský a tím i hrad Hasištejn. Po smrti Boršově r. 1341 se bratr Agáty, také Fridrich II. stal dočasným držitelem hradu a poručníkem jeho syna. Fridrichovi synové r. 1351 dostali hrad od Karla IV. v léno, byly mu tak povinni věrností a vojenskou službou. Pánům ze Štumburka zůstal hrad až do r. 1418, kdy byl po tříměsíčním obléhání dobyt Mikulášem Chudým z Lobkovic, ten poté dostal hrad od krále Václava IV. do zástavy za pomoc a jiné služby královské koruně. Smrtí Václavovou zůstal hrad v držení Lobkoviců. Jelikož došlo při obléhání k poboření i částečnému vypálení hradu, vyžadoval opravy a stavbu nového opevnění. Proto byla postavena na východě půlkruhová a vpředu čtverhranná bašta se zaoblenými rohy. Svah k Prunéřovskému potoku byl vyrovnán sklepem, předhradí dostalo nové opevnění, byla také postavena čtverhranná věž s branou, přístupnou po padacím mostě a palác byl rozšířen až ke kapli s jejíž tribunou se spoji schodištěm o síle zdi. Po smrti Mikuláše r. 1435 pokračoval v přestavbě hradu jeho syn Mikuláš II., který získal v krátkém čase veliké jmění a r. 1459 povýšení do panského stavu. V r. 1452 položil Mikuláš II. první základy ke stavbě budoucího františkánského kláštera v Kadani, kde byl r. 1462 také pohřben. Po Mikuláši II. zůstali čtyři nezletilý synové a tak se správy hradu ujal jeho bratr Jan Popel, který tu hospodařil až do r. 1466, kdy dosáhl nejstarší ze synů Jan 16 let. Ostatní bratři se panství ujali v r. 1478 a r. 1490 se o dědictví podělili, jen Hasištejn zůstal společný. Trvale však tu sídlil jen nejmladší z nich, později známý humanista a básník, Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic. Až do r. 1491 hodně cestoval, Itálie, Řecko, Palestina, Egypt a po návratu se chtěl věnovat církevní dráze. Když se však nestal, jak doufal, olomouckým biskupem, vrátil se r. 1503 trvale na Hasištejn, kde se věnoval svým zálibám, knihám, správě statků a přestavbě hradu. Vladislavská doba přinesla významný pokrok v dělostřelbě a tak Bohuslav uznal, že staré hradní opevnění už nestačí. Starší parkanové bašty dal doplnit dvěma otevřenými patrovými věžemi s dělovými střílnami, čelo hradu bylo zajištěno dalším užším předhradím, uzavřeným na severu příkopem a hradební zdí. Prostor před hradem se tak zůžil a aby bylo možno napadnout nepřítele i z týlu, byla na výšině proti hradu postavena samostatná pevnost s valy a příkopy. Uprostřed na nejvyšším místě byla postavena nová okrouhlá věž, opatřená dělovými střílnami a vstupem v 1. patře. Po bezdětné Bohuslavově smrti začal hrad chátrat, bratři si panství rozdělili, ale většinu z něj do r. 1606 získala konfiskací královská komora. Když se o hrad nikdo nestaral, stal se po svém zániku vydatným zdrojem stavebního materiálu pro okolní osadníky. Na konci 19. století se dostal hrad do vlastnictví Emanuela Karsche. Ten nechal odstranit suť a zpevnit zdi. Z bývalé palácové budovy udělal restauraci a nejvyšší věž upravil na rozhlednu. Avšak nic nevydrží věčně, a tak restaurace v 70. letech do základů vyhořela. Chronologické shrnutí vlastníků hradu Fridrich I. ze Štumburka ( 1306 - 1341 ) Fridrich II. ( 1341 - 1351 ) synové Fridricha II. ( 1351 - 1417 ) Jindřich ml. Reusso z Pavla ( 1417 - 1418 ) Mikuláš Chudý z Lobkovic ( 1418 - 1435 ) Mikuáš II. syn Mikuláše Chudého ( 1435 - 1462 ) Jan Popel bratr Mikuláše II. ( 1435 - 1466 ) Jan nejstarší z bratrů ( od r. 1466 ) ostatní bratři ( od r. 1478 ) Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic ( 1490 - 1510 ) Hasištejn je přístupný od března do října 10:00 - 18:00, vstupné činí 10 Kč (děti 5 Kč). Na hradě se nachází i stylová restaurace. Zajímavostí také je , že hlavní hradní věž slouží zároveň jako rozhledna.

  • Bývalý větrný mlýn - Větrník

    Bývalý větrný mlýn - Větrník

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 45,2 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Zbytek větrného mlýna holandského typu z roku 1722, vestavěného na počátku 20. století do obytného komplexu, najdete v Praze na Břevnově na rohu ulic Za Zahradou a U Větrníku. Válcová trojpodlažní stavba zděného mlýna, tvořící jádro nynější obytné budovy, vznikla v polovině 18. století. Tento mlýn tu nestál sám, ale v těsné blízkosti tu stál ještě jeden údajně vyšší, štíhlejší. Tento druhý větrný mlýn zanikl v roce 1912. Starší větrník, který se dochoval dodnes, přešel v roce 1794 z klášterního majetku do rukou mlynářské rodiny Kohoutků. K ukončení mletí v něm došlo asi v 60. letech 19. století. Dnes je v objektu vybudován penzion.

  • Hrad Oparno

    Hrad Oparno

    Velemín, 41131

    (ve vzdálenosti 45,2 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Zříceniny gotického bezvěžového hradu z 1. poloviny 14. století, jež byl panským sídlem Smila Vchynského z Vchynic. Dnes leží v rozvalinách. Hrad zpustl po roce 1502. Oparno je zároveň obec a leží na severozápadním úpatí vrchu Lovoš u Lovosic. Kolem hradu vede modrá turistická stezka z Velemína právě na Lovoš a také naučná stezka spojující Oparno a Malé Žernoseky. Trosky hradu jsou volně přístupné.

  • Zřícenina Karlík

    Zřícenina Karlík

    Karlík, 82907

    (ve vzdálenosti 45,3 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Zřícenina hradu Karlík stojí na zalesněném ostrohu nad Karlickým údolím ve Středočeském kraji. Podle pověsti hrad sloužil k nocování ženských návštěv Karlštejna, protože podle nařízení císaře Karla IV. nesměly žádné ženy zůstat na Karlštejna přes noc. Dochovaly se pouze zbytky základových zdí a příkop. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    Hrad založil v roce 1358 císař Karel IV. V roce 1422 dobyli Karlík husité, poté zpustl a byl ponechán svému osudu.

  • Dubový mlýn

    Dubový mlýn

    K Dubovému mlýnu 4, Praha 6, Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 45,4 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Dubový mlýn je doložen v pramenech na konci 16. století jako majetek strahovských premonstrátů, ale založen byl pravděpodobně již v 15. století. V první polovině 19. století objekt krátce po sobě třikrát vyhořel a od roku 1860 přestal fungovat jako mlýn. K roku 1862 se o Dubovém mlýně mluví pouze jako o usedlosti. Od té doby zde vznikaly různé výroby jako slévárna, kovárna, truhlárna. V roce 1919 zde byla umístěna výroba topných zařízení a radiátorů. O 10 let později se ale továrna dostala do finančních problémů a výroba byla zlikvidována. V roce 1940 koupil Dubový mlýn od Živnobanky továrník Jindřich Jelínek za 1 milion korun pro svou ženu Jarmilu, rozenou Žižkovou z Trocnova. Jelínek nechal objekt rozšířit a zřídil zde farmu pro chov domácího zvířectva a drůbeže, v pařeništích pěstoval žampiony a lanýže. Na farmě byl zaměstnán i bratr Jelínkovy manželky, údajně přímý potomek Jana Žižky. Po válce byla firma zestátněna, přesto byl ale Jelínek svými zaměstnanci zvolen za národního správce. Avšak ještě téhož roku se pro jistotu vystěhoval do Kanady. Dubový mlýn převzal n.p. Korek Klášterec n. Ohří a začal zde vyrávět zátky a hliníkové uzávěry. Výroba zanikla do roku 1980 a Dubový mlýn je dnes opět v soukromých rukou.

  • Kaple sv. Josefa

    Kaple sv. Josefa

    Senetářov 116, Jedovnice, 67906

    (ve vzdálenosti 45,5 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Kaple sv. Josefa ve tvaru lodě.
  • Břevnovský klášter

    Břevnovský klášter

    Praha, 16000

    (ve vzdálenosti 45,7 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Břevnovský klášter patří řádu benediktinů. Klášter byl založen roku 993 pražským biskupem sv. Vojtěchem a knížetem Boleslavem II. Pobožným. Břevnovský klášter byl první mužský klášter na českém území vůbec. V 11. století byl v areálu kláštera postaven první kamenný kostel. Jeho krypta se pod dnešní bazilikou zachovala dodnes. Později byl na jeho místě postaven gotický kostel. Břevnovský klášter utrpěl velké škody za husitských válek. Obnovou a barokní přestavbou prošel po třicetileté válce a pak zvláště v první půli 18. století. Vznikl umělecky cenný a dodnes obdivovaný komplex budov se zahradou. Pohnuté byly dějiny kláštera ve 20. století. V roce 1950 byl břevnovský klášter komunistickou vládou zabrán. Klášter během komunistické éry značně zchátral. Na konci 20. století byl klášter vrácen benediktinům a prodělal rozsáhlou rekonstrukci. V posledních letech se pokračuje s opravami celého komplexu. Návštěvníkům je ve vyhrazených časech k dispozici odborný průvodce, aby je zavedl do barokní baziliky sv. Markéty, pozval je na exkurzi do románské krypty z 11. století a seznámil je s interiérem barokní prelatury.

  • Zámek Suchdol

    Zámek Suchdol

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 45,7 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Původní gotická vodní tvrz ze 13. století byla v letech 1530 – 1547 přestavěna na renesanční zámek, který byl v 17. století zbarokizován. V letech 1839 – 1875 byl do zámeckého objektu umístěn cukrovar, čímž utrpěly především interiéry. Při opravě zámku v roce 1959 byla obnovena renesanční sgrafitová výzdoba fasád. V současné době slouží zámek jako kulturní dům a pro potřeby obce. Zajímavý zámek, který si dosud uchoval řadu prvků původní tvrze, se nachází v obci Suchdol na Kutnohorsku ve Středočeském kraji. Zámek je dvoupatrová čtyřkřídlá budova se vstupní bránou na severní straně. V západním zámeckém křídle se dochoval velký sál s krbem.

  • Levý Hradec

    Levý Hradec

    Praha, 25263

    (ve vzdálenosti 45,7 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Národní kulturní památka. Slavná minulost tohoto místa je spojena s počátkem rodu Přemyslovců, tedy i s počátky naší státnosti. Nachází se nedaleko Roztok u Prahy (směr Praha-západ). Nachází se zde zbytky nejstaršího kamenného kostela u nás, rotundy zasvěcené sv. Klimentovi. Její základy je dnes možné vidět pod podlahou kostela - je tak možné pozorovat vývoj stavebnictví u nás - původně románská rotunda, přestavěná později na gotický kostel, z nějž dnes zůstala jen oltářní část - loď a vež jsou již barokní. Ačkoli se Levý Hradec traduje jako místo, odkud Bořivoj vládnul, než přemístil sídlo na Vyšehrad, bylo toto hradiště rychle zapomenuto. Poslední událost, která bylo důležitá pro vývoj našeho státu, se zde odehrála v roce 982, kdy zde byl sv. Vojtěch jmenován druhým pražským biskupem. Na památku tohoto jmenování zde každoročně probíhá Svatovojtěšská pouť - při příležitosti jednoho tisíce let od Vojtěchovy mučednické smrti byla na této pouti k vidění i jeho lebka. V oltářní části kostela jsou v současné době k vidění rekonstruované gotické fresky, je možné navštívit i prostory pod podlahou a prohlédnout si základy rotundy. Z ostrohu, na němž se hradiště nalézalo, je krásný výhled na údolí Vltavy a další významný ostroh, Řivnáč.

    Slavná minulost tohoto místa je spojena s počátkem rodu Přemyslovců, tedy i s počátky naší státnosti. Nachází se nedaleko Roztok u Prahy (směr Praha-západ). Nachází se zde zbytky nejstaršího kamenného kostela u nás, rotundy zasvěcené sv. Klimentovi. Její základy je dnes možné vidět pod podlahou kostela - je tak možné pozorovat vývoj stavebnictví u nás - původně románská rotunda, přestavěná později na gotický kostel, z nějž dnes zůstala jen oltářní část - loď a vež jsou již barokní. Ačkoli se Levý Hradec traduje jako místo, odkud Bořivoj vládnul, než přemístil sídlo na Vyšehrad, bylo toto hradiště rychle zapomenuto. Poslední událost, která bylo důležitá pro vývoj našeho státu, se zde odehrála v roce 982, kdy zde byl sv. Vojtěch jmenován druhým pražským biskupem. Na památku tohoto jmenování zde každoročně probíhá Svatovojtěšská pouť - při příležitosti jednoho tisíce let od Vojtěchovy mučednické smrti byla na této pouti k vidění i jeho lebka. V oltářní části kostela jsou v současné době k vidění rekonstruované gotické fresky, je možné navštívit i prostory pod podlahou a prohlédnout si základy rotundy. Z ostrohu, na němž se hradiště nalézalo, je krásný výhled na údolí Vltavy a další významný ostroh, Řivnáč. Dostupné pěšky, horské kolo
  • Usedlost Beránka

    Usedlost Beránka

    Na Beránce 2, Praha 6, Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 45,8 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    První zmínka o vinici, která se nacházela na místě dnešní usedlosti je z roku 1559. Usedlost má pojmenování podle svého majitele malostranského měšťana Pavla Beránka, který koupil zdejší vinici i s příslušenstvím v roce 1645. Zhruba dnešní podoby se usedlost dočkala za pozorné péče Linharta Ferdinanda Meisnera, univerzitního profesora. Podle Stabilního katastru z roku 1840 náleželo Beránce více než 35 jiter půdy, z toho 27 jiter tvořila pole, vinice již zde nebyla už žádná. Ve 20. a 30. letech 20. století se za majitele stavitele Antonína Zemana dočkala usedlost další přestavby. V levém křídle byl zřízen krám, byt pro domovníka, 2 stáje, kanceláře a pekařský krám, pravé křídlo bylo upraveno jako restaurace, pokoje a krám, část dvora se proměnila v restaurační zahradu. Posledním soukromým majitelem byla rodina Zímova. Po válce přešla usedlost do majetku OPBH, pak patřila Ústavu stavebních informací. V 80. letech 20. století byla usedlost rekonstruována dnes jsou zde kanceláře a sklady.

  • Zřícenina Valdek

    Zřícenina Valdek

    Jince, 26223

    (ve vzdálenosti 45,9 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Zřícenina gotického hradu se nachází na významném ostrohu v okrese Příbram. Hrad byl založen v druhé polovině 13. století rodem Buziců. Střídali se zde často méně majetní majitelé. Od roku 1623 se uvádí jako pustý.

  • Komunitní centrum sv. Prokopa

    Komunitní centrum sv. Prokopa

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 45,9 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Na Slunečním náměstí v Praze–Stodůlkách stojí od roku 2001 kostel sv. Prokopa, jenž nese název Komunitní centrum, tedy středisko s otevřenými dveřmi pro každého, kdo chce vejít. Elipticky tvarovaná loď této svatyně 21. století je nakloněna tak, že její osa směřuje k vertikále věže stojící na Slunečním náměstí. Tvůrcem projektu je arch. Zdeněk Jiran s kolektivem.

  • Zámek Klášterec nad Ohří

    Zámek Klášterec nad Ohří

    Domašín, 43151

    (ve vzdálenosti 46,0 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Pseudogotický zámek se nachází na okraji stejnojmenného městě na levém břehu řeky Ohře. Byl postaven na počátku 16. století Volfem Dětřichem Fictunem. Byl postupně opevňován a rozšiřován. Poslední přestavbu prodělal v druhé polovině 19. století. Před zámkem se nachází zámecká kašna zdobená sochou Tritóna od sochaře Brokoffa. Socha pochází z druhé poloviny 17. století.
  • Rotunda sv. Jiří a Vojtěcha na Řípu

    Rotunda sv. Jiří a Vojtěcha na Řípu

    Krabčice, 41187

    (ve vzdálenosti 46,1 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Rotunda se nachází na hoře Říp a je zasvěcena sv. Jiří a Vojtěchu. Je postavena v románské stylu v první polovině 12. století. V průběhu 19. století byla stavba několikrát upravována a opravována. Od roku 1963 je rotunda národní kulturní památkou.
  • Linhartova vila

    Linhartova vila

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 46,1 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    V ulici Na Viničních horách (č. p. 46) v Dejvicích si v letech 1927-29 podle vlastních návrhů postavil tuto vilu architekt Evžen Linhart. Jeho vila je skvělým příkladem emocionálního funkcionalismu, který si dodnes uchovává puristickou čistotu. Vila je samostatně stojící jednopatrový objekt o půdorysu ve tvaru L, jejíž konstrukci tvoří železobetoný skelet. V nižším, jižním křídle si architekt zřídil ateliér a na jeho střechu umístil terasu na níž se vstupuje ze severního obytného křídla. Vstupní hala se otevírá do zahrady širokým „podhledem“, přičemž spojení s přírodou je umocněno prolomením jedné ze zdí ohromným oknem o devíti polích.

  • Hrad Věžka

    Hrad Věžka

    Druztová, 33007

    (ve vzdálenosti 46,4 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Romantická zřícenina hradu na vyvýšenině nad Berounkou. V místě, kde je s řekou spojen rybník u obce Druztová, ležící severně od Plzně. Hrad se poprvé zmiňuje r.1351, zanikl v 15. století (pravděpodobně během husitských válek). Z hradu se zachovaly základy hradního zdiva a gotická branka. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    Hrad vznikl ve 14. století. V roce 1351 se hrad uvádí jako majetek Švamberků. V roce 1406 hrad obléhal a dobyl Václav IV., v roce 1478 zničila hrad spojená vojska města Plzně a Matyáše Korvína. V 1. polovině 16. století se Věžka uvádí již jako pustá. Zásluhou plzeňského malíře a numismatika byly zbytky hradu v letech 1962 – 1972 vykopány.

  • Kostel sv. Matěje v Praze-Dejvicích

    Kostel sv. Matěje v Praze-Dejvicích

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 46,5 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    První zmínka o kostelu sv. Matěje pochází z roku 1404. Podle pověsti založil kostel roku 971 kníže Boleslav II. na místě, kde byla za tzv. dívčí války údajně pohřbena zmasakrovaná Ctiradova družina. V roce 1770 byl starý kostel zbořen a v letech 1770-71 byl péčí probošta metropolitní kapituly u sv. Víta na Hradě pražském Františka Strachovského rytíře ze Strachovic na jeho místě postaven kostel nový, ve stylu pozdního baroka. Vnitřní zařízení kostela je rokokové. Hlavní oltář sv. Matěje zdobí obraz namalovaný patrně Kristianem Dittmannem. Kostel má tři zvony, z nichž dva byly roku 1787 přeneseny od sv. Vavřince na Petříně, stejně jako křtitelnice, která byla původně v kostele sv. Jiří na Pražském hradě. V noci z 13. na 14.3.1840 zapálil blesk chrámovou věž a těžce ji poškodil. Kolem kostela se rozkládá hřbitov s hrobkou svatovítských proboštů a s hroby mnoha významných osobností.

  • Střešovická „zlatá ulička“

    Střešovická „zlatá ulička“

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 46,6 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Kouzelný soubor nízkých domečků při ulici Na Kocourkách a Ve Střešovičkách lze s trochou nadsázky označit za malou „Zlatou uličku Střešovic“. V těchto místech, od roku 1838 nazývaných Malé Střešovice a později Střešovičky, se pravděpodobně již v 17. století rozkládala vinice Kocourka. Jméno zřejmě získala díky někdejšímu vlastníkovi pozemku. Bývalá viniční usedlost má č. 6/36. Až do roku 1784 stál tento domek osamoceně, teprve pak přibyl dům s č.p. 16 a následně další objekty. Střešovičky jsou také úzce spojeny s tvorbou malíře Karla Holana.

  • Usedlost Sanytrovka

    Usedlost Sanytrovka

    V Šáreckém údolí 56, Praha 6, Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 46,6 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    V okolí dnešní usedlosti Sanytrovka vznikla spojením tří malých viniček v poslední třetině 16. století vinice, jíž se původně říkalo Rybářka, podle jejího zakladatele Štěpána Rybáře. Roku 1642 koupil tento majetek Matyáš Erl, staroměstský měšťan a sanytrník. Podle jeho povolání získala vinice nové jméno. Patrně on zde zbudoval jakési stavení, které se po jeho smrti v roce 1689 připomíná v písemnostech jako Sanytrova chalupa. Ve 20. letech 20. století byl objekt přestavěn do dnešní podoby rodinné vily.

  • Müllerova vila od Adolfa Loose

    Müllerova vila od Adolfa Loose

    Nad Hradním vodojemem 14, Praha, 16000

    (ve vzdálenosti 46,6 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Müllerova vila nebo také Loosova vila je luxusní funkcionalistický dům v Praze na Ořechovce. Vilu nechal postavit bohatý spolumajitel proslulé stavení firmy Kapsa-Müller, František Müller, pro svoji rodinu. Vilu postavili v letech 1928 až 1930 architekti Adolf Loos a Karel Lhota. Ve vile jsou uplatněny nejen funkcionalistické myšlenky Loose, ale i tak zvaná teorie Raumplanu. To znamená, že prostor není členěný na jednotlivá patra. Jednotlivé místnosti tvoří jakési kvádry a prolínají se v různých úrovních. Vila má strohé vnější průčelí se zajímavým umístěním oken. Interiér vily je velmi elegantní. Za socialismu byl dům znárodněn a vdova po Františku Mülllerovi mohla obývat pouze dvě místnosti. Ostatní místnosti sloužily různým komunistickým institucím. Paní Müllerová se pokusila zachránit co nejvíce z vybavení vily a tak řadu věcí věnovala přátelům a nebo prodala, díky tomu se po pádu totality podařilo získat řadu věcí z původního vybavení vily. Po sametové revoluci byla vila vrácena dědicům a od nich ji odkoupilo hlavní město Praha. Vila byla podle dochovaných fotografií rekonstruována a zpřístupněna veřejnosti. V roce 1995 byla Müllerova vila vyhlášena Národní kulturní památkou. Prohlídka vily je umožněná pouze po předchozí rezervaci.
  • Usedlost Hanspaulka

    Usedlost Hanspaulka

    Šárecká 29, Praha 6, Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 46,7 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Usedlost Hanspaulka se dochovala v pozdně barokní podobě z poloviny 18. století jako obytná dvoupodlažní budova s mansardovou střechou. V té době nechal tehdejší majitel Hippmann zbudovat jednopatrový barokní zámeček s ozdobným průčelím. V roce 1886 koupila Hanspaulku metropolitní kapitula. O koupi uvažoval také známý český politik a novinář dr. Julius Grégr. Po první světové válce se Hanspaulka dostala do držení města Prahy. Byly tu uloženy archeologické sbírky Antonína Jíry – vykopávky, které mapují vývoj pražského území od starší doby kamenné. Dnes slouží Hanspaulka jako depozitář a odborné archeologické pracoviště Muzea hl. m. Prahy. Na terase se nachází zastřešená studna se šestibokou klecí, jejíž spodní díl má formu šestihranné kašny.

  • Zámek Kajetánka

    Zámek Kajetánka

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 46,7 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Jednopatrová usedlost Kajetánka byla postavena na někdejší břevnovské klášterní vinici po roce 1666. Poslední novodobější zásahy proměnily její charakter na tolik, že dnes o její historii vypovídají jen valené klenby s lunetami v jejím interiéru. V areálu byl zřízena první pražská továrna na vosková plátna. V roce 1881 Kajetánka vyhořela a výroba se přestěhovala do Holešovic. V letech 1885-89 tady žil významný český politik a publicista dr. Julius Grégr, ve venkovském prostředí se marně pokoušel zotavit z vleklé nemoci. Za minulého režimu zde sídlil Obvodní dům pionýrů a mládeže. V současné době je bývalá usedlost Kajetánka opuštěná a zdevastovaná, stejně tak její parčík s jezírkem, který je celý zarostlý náletovými křovinami. A tak nezbývá než doufat že se osud této památky co nejrychleji změní.

  • Letohrádek Hadovka

    Letohrádek Hadovka

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 46,7 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Letohrádek Hadovka v Dejvicích (Evropská 64/10) připomíná romantické šlechtické sídlo „staré dobré Anglie“. Tato neobyčejná patrová stavba podkovovitého půdorysu, jež jako by do Prahy ani nepatřila, však upoutá i zvenčí. Někdejší usedlost, později přestavěná v novogotický letohrádek, se nachází v místech sedmi vinic, které během první poloviny 16. století odkoupil novoměstský sladovník Matěj z domu U Bílého kříže. V roce 1661 pozemek získal císařský notář a právník, malostranský měšťan František Ferdinand de Serpente et Bregazilis. Obnovil nejen vinici, ale i usedlost již se začalo říkat Serpentka. Lidé si však tento název časem špatně přeložili. ( serpens = had ) a kolem roku 1784 se ujal sice tajuplný, ale mylný název Hadovka, který se užívá dodnes. Ferdinand Serpente vinici zvelebil, ale zadlužil se, a proto byla po jeho smrti roku 1705 vydražena. V roce 1743 získal Hadovku Antonín Messler, který její pozemek rozšířil a na tomto pozemku vybudoval novou, větší usedlost. V první polovině 19. století se zásluhou architekta Josefa Niklase proměnila usedlost Hadovka v podivuhodný novogotický letohrádek s úpravnou zahradou. Po skončení 1. světové války přešla Hadovka do vlastnictví města. Další rozsáhlé úpravy čekaly Hadovku ve 30. letech 20. století. Náročné stavební práce trvaly několik let a zahrnovaly úpravy přízemí i prvního patra, také přibyla nová kotelna, garáž apod. Od roku 1948 letohrádek i s přilehlou zahradou trvale slouží kanadskému velvyslanectví.

  • Hrad Šumburk

    Hrad Šumburk

    Domašín, 43151

    (ve vzdálenosti 46,8 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Zříceniny gotického hradu Šumburk se ukrývají na výrazném kopci nad levým břehem řeky Ohře poblíž Klášterce nad Ohří na Chomutovsku v Ústeckém kraji. Z hradu, který byl postaven na půdorysu protáhlého lichoběžníku, se dochoval zbytek hranolové věže, původní vstupní brána, zbytky zdí výstavného paláce a dalších objektů. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    Hrad, který se původně nazýval Nový Šumburk, vznikl za Viléma ze Šumburka v 1. polovině 15. století. V roce 1449 koupil hrad Vilém z Illburka, poté jej získali Fitzhumové, za kterých byl hrad na začátku 16. století výrazně přestavěn. Ve 2. polovině 16. století však hrad vyhořel, majitelé jej opustili a během 17. století hrad zpustl definitivně.

  • Zámek Velké Žernoseky

    Zámek Velké Žernoseky

    Litoměřice, 80114

    (ve vzdálenosti 46,8 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Na místě rytířské tvrze byl na konci 18. století vybudován barokní zámek. Na konci 19. století sem přišel významný dendrolog Arnošt Emanuel Sylva-Taroucca, od kterého v roce 1916 celé panství koupila pražská vinařská firma J. Oppelt a synovec, od té doby byl zámecký objekt účelově využíván – působila tady česká menšinová škola, pak výzkumná stanice, šlechtitelská vinařská stanice atd. Pozdně barokní zámek se nachází uprostřed obce Velké Žernoseky na Litoměřicku v Ústeckém kraji. Zámek je patrový obdélný objekt s dvoupatrovým rizalitem.

  • Vila Lídy Baarové

    Vila Lídy Baarové

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 46,9 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Tato funkcionalistická dvoupodlažní budova v Neherovské ulici (č. p. 8) v Praze-Dejvicích má výrazně horizontálního pojetí, je koncipovaná jako dvojdům s ložnicemi v přízemí a se sluneční terasou na střeše. Jednu část domu obývala herečka Lída Baarová, druhou její rodiče. Vila byla postavena v letech 1937-38 podle projektu arch. Ladislava Žáka. Lída Baarová, jedna z nejpopulárnějších osobností českého filmu 30. a 40. let si za druhé světové války výrazně pošramotila svoje renomé svým intimním vztahem s říšskoněmeckým ministrem propagandy Josefem Goebbelsem. Po válce byla souzena za kolaboraci, později se vystěhovala do Rakouska, kde nedávno v roce 2000 zemřela.

  • Kajetánská kaple

    Kajetánská kaple

    Radimova ulice, Praha 6, Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 46,9 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Pozoruhodné pozůstatky kaple Navštívení Pann Marie najdeme při začátku Radimovy ulice. Z církevní stavby jež patřila k nedaleké Kajetánce se sice zachovalo pouze torzo, ale i tak stojí za shlédnutí. Bylo zde první pražské sídlo řádu theatinů (kajetánů), odvozujících svůj původ od sv. Kajetána, jenž založil svůj řád v Římě roku 1524, žijící v naprosté chudobě. V roce 1665 putovalo několik theatinů do Ruska a cestou se zastavili v Praze. Tady se s nimi seznámil Bernard Ignác Bořita z Martinic, jenž byl tehdy nejvyšším purkrabím. Zbožný hrabě brzy získal povolení, aby se mohl řád usadit v Praze na trvalo, a sám mu velkoryse věnoval vlastní pozemek i s vinicí, usedlostí a starší kaplí, kterou přikázal přestavět. V současnosti je kaple zpustlá, i když je na tom o něco lépe než samotná usedlost a na rozdíl od ní si také uchovala tajemnou, romantickou tvář.

  • Kostel sv. Norberta v Praze-Střešovicích

    Kostel sv. Norberta v Praze-Střešovicích

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 47,0 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Z podnětu strahovského opata Zikmunda Starého byl ve Střešovicích na přelomu 80. a 90. let 19. století postaven prodle projektu Františka Rožánka v novorománském slohu kostel sv. Norberta. V roce 1891 dostal chrám tři zvony - Zikmunda, Josefa a menší sanktusový.

  • Poláčkův dům

    Poláčkův dům

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 47,0 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Dům Václava Poláčka v Praze-Dejvicích (ulice Na Babě) projektoval arch. Jan Koula. Konstrukci jeho domu tvoří železo-betonový skelet, výplň je z dutých cihel. Střecha je rovná využitá jako terasa s nádherným výhledem. Obytné prostory jsou orientovány k jihu, v přízemí je obývací pokoj a kuchyň, v patře dvě ložnice, ve vstupním podlaží je garáž. V roce 1939 byla provedena přístavba na severní straně. Zatímco ostatní domy osady Baba měly vesměs teplovodní ústřední topení s kotlem na pevná paliva, Poláčkův dům tvořil výjimku. Byl vybaven tehdejší novinkou, horkovzdušným topením Etna.

    Když byl za války Poláček propuštěn z Topičova nakladatelství založil si vlastní. Poláčkovo nakladatelství se stalo brzo pojmem. Vydal například dnes již legendární šestisvazkový soubor Zmizelá Praha, monografie o břenovském klášteře, dvě knihy ze zamýšlené řady Osmero knih o Praze a další. Za obrovský přínos české knižní kultuře Václava Poláčka ocenil i minulý komunistický režim. Dne 24.2.1967 odevzdal primátor Prahy Ludvík Černý nakladateli Poláčkovi Cenu města Prahy. Paradoxní je že právě komunistický režim se postaral o zánik nakladatelství.

    Václav Poláček zemřel 13.4.1969 a za účasti svých četných přátel byl pohřben na hřbitov u dejvického kostela sv. Matěje. Genius loci domu však pokračuje dále a to v osobě předního českého výtvarníka Václava Ševčíka. Ten se v roce 1964 stal majitelem 3/4 domu a v roce 1971 odkoupil od Poláčkova dědice zbývající 1/4.

    Ševčík byl členem Společnosti pro lidská práva a Sokola. Václav Ševčík vytvořil i několik plakátů protestujících proti vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa. V roce 1969 byla v Praze uspořádána výstava Angažovaný plakát, kterou normalizační moc předčasně ukončila. Po založení Charty 77 začal Ševčík opět vytvářet angažované plakáty, a třebaže byly prezentovány jen nejbližšímu okruhu jeho přátel, byly trnem v oku komunistického režimu. Navíc ve svém domě na Babě pořádal večery politických, kulturních a hudebních besed a přednášek. Častými návštěvníky byly Václav Havel, Petr Pithart, Jiří Dienstbier, Eva Kantůrková a další. Dne 11.3.1985 provedla Stb v domě razii a účastníky soukromého kulturního večera předvedla k výslechům do Bartolomějské. Došlo k zabavení 17 plakátů a k perzekuci Václava Ševčíka a členů jeho rodiny. Odebraná díla včetně dalších zabavených věcí mu byla vrácena až v roce 1990.

  • Usedlost Hercovka

    Usedlost Hercovka

    Na Vlčovce 4, Praha 6, Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 47,0 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Původní název vinice, kde se dnes usedlost Hercovka nachází byl Lichtenberka podle majitele Matěje Lichtenbergra. Kolem roku 1670 byl na vinici postaven nový lis. Od roku 1750 byl novým majitelem Řehoř Augustin Hofman, kamenický mistr a správce u kanovníka Jana Michala Hertsche, odtud nový název Herčovka, který později doznal dnešní změny na Hercovka. Roku 1851 byly pozemky Hercovky rozparcelovány a rozprodány. Usedlost má dnes charakter obytné vily a její podoba pochází z přestavby v letech 1925-26. Její novorenesanční konstrukce se dochovala v obvodovém zdivu a sklepích. Domek pro zahradníka pochází z roku 1871. Domek navazující na vilu byl původně maštalí, v roce 1925 byl upraven na dvě bytové jednotky. Velká část zahrady byl ztvárněna jako skalka, včetně jezírka. Vila dnes stále slouží k bydlení a je v soukromých rukou.

  • Paličkova vila

    Paličkova vila

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 47,1 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Paličkova vila stojí v ulici Na Babě (č. p. 9), v pražské čtvrti Dejvice. Její původní plán vypracoval roku 1928 holandský architekt Mart Stam. Jedním z jeho charakteristických rysů projektů bylo odhalení struktury nosné konstrukce stavby, v původní verzi Paličkovy vily formálně jasně definované. Podle původního projektu měl dům jiné proporce. Obývací pokoj směrem do zahrady rozšiřoval úsek vyložený na pilířích, který nesl při horním podlaží terasu. Rozdíly bychom nalezli i v dispozici prvního patra s ložnicemi a pracovnou. Před realizací stavebník Jiří Palička s nevalnými výsledky plány přepracoval. Provedl celkové zahuštění, které mělo za následek uzavření obývacího pokoje vůči původně zamýšlené vyhlídce i vůči zahradě, přístupné nyní pouze zprostředkovaně přes spojovací pokoj a terasu.

  • Kostel Šimona a Judy v Dýšině

    Kostel Šimona a Judy v Dýšině

    Dýšina, 33002

    (ve vzdálenosti 47,1 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Gotický kostel Šimona a Judy byl r. 1328 posvěcen ke cti a chvále Nejsv. Trojice pražským biskupem. Jako farní kostel je zaznamenán v rejstřících z desátků papežských již r. 1352, kdy odváděl jednu kopu grošů. Od té doby prodělal stavební změny a přístavbu.

    Jde o jednolodní kostel s dvojicí věží v západním průčelí, schodišťovým šnekem a předsíní se zúženým presbytářem polygonálně ukončeným, k jehož jižní straně přiléhá obdélníková sakristie. Z vnější strany člení kostel jednoduché odstupněné opěráky, průběžná gotická římsa a obdélníková polokruhem ukončená okna. Užší presbytář odděluje vysoký triumfální oblouk. Z původní stavby pochází zdivo lodi s opěráky a římsou, presbytář a sakristie. Ve druhé polovině 17. stol. byl kostel barokově upraven, pořízena klenba lodi a dvouvěžové průčelí s předsíní. Na kostelní věži umístěny hodiny, které byly později přeneseny na věž nové školní budovy r. 1818. Třetí vížka na kostele pořízena r. 1800. Zařízení kostela je z 18. a 19. století.

  • Hrad Preitenštejn

    Hrad Preitenštejn

    Nečtiny, 33163

    (ve vzdálenosti 47,2 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Zřícenina gotického hradu Preitenštejn stojí na kopci asi 1,5 km jižně od obce Nečtiny na Plzeňsku. Z hradu se dochovaly valy, příkopy, obvodová hradba opevnění a torza zdí přilehlých hradních budov. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    Hrad nechal ve 30. letech 14. století jako vojenský opěrný bod na důležité zemské stezce vybudovat král Jan Lucemburský. Později se hrad dostával do zástavy – páni z Gutštejna, Pluhové z Rabštejna. V polovině 16. století byl hrad definitivně opuštěn.

  • Zřícenina Vrtba

    Zřícenina Vrtba

    Horní Bělá, 83018

    (ve vzdálenosti 47,2 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Hrad Vrtba byl postaven v letech 1313 až 1318 a nechal jej postavit významný rod pánů z Vrtby, kteří vymřeli po meči až v roce 1830. Samotný hrad zanikl už v 16. století.  Zachoval se pouze mohutný val s hlubokým příkopem a terénní nerovnosti. Zřícenina hradu je volně přístupná a dojdeme k ní po modré turistické značce z obce Vrtbo.

  • Sukova vila

    Sukova vila

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 47,2 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Vila stavitele Václava Suka patřila k největším objektům vilové kolonie na Babě (ulice Na Ostrohu, č. p. 29). Architektka Hana Kučerová-Záveská vyprojektovala dům pro pětičlenou rodinu s pomocnicí v domácnosti se samostatnými byty domovníka a řidiče. Byla zde i samostatná místnost pro archiv. Formálně čisté ztvárnění rodinného domu vycházelo ze zásad, které ve své francouzské tvorbě uplatňoval Le Corbusier. Hlavní obytné místnosti, tvořící v přízemí souvislý prostor, se navenek uplatňovaly pásem průběžného okna a vůči hale při schodišti byly uzavřeny organicky prohnutou příčkou. Do zahrady se setupovalo po schodišti z verandy. V prvním patře měly ložnice přímý přístup na průběžný balkon a z něj na velkou nárožní terasu, která byla zrušena. Na přelomu 30. a 40. let bylo domovní průčelí obloženo keramickými dlaždicemi. Po roce 1948 vila sloužila jako nájemní dům se třemi byty.

  • Zámek Nečtiny

    Zámek Nečtiny

    Nečtiny, 33163

    (ve vzdálenosti 47,3 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Novogotický zámek je perlou obce Nečtiny na Plzeňsku. Romantický zámek se stylovými novogotickými věžemi na nároží a vysokými trojúhelníkovými štíty s cimbuřím obklopuje park s velkým rybníkem.

    Zámeček nechal v 16. století pravděpodobně vybudovat Florián Grysperk z Gryspachu na místě dnešní osady Hrad - Nečtiny. Za Grysperků (1549 - 1623) zde vyrostla jednoduchá renesanční stavba s odvážně rozepjatou valenou klenbou v přízemí. Pod zámečkem byl na nově založeném rybníce usazen mlýn a pod ním i pivovar. Všechny postavené objekty tak představovaly typický statek nebo také dvorec z období renesance. Rozsáhlou přístavbu provedl od roku 1657 Adam Václav Kokořovec z Kokořova. Největší přestavba do slohu novogotického proběhla v letech 1855 - 1858, kdy od roku 1839 až do konce druhé světové války byl majiteli panství francouzsko - německý rod hrabat Mensdorfů - Pouilly. Celá stavba zámku na půdorysu ve tvaru U je vestavěna do do rozsáhlého anglického parku s rybníkem. Dominujeme mu hranolová věž a je zdoben trojúhelníkovými štíty, cimbuřím a polygonálními vížkami. V roce 1964 zničil velký požár interiérové vybavení a výzdobu. Zámek se podařilo zrekonstruovat tak, aby alespoň exteriér získal svou původní podobu. Po roce 1945 se na zámku vystřídalo několik uživatelů, což mu vůbec neprospělo. Po zřízení zemědělského odborného učiliště byl historický objekt užíván jako škola a internát pro žáky. Dnes slouží potřebám Západočeské university. Možnost procházky na blízkou zříceninu hradu Nečtiny, stojící na vyvýšenině nad zámkem. Koncem 16. století nechali Gryspekové z Gryspachu vybudovat renesanční zámek. Za Kokořovců z Kokořova byl zámek v 1. polovině 17. století barokně rozšířen. V letech 1839 – 1945 vlastnil zámek rod Mensdorf-Pouilly, za kterých byl zámek ještě rozšířen a novogoticky upraven. V roce 1964 zámek vyhořel, v roce 1970 byl však renovován pro účely zemědělské školy. Nyní je zde Střední odborné učiliště zemědělské, zámek slouží i jako ubytovací zařízení.

  • Bývalá poutní cesta z Prahy do Hájku

    Bývalá poutní cesta z Prahy do Hájku

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 47,4 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    V blízkosti tramvajové zastávky Dlabačov se nachází první z kaplí bývalé poutní cesty z pražské Lorety do barokního kláštera v Hájku u Prahy. Původně byla tato cesta vroubena 20 výklenkovými kaplemi, postavených v letech 1720-24, do současné doby se jich zachovalo jen 11. Kaple jsou jednoduché stavby z opukového, cihelného popřípadě smíšeného zdiva, které jsou z čelní strany, u některých i z bočních stran, profilovány. Výzdobu tvoří pilastry s pískovcovými patkami a hlavicemi. Také parapetní desky nik jsou kamenné. Zastřešení každé kaple je z bohatě profilovaných kamenných desek, na kterých je uprostřed umístěn kamenný kříž a po stranách dvě kamenné koule. Původní výtvarná výzdoba nik se bohužel nezachovala. Výklenky jsou zdobeny freskami s výjevy ze života Panny Marie a sv. Františka. Na první kapličce byl vyobrazen Hájek a nad ním dva andělé nesoucí loretánský domek, po stranách sv. František se sv. Antonínem a údaj, že kapličku dal postavit arcibiskup Ferdinand hrabě Khüenburg. Dvacátou kapličku zdobil obraz Korunování P. Marie a sv. Františka „ve sláva nebeské“. Ta byla postavena nákladem Karla Joachima z Bredy. Iniciátorem rehabilitace poutních kapliček byl hostivícký kronikář ing. Jiří Pergl.

  • Státní zámek Duchcov

    Státní zámek Duchcov

    Nám.Republiky 9, Duchcov, 41901

    (ve vzdálenosti 47,5 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Barokní zámek, upravený na poč.19.století v klasicistním slohu. Poslední majitelé, Valdštejnové, jej na počátku 20. století prodali Československému státu. Návštěvníky určitě zaujme velký sál s rodovou galerií a freskou V.V.Reinera, pokoje zámeckého služebnictva a jediné muzeum G.Casanovy. Zámek se nachází přímo na duchcovském náměstí. Z prohlídkových prostor můžete navštívit slavnostní schodiště, Valdštejnský sál s rodovou galerií a monumentální freskou V.V.Reinera, klasicistní chodbu s expozicí grafiky 17. a 18.století, Biliárový sál, pokoje Valdštejnského služebnictva z poslední třetiny 18.století, Pařížský salonek a knihovna. Atraktivní expozicí je byt Giacoma Casanovy (pracovna a ložnice), který na Duchcově prožil posledních 13 let svého života jako knihovník. Stálé expozice: V přízemí zámku expozice Poklady z depozitářů (restaurované sbírkové předměty : obrazy, porcelán, zbraně, truhly, brnění, postroj a čabraka z Valdštejnova koně) V zámeckém areálu není povoleno parkování ani vjezd, absolutně je zakázán vstup psů či jiného domácího zvířectva. Fotografování a filmování pouze vně objektu. zámek přístupný od dubna do října, zavírací den v dubnu a říjnu pondělí, úterý, květen až září pondělí, základní vstupné 50,-Kč Otevírací doba: leden - zavřeno únor -zavřeno březen - zavřeno duben –, 9.00-15.00 (poslední prohlídka) květen –, 9.00-17.00 (poslední prohlídka) červen –, 9.00-17.00(poslední prohlídka) červenec –, 9.00-17.00(poslední prohlídka) srpen –, 9.00-17.00 (poslední prohlídka) září –, 9.00-17.00 (poslední prohlídka) říjen –, 9.00-15.00 (poslední prohlídka) listopad - zavřeno prosinec - zavřeno Vánoce: zavřeno Velikonoce: otevřeno Zavírací den (dny):duben a říjen –, pondělí,úterý, květen až září . V případě svátku v pondělí, zavírací den: není Délka prohlídky: 50-60 min Základní vstupné 50,-Kč snížené 25,-Kč(děti, studenti, vojsko, důchodci, invalidé):držitelé karty ZTP, důchodci nad 70 let věku, studenti-držitelé karty Mládeže, ISIC, ITIC,IYTC, žáci základních škol rodinné vstupné: 120,-Kč skupinové vstupné: ne vstupné na výstavy v Galerii Giacomo : 1,-Kč dospělí, 1,-Kč děti cizojazyčný výklad: ano/ne N,A,R ( k dispozici též cizojazyčné texty N,A,R,F,Š,I vstupné s cizojazyčným výkladem: plné: 100,-Kč snížené: 50,-Kč mimo návštěvní dobu a mimo sezónu je ke vstupnému připočítán 100% příplatek
  • Zřícenina Baba

    Zřícenina Baba

    Praha, 16000

    (ve vzdálenosti 47,5 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Výrazný holý výběžek nad Vltavou čítá svojí historii až do dob pravěku - sídliště z pozdní doby kamenné bylo hrazeno jednak příkrým srázem k řece, ale také až 6m širokým příkopem s palisádou. Dnes tvoří z daleka viditelnou dominantu malá zříceninka - ať už viničního lisu, kaple, nebo letohrádku poničeného bavorskými a francouzskými vojsky v polovině 18. století (podle toho, která teorie o původu stavby je vám bližší).

    Název tohoto návrší na levém břehu řeky Vltavy je doložen písemnými prameny od 15. století. Archeologické nálezy ze 70. let 20. století potvrdily osídlení této lokality již v mladší době kamenné. Na vrcholu skály se tyčí půvabná zřícenina budovy, která bývá pokládána za zbytek viničního lisu. Tamější vinice byla založena roku 1622 novoměstským měšťanem Jindřichem Žežulem, avšak vlastní lis spolu s letohrádkem dal v místě postavit po roce 1650 tehdejší majitel vinice Servác Engel z Engelflussu. Po něm se stal majitelem nemovitosti děkan metropolitní kapituly u sv. Víta Tomáš Jan Pešina z Čechorodu, který ji v roce 1673 koupil. Proto bývala v té době vinice označována jako Děkanka nebo Čechorodka. Za válek o rakouské dědictví byl ve 40. letech 18. století letohrádek vypálen a pobořen. V roce 1748 koupila pozemky A.T.Lohnerová, která je připojila ke svému šáreckému hospodářskému dvorci. Až v roce 1858 byl pozůstatek budovy letohrádku při stavbě železnice z Prahy do Podmokel upraven péčí státní dráhy v romantickém duchu v půvabnou dnešní dominantu na ostrohu nad řekou Vltavou.

  • Zámek Roztoky

    Zámek Roztoky

    Praha, 25263

    (ve vzdálenosti 47,6 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Hlavním turistickým cílem v Roztokách u Prahy je zámek, který vyrostl v místech někdejší tvrze románské stavby z 1. pol. 13. století. Půdorys této stavby je vyznačen v dlažbě na nádvoří. Jednalo se o mohutnou obytnou věž stojící na čtvercovém půdorysu, chráněna byla pásem hradební zdi, kterou doplňoval dodnes značně široký vodní příkop. Ve 2. pol. 14. století byla rozšířena o palác se dvěma věžemi a kaplí. Při renesanční přestavbě věže zanikly. V 17. a 18. stol se tvrz postupně změnila v barokní zámek, který je dnes zajímavou směsicí slohů. Převažuje zde renesance doplněná řadou starších gotických prvků - krakorci, lomenými oblouky oken, římsami, portálky a především arkýřovou kaplí. Původní obranný charakter dokládají ještě dnes dochované hluboké zděné příkopy. Od roku 1957 sídlí v zámku středočeské oblastní muzeum. Instalaci sbírek předcházela rozsáhlá rekonstrukce zpustlého areálu. Zámek je přístupný veřejnosti. V jedné z místnosti na zámku je umístěna pamětní síň české malířky Zdeňky Braunerové, jejíž rodina pocházela z bývalého Braunerova mlýna (dnes sídlo vedení muzea).
  • Pevnost Terezín

    Pevnost Terezín

    Terezín, 41155

    (ve vzdálenosti 47,6 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    V okrese Litoměřice se nachází velmi zajímavý objekt, který je jistě všem alespoň povědomý. Jedná se o pozdně barokní pevnost Terezín, která byla založena v roce 1780 Josefem II., který ji pojmenoval na počest sve matky Marie Terezie. Zahrnuje klasicistní, jednotně zbudované civilní i vojenské budovy a bývalý garnizónní empírový kostel z let 1805-1810. Po 2. světové válce byly smutně proslulá Malá pevnost a hřbitov umučených vězňů prohlášeny za národní kulturní památky.

  • Zámek Dobřichovice

    Zámek Dobřichovice

    Dobřichovice, 25229

    (ve vzdálenosti 47,6 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Zámek stojí na levém břehu řeky Berounky v obci Dobřichovice ve Středočeském kraji. Zámek je patrová trojkřídlá budova s hranolovou věží a kaplí v západním křídle. Zámecký areál je uzavřen ohradní zdí se dvěma bránami. V kapli se zachovalo původní barokní zařízení. Z původní tvrze se dochovalo opevnění na severní straně. Zámek není veřejnosti přístupný.

    Původní tvrz rozbořili Švédové za třicetileté války, křižovníci pak na jejím místě v roce 1676 vybudovali jednoduchý zámek s kaplí. V 1. polovině 18. století zámek vyhořel, následná oprava se pak protáhla až do roku 1779, kdy byla také postavena věž. V současnosti je zámek opět majetkem křižovníků, kteří jej postupně rekonstruují.

  • Dělostřelecký hřbitov

    Dělostřelecký hřbitov

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 47,7 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Za parčíkem u Keplerovy ulice nás strmá cesta dovede pod hradební násep, kde uvidíme něco, o čem ví jen málokdo. U paty bastionu č. X, zasvěceného sv. Františkovi Borgiovi, se zachovaly náhrobní kameny hřbitova pražského dělostřeleckého pluku, který dal založit císař Josef II. Desky jsou zasazené do zdiva bastionu č. XI a spojovací hradební zdi mezi bastiony č. X a XI. Nejhonosnější náhrobek patří generálovi Wenzelu Schilkemu, rytíři z Blumenfeldu. Jeho erb je vytesán vzhůru nohama na znamení, že pan generál byl posledním svého rodu. Také je tu pohřben dělostřelec, matematik generálmajor Josef Jüttner, který na základě trigonometrické sítě vytvořil v roce 1816 první velmi přesný plán Prahy.
  • Gymnázium Jana Keplera - Kurzův dům

    Gymnázium Jana Keplera - Kurzův dům

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 47,7 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Počátkem 30. let minulého století byli pražané zaujati nálezem mimořádného významu. Při výkopech základů pro stavbu obecné a občanské dívčí školy na Hradčanech, byl znovu objeven částečně zachovaný dům říšského místokancléře Jakuba Kurze ze Senftenavy. Nález o to vzácnější, že v tomto domě bydlel a krátce jej i vlastnil významný dánský astronom působící na dvoře císaře Rudolfa II., Tycho Brahe. Později v něm krátce bydlel další významný velikán vědy, astronom a matematik Jan Kepler. Rozsáhlý renesanční letohrádek Jakuba Kurze koupil pro Braheho samotný císař za 10.000 říšských tolarů. Dům byl nejvýše položeným domem v tehdejší Praze a patřila k němu i rozsáhlá zahrada. Zkáza postihla dům za vpádu saského vojska do Prahy v roce 1631. Po skončení třicetileté války dům zanikl definitivně. Na zdejších pozemcích byla prováděna výstavba nové, mohutné fortifikace. Co nebylo zastavěno, bylo zavezeno zeminou. Sejde z očí, sejde z mysli, za dobu 250 let již nebyl nikdo schopen určit kde původní dům, ve kterém bydleli slavní učenci rudolfínské Prahy vlastně stál.

    Na počátku 20. století při zemních úpravách byly poprvé znovu objeveny zbytky tohoto domu. Byla provedena topografická a kresebná dokumentace. Nalezena byla brána, okna, zbytky schodišť, z nichž jedno vřetenové provedené v opuce a spojující tři místnosti bylo asi tajné, neboť mělo šířku pouze 65 cm. V některých místnostech byly patrny ještě zbytky maleb. Na křížové klebně jedné z místností bylo zobrazeno nebe poseté hvězdami se sluncem a měsícem. Škoda že tenkrát ještě nebyl ten správný čas a vůle k úplnému odkrytí objektu. Bohužel z důvodu snižování terénu byly dokonce části zdí o 40 cm a někde i více odbourány. Na konec, na podzim roku 1902 bylo vše opět zasypáno a zbytky domu opět téměř na 30 let zmizely pod terénem.

    V září roku 1930 byla započata výstavba tohoto gymnázia. Bylo vydáno povolení s tím že zbytky Kurzova domu mají být zachovány, přesto padla za oběť hlavnímu pilíři novostavby, část jihozápadního nároží i s přilehlým slepým oknem. Nakonec byly znovu odkryté zbytky domu přeměřeny, provedena další dokumentace a vše překryto železobetonovou deskou. Dnes je nad touto deskou částečná parková úprava mezi gymnáziem a stanicí elektrické dráhy Pohořelec. Ve školní jídelně gymnázia při odbourání příčky se objevil fragment portálu Kurzova domu. Úmyslem vedení školy je portál zviditelnit skleněnou stěnou.

  • Zámek Jezeří

    Zámek Jezeří

    Horní Jiřetín, 43543

    (ve vzdálenosti 47,7 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Barokní zámek Jezeří se nachází jihozápadně od Litvínova. Ve 2. polovině 14. století nechali páni z Rvenic postavit gotický hrad, který se postupně změnil na renesanční zámek. Prodělal dva požáry, po kterých byl přestavěn do dnešní podoby. Zámek byl poctěn návštěvou J.W.Goetheho a žil zde také skladatel K.W. Gluck.

    Ves Jezeří (dříve Eisenberg) se poprvé uvádí po r. 1365, kdy se po ní psal Nevlas z Eisenberka, v r. 1384 se uvádějí bratři Bušek a Nevlas, Bušek se ještě v r. 1394 psal ze Rvanic (Ervěnic) a z Eisenberka.

    Někdy v l. 1363 – 1365 si postavili páni ze Rvenic hrad Eisenberk (Jezeří). Jejich majetkem zůstal až do r. 1407, kdy jej koupil i s příslušenstvím Petr z Perče. V l. 1410 – 1413 se připomíná na Jezeří Albrecht starší z Kolovrat, který měl patronát nad farou v Albrechticích. K hradu patřily Albrechtice, Jezeří Rvenice (Ervěnice) a další majetek. Od r. 1416 byl majitelem hradu Jan Smolík ze Slavic, který získal před r. 1434 i ervěnický statek. V 50. letech 15. století se stalo Jezeří majetkem saských feudálů – pánů z Kaufunku.

    Kunc z Kaufunku věznil na Jezeří i mladého saského knížete Arnošta, aby si na jeho otci, saském kurfiřtovi, vymohl zisk statku v Sasku. Byl však u Cvikova zajat a popraven. Z obavy před konfliktem se sousedním Saskem obsadilo vojsko krále Jiřího z Poděbrad hrad Jezeří a tím vláda Kaufunků skončila.

    V r. 1459 se na Jezeří opět vrátili Smolíkové ze Slavic, kteří vlastnili celé panství do r. 1513, kdy je Zikmund Smolík odkázal svému švagru Mikuláši Hochhauserovi z Hochhauzu. Mikuláš provedl na hradě řáadu stavebních úprav a v r. 1549 jej přestavěl na renesanční zámek. Z této přestavby pochází patrně velká půlkruhová bašta před jižním křídlem a snad i část mohutného zdiva tohoto křídla dnešního zámku. Hochhauserové drželi panství Jezeří až do r. 1623. Nejvýznamnější z nich byl Václav mladší, který se zúčastnil tureckých válek v Uhrách, kde r. 1596 v boji u Jageru zahynul. Za účast v českém stavovském povstání bylo Hochhauserům r. 1623 panství konfiskováno a prodáno Vilémovi mladšímu z Lobkovic. Tvořily je tehdy statek Jezeří se zámkem, dvorem, vinicemi, vesnice Albrechtice, Horní a Dolní Jiřetín a Čtrnáct Dvorců, statek Velemyšleves, Hrušovany, Hliňany a polovina statku Hořan.

    V r. 1627 dal Vilém mladší z Lobkovic upravit zámek v barokním slohu. V r. 1646 zámek vyhořel a zůstal jen malý domek (čeledník) a koňská stáj. Požár způsobili potulující se vojáci, pravděpodobně císařští, kteří v té době obléhali Švédy obsazený mostecký hrad.

    V r. 1696 začal Ferdinand Vilém z Lobkovic zámek Jezeří znovu budovat v barokním slohu. Hlavní podélná budova vytvořila se čtyřmi kolmo připojenými křídly půdorysný tvar nízkého a širokého písmene H, z jehož jižního boku vystupoval sálový rizalit. Zámek měl nehluboký dvůr s nasazenými věžemi, monumentální portál hlavní budovy, uvnitř osové vnitřní schodiště s polygonální halou, kde byly štukové doplňky. Z místností vynikali tzv. zlatý kabinet, zrcadlový sál a veliký společenský sál, který sloužil jako zámecké divadlo. Při východním a západním průčelí byly vyhlídkové terasy. U zámku vznikal též malá fontána s antickými plastikami. Vnitřní vybavení bylo podle popisů z 18. století velmi bohaté, v přízemí byl sál s kulečníkem, knihovna, zrcadlový pokoj, pokoje knížat, audienční síň, soustružnická dílna, prachárna, zbrojnice, stříbrná jídelna úředníků a pokoj kapucína. V patře byla kaple a další místnost.

    V r. 1713, za Oldřicha z Lobkovic, postihl Jezeří opět požár. Škoda tehdy činila 30 398 zlatých a zámek musel být opět celý barokně vystavěn.

    Konec 18. a začátek 19. století, období knížat Josefa Františka Maxmiliána z Lobkovic a Ferdinanda z Lobkovic, znamenaly vrchol stavebních a kulturních dějin zámku. Od r. 1802 bylo na Jezeří v provozu zámecké divadlo, v němž hrála i řada vídeňských herců, neboť v té době měli Lobkovicové pronajato známé divadlo Na Vídeňce. Vznikla i zámecká myslivecká kapela s 22 členy, která dosáhla největších úspěchů pod vedením kapelníka italského původu Josefa Cartellieriho (zemřel na Jezeří r. 1870). Kromě ní zde vystupoval i známý pěvecký „eisenberksý“ kvartet a hudební oktet. Na koncerty v zámeckém parku se sjíždělo množství posluchačů ze širokého okolí. Na zámku Jezeří začínal své první hudební kroky skladatele Ch. W. Gluck, jehož otec zde byl lesníkem. Jezdila sem řada významných návštěvníků, například J. W. Goethe, když se léčil v nedalekých Teplicích. S ním navštívil Jezeří i italský pěvec Antonio Brizzi, který zde koncertoval pro zámecké hosty.

    Kromě péče o zámek věnovali Lobkovicové pozornost i jeho okolí. Mělo svůj specifický ráz a již v době požáru v r. 1713 zde byla malá oranžérie. Rozsah okrasné zahrady potom dokládá popis panství Nové Sedlo – Jezeří z r. 1736 a plány z r. 1797 a 1811. Byla zde kuchyňská zahrada, park, který měl v r. 1838 rozsah 50 ha, 3 rybníky, veliká a bohatá obora na svahu Krušných ho u zámku a zimní zahrada s řadou pseudoantických plastik, založená v r. 1829.

    Panství Nové Sedlo – jezeří bylo bohaté a rozsáhlé. V r. 1848 k němu patřila městečka Ervěnice a Strupčice a 21 vsí.

    Vedle zemědělství a lesnictví mělo značný význam již v 18. století průmyslové podnikání – pivovar, vápenky, cihelny a těžba hnědého uhlí v Pohlodech a Chomutovsku.

    Po vzniku ČSR, za první pozemkové reformy, bylo ve 20. letech panství částečně rozparcelováno a Lobkovicům zůstalo celkem 5 dvorů. V době druhé světové války mělo panství nacistickou správu vzhledem k tomu, že poslední majitel kníže Max Lobkovic byl vyslancem československé vlády v Londýně. Na zámku yl umístěn strážní oddíl SS, jenž hlídal zajaté vyšší důstojníky spojeneckých armád, kteří tam byly nacisty vězněni.

    Dnes je zámek Jezeří ve správě Národního památkového ústavu v Ústí nad Labem.

  • Valdštejnský zámek Litvínov

    Valdštejnský zámek Litvínov

    Litvínov, 43601

    (ve vzdálenosti 47,7 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Na místě bývalé tvrze nechal hrabě Jan Josef Valdštejn v roce 1732 vybudovat barokní zámek. V 19. století byl zámek upravován. Stavba je pěknou památkou města Litvínov na Mostecku v Ústeckém kraji. Zámek je patrová čtyřkřídlá budova kolem čtvercového nádvoří. V současné době sídlí ve Valdštejnském zámku pobočka muzea v Mostě. Expozice umístěná v zámku v Litvínově je koncipována jako svébytná, zaměřená na přírodu a historii Litvínovska.

  • Kaple Navštívení Panny Marie na Hrádku

    Kaple Navštívení Panny Marie na Hrádku

    Kamýk, 81432

    (ve vzdálenosti 47,8 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Hrádecká kaple leží nedaleko Kalvárie a Hrádku (asi 0,7 km) pod vrchem Strážiště cestou na Kamýk. Je zasvěcená Navštívení P. Marie. Je to barokní stavba z r. 1758, nedávno opravená, se štítem nad vstupním průčelím a sanktusníkem (věžička se zvonkem) na hřebeni střechy. Je otevřená, zajištěná pouze mříží.

  • Kapucínský klášter a kostel v Praze

    Kapucínský klášter a kostel v Praze

    Praha, 11000

    (ve vzdálenosti 47,9 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Tento klášter je nejstarším kapucínským klášterem v Čechách. Byl založen v zahradě Lobkoviců roku 1600 samotným generálem řádu Vavřincem z Brindisi, později svatořečeným. V roce 1602 byl vysvěcen kostel Panny Marie Andělské. Kostel je velmi prostý, jednolodní, bez věže, jen s malou sanktusovou věžičkou, z níž se zvonilo při mši. Interiérové vybavení je stejně prosté, v barokním stylu. Konvent kláštera byl vystavěn postupně během 17. století a v první polovině 18. století. Klášter je spojen krytou visutou chodbou na pilířích s Loretou. Klášterní zahrada sousedila s hradbami města. Za Protektorátu zde velitelství SS zřídilo věznici. Po válce se sem vrátili řeholníci jen na chvíli, po komunistickém převratu byli násilně vystěhováni. Kapucínům byl klášter vrácen až v roce 1990. Kapucíni jsou tradičními správci loretánského poutního místa.

  • Strahovský klášter

    Strahovský klášter

    Praha, 11000

    (ve vzdálenosti 47,9 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Klášter řádu premonstrátů byl založený v roce 1140 díky olomouckému biskupovi Jindřichu Zdíkovi králem Vladislavem II. Dnešní barokní podoba je z 2. poloviny 17. a z 18. století. V areálu se nachází kostel Nanebevzetí Panny Marie, kostel svatého Rocha, budovy kláštera, knihovny a hospodářské budovy. V 18. století byly v klášteře soustředěny hodnotné umělecké sbírky. Opat Ziedler založil v areálu kláštera Strahovskou obrazárnu. Dnes jsou v obrazárně umělecká díla výtvarného umění z 14. až 19. století. Tato sbírka obrazů je označována jako nejcennější klášterní sbírka ve střední Evropě. V objektu kláštera je kromě obrazárny, Strahovská knihovna a Teologický sál. Od roku 1953 je v klášteře Památník národního písemnictví.

  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie na Strahově

    Kostel Nanebevzetí Panny Marie na Strahově

    Praha, 11000

    (ve vzdálenosti 47,9 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Kostel Nanebevzetí Panny Marie je v jádru trojlodní románská bazilika s gotickou příčnou lodí, prodlouženou r. 1627 a s renesančním kněžištěm. Kostel založili v 2. pol. 12. století pro svůj klášter členové řádu premonstrátů, během staletí byl několikrát přestavován, takže v jeho dispozici lze pozorovat stopy různých stavebních slohů.

    Základ tvoří románská trojlodní bazilika s příčnou lodí a dvěma průčelními věžemi se zbytky gotických kleneb. Na počátku 17. století byl přestavěn závěr a postaveny věže nad rameny příčné lodi a v průběhu 1. pol. 18. století vzniklo nové barokní průčelí. V kostele působili slavní varhaníci Jan Křtitel Kuchař a Robert Führer. V roce 1787 zde na varhanech improvizoval W. A. Mozart. Původní varhany byly po r. 1900 vyměněny.

  • Černínský palác

    Černínský palác

    Praha, 11000

    (ve vzdálenosti 47,9 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Myšlenka postavit si v Praze na Hradčanech vlastní palác vznikla v hlavě hraběte Humprechta Jana Černína z Chudenic (1628-1682). Dne 23. srpna 1668 podepsal v Praze hrabě Černín smlouvu o výstavbě paláce. Výstavba byla zahájena 26. března 1669. Kámen pro stavbu paláce se dovážel z lomu konventu Strahovského kláštera na nedaleké Bílé hoře. Dřevo pro tesaře se do Prahy plavilo z křivoklátských lesů. Palác je považován za jeden ze skvostů pražské barokní architektury. Dnes je v Černínském paláci Ministerstvo zahraničních věčí.

  • Radniční sklípek v Litvínově

    Radniční sklípek v Litvínově

    Litvínov, 43601

    (ve vzdálenosti 47,9 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Barokní budova bývalé radnice, dnes Radniční sklípek, byla vystavěna na místě bývalého vrchnostenského sirotčince v letech 1767 až 1769 za hraběte Emanuela Philiberta z Valdštejna, který byl v letech 1760 - 1775 držitelem panství Duchcov - Horní Litvínov. Budova staré radnice patří k nejstarším dochovaným stavbám v Litvínově. Je zapsána ve státním seznamu památek. Původně byla radnice samostatně stojícím objektem s valbovou střechou při levém břehu Divokého potoka Teprve v pozdějších letech byl objekt sevřen sousedními domy do ucelené zástavby. Od roku 1947 zde bylo umístěno městské muzeum. Po jeho přestěhování do zámku budova přechodně sloužila jiným úředním účelům. V roce 1969 zde byla otevřena restaurace Radniční sklípek.

  • Hotel Internacionál (Crowne Plaza)

    Hotel Internacionál (Crowne Plaza)

    Praha, 16000

    (ve vzdálenosti 47,9 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Hotel Crowne Plaza Prague (známý jako hotel Internacionál) je ojedinělá historická budova, která byla v roce 2000 vyhlášena národní památkou. Stavba vznikala v letech 1952 - 1954 z rozhodnutí ministra obrany Alexeje Čepičky. Čepička doufal, že se slavnostního otevření zúčastní i Stalin, kterého mělo ze schodiště ve foyer zdravit všech tehdejších 44 generálů. Díky tomu byly přistavěny dva schody navíc. Z tohoto důvodu je středová budova v jiné úrovni, než levé a pravé křídlo. Na výzdobě budovy se podíleli významní čeští umělci. Stavba má 16 pater, celková výška je 88 m, vlastní budova měří 67 m.

  • Kostel sv. Michaela archanděla v Litvínově

    Kostel sv. Michaela archanděla v Litvínově

    Litvínov, 43601

    (ve vzdálenosti 47,9 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Kostel sv. Michaela archanděla je nejstarší a nejvýznamnější státem chráněná památka ve městě Litvínově. Byl postaven v letech 1685 – 1694 a o jeho postavení se zasloužil tehdejší pražský arcibiskup Jan Bedřich z Valdštejna. Architektem raně barokní stavby byl malíř a architekt Jan Baptista Mathey, původem z Francie. Léta pobýval v Itálii, odkud jej Jan Bedřich z Valdštejna povolal v roce 1675 do Prahy. Za dvacet let své působnosti v českých zemích navrhl řadu staveb. Jako první pražský arcibiskupský palác. Posledním jeho dílem byl právě kostel v Litvínově. Rané baroko je známé svou strohostí. Stavba je členěna na tři poschodí. Zdobena je pilíři, rizelity, lisenami, kladím, volutami, nikami, římsami a štukaturou. V průčelí jsou obdélníková okna, na bočních stranách okna lichoběžníková, segmentově zakončená. Půdorys tvoří latinský kříž. Stavba je jednolodní, presbytář trojboce uzavřený. Mezi lodí chrámu a kněžištěm je tzv. Vítězný oblouk. V průčelí jsou dvě, poměrně nízké jehlancovité věže, které jen málo převyšují štít kostela. Mezi nimi je pískovcová socha patrona kostela sv. Michaela archanděla s mečem a vahami .V severní části je malá tzv. sanctusová věžička. Ke kostelu vede široké schodiště, typické pro barokní stavby. Ty byly záměrně stavěny na vyvýšených místech, aby se staly dominantou obce. Klenba je valená. Na ní se nabízely velké plochy pro stropní malby - fresky. U hlavního vchodu vlevo je osmiboká tzv. Růžencová nebo též křtitelnicová kaple. Má kopulovitý strop.

  • Pražská Loreta

    Pražská Loreta

    Praha, 11000

    (ve vzdálenosti 48,0 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Na místě, kde stojí dnes Loreta se ve 14. století nacházely dva gotické domy, které vlastnil P. Parléř, ale oba v průběhu husitských válek zpustly a na celém prostoru si v 16. století hradčanští měšťané zřídili zelinářské zahrady. Ve 20. letech 17. století se jejich majiteli stali Lobkowiczové a rozhodli se zde postavit Loretu - imitaci chýše (chléva), v níž se narodil Ježíš.

    Loretu tvoří v podstatě tzv. Svatá chýše (Santa casa), kolem níž obíhá patrový ambit s kaplemi, které vymezují obdélné nádvoří. Hlavní chrámovou stavbu představuje pak chrám Narození Páně, umístěný v centru východního křídla ambitu, za Svatou chýší. Hlavní průčelí areálu směřuje do Loretánského náměstí a předchází mu předvoří, ohrazené kamennými balustrádami s kopiemi plastik sochaře F. O. Quittanera. Vlastnímu průčelí dominují pilastry vysokého řádu, ve střední části edikulový portál s balkonem, zdobený plastikami světců. Nad vchodem věž s loretánskou zvonkohrou a hodinami, ve střešním prostoru bočních risalitů štítové vikýře a atika, zodbená opět kopiemi plastik světců. Boční osy tvoří architektury kaplí s lucernami, levou zdobí sousoší sv. Felixe z Cantalice s Madonou, pravou socha sv.Jana Nepomuckého.

  • Zvířecí hřbitov v Bohnicích

    Zvířecí hřbitov v Bohnicích

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 48,1 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Před bývalým ústavním hřbitovem byl z iniciativy Pavla Lukáše, založen hřbitov zvířecích převážně čtyřnohých miláčků. Je až pozoruhodné, jakou péči majitelé majitelé hrobům svých miláčků věnují. Není jim zatěžko obstarat jakýkoliv náhrobek. Jeden z majitelů nechal na hrob vytesat a přenést kus skály, na niž jeho pejskek s oblibou chodil za svou potřebou. Jiný majitel neváhal riskovat vězení, aby svému pejskovi přivezl na hrob kus Cheopsovy pyramidy, neboť prý mu to slíbil. A snad největší hrob patří dvěma vlčákům, které jejich holandští majitelé nechali pohřbít s hromadou tenisových míčků. Hroby na tomto hřbitově vypadají doslova jako malé zahrádky, jsou oploceny bílými plůtky a ozdobeny množstvím květin. Leckterý hrob ze hřbitova lidí může těmto hrobečkům závidět.

  • Náhrobek Jaroslava Boudy

    Náhrobek Jaroslava Boudy

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 48,1 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Rozměrný pískovcový náhrobek na dejvickém hřbitově, jehož autorem je František Bílek, zdobí výrazný reliéf vztyčené mužské postavy s rukama nad hlavou, po stranách lemovaný symbolistním nápisem: „Kéž jehož duše, uvolněná od těla světa i klenby nebe, utone ve věčném souladu!“. Dílo bylo pořízeno v roce 1920 na hrob předčasně zesnulého Jaroslava Boudy, nadaného žáka pražské malířské akademie, jenž zemřel v pouhých 21 letech. Byl jediným bratrem významného malíře, ilustrátora a grafika Cyrila Boudy, jenž se dožil 83 let a po jeho boku na bubenečském hřbitově spočinul teprve v roce 1984.

  • Hladová zeď

    Hladová zeď

    Praha, 11000

    (ve vzdálenosti 48,2 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Zeď z místní petřínské opuky nechal zbudovat v letech 1360 až 1362 císař Karel IV., aby milované město rodné před úkladem nepřátel ochránil a aby lidu pražskému obživu poskytl. Zeď měla několik bastionů, ale ty se nedochovaly. V roce 1624 byla zeď opravena. Z nařízení Marie Terezie v polovině 18.století byla k Hladové zdi přidána mohutná fortifikace. Na tomto opevnění byly také vztyčeny jednotlivé bastiony, z nichž jeden tvoří základ hlavní kopule dnešní Štefánikovy hvězdárny. Ve zdi bylo postupně vylámáno množství průchodů. Zeď se zapsala i do povědomí astronomů. V roce 1804 ředitel klementinské hvězdárny odtud vedl svá pozorování při měřeních rozdílu zeměpisných poloh Prahy a Drážďan. Dnes je zeď dlouhá 1178 metrů, tlustá je průměrně 170 cm a vysoká kolem osmi metrů. Hladová zeď je také nazývaná také zdí zubatou či chlebovou a prošla mnoha rekonstrukcemi. Také v současnosti probíhá od 90. let 20. století její rozsáhlá rekonstrukce.

  • Toskánský palác

    Toskánský palác

    Praha, 11000

    (ve vzdálenosti 48,2 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Toskánský palác je jednou z dominant Hradčanského náměstí. V současné době je v budově Ministerstvo zahraničních věcí České republiky. Za své jméno vděčí Anně Marii Františce, velkovévodkyni Toskánské, která jej získala do vlastnictví v roce 1718. Historie paláce se však začala psát dříve a je spojena se jménem hrabat Thunů, kteří vtiskli paláci základní rysy. Objekt paláce je umístěn na prostoru, který původně zabíralo několik měšťanských domů. Teprve jejich odkoupení hrabětem Thunem v roce 1685 s cílem vybudovat na místě vlastní reprezentativní sídlo, představovalo prvotní impuls vzniku paláce. Stavba byla zahájena v roce 1690 a hrabě Thun se dokončení paláce nedožil. Po jeho smrti jej získal bratr Maxmilián a následným dělením majetku jeho sestra kněžna z Lichtenštejna. V roce 1718 palác zakoupila vévodkyně Toskánská a do historie paláce se zapsala nejen tím, že dodnes nese její rodové jméno, ale také jeho faktickým dokončením a několika podstatnými změnami v původních návrzích.

  • Obytný palác Zemské banky "skleňák"

    Obytný palác Zemské banky "skleňák"

    náměstí Svobody, Praha 6, Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 48,2 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Obytný dům zvaný lidově „skleňák“ byl vyprojektován architektem Podzemným pro Zemskou banku. Vynikající dílo vyspělé architektury bylo dokončeno v roce 1937. Dům s působivou funkcionalistickou fasádou s bílým obkladem má pět schodišť. Byty byly luxusní s řadou technických vymožeností. Jako například topení v podlaze, podzemní garáže, v nejvyšším patře terasy a v zahradě tenisový kurt.

  • Hirschova vila

    Hirschova vila

    Rokycany, 33701

    (ve vzdálenosti 48,3 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Hirschova vila, spíše však zámeček, je jedna z nejčistších ukázek neorenesanční architektury v Rokycanech. Izolovaně stojící objekt je na severní straně otočen do továrního dvora, zatímco na jihu hledí do upravené zahrady. Hirschova vila je patrová, přísně symetrická stavba s dominantním jižním průčelím. Jeho fasádu člení hluboký střední rizalit s hlavním vchodem ukrytým v předsíňce mezi dvojitým sloupovým. V prvním patře přechází rizalit v monumentální balkon s balustrádovým zábradlím. Vnější hranici rizalitu zde vymezují po stranách jónské sloupy. Střední trakt vily ještě opticky zvyšuje atika s balustrádou. Nad oběma bočními trakty se zdvíhají nárožní věžice ve tvaru komolého jehlance inspirované francouzskou neorenesancí. Slohový ráz vily dotvářejí i takové detaily jako původní komíny z neomítnutých cihel na střeše, nebo dřevěné vstupní dveře s plastickými ornamenty. Prostor před domem tvoří reprezentativní zahrada s parkovou úpravou. V ose průčelí je neorenesanční kovová kašna ve tvaru ženské postavy, která stojí na váze. Kašnu lemuje kruhový kamenný bazén. Na místě původního vjezdu do zahrady se tak dnes nachází neestetická provizorní bouda vrátnice.

  • Strnadova vila

    Strnadova vila

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 48,3 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Projektantem vily pro stavebního podnikatele Františka Strnada byl Josef Gočár. Vila byla dimenzována pro početnou rodinu ve architektonickém stylu purismu a postavena v letech 1925-26 v Praze-Bubenči (ulice Na Marně). Exteriér vily se původně vyznačoval předsunutým úsekem se skleněnou „vitrínou“ neboli zimní zahradou, která zanikla při přestavbě v 50. letech. V přízemí obklopovaly střední halu společenské místnosti, oddělené skleněnými stěnami, které bylo možno při velkém počtu hostů zasunout a vytvořit tak velký jednotný prostor. V prvním patře se nacházely ložnice rodiny s koupelnou a šatnou, ve druhém patře dva hostinské pokoje, dále pokoje služebnictva, prádelna a sušárna, které byly napojeny na vedlejší schodiště. Již v roce 1929 prodali Strnadovi dům Matěji Valterovi. Po roce 1948 přešla vila do vlastnictví státu, který objekt postoupil Mongolskému velvyslanectví. Zásadní adaptace proběhla v letech 1958-64 při které zmizela již zmíněná zimní zahrada.

  • Schwarzenberský palác

    Schwarzenberský palác

    Praha, 11000

    (ve vzdálenosti 48,3 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Na západ od rampy Pražského hradu stojí jeden z nejlépe zachovaných renesančních paláců, který je vedle Královského letohrádku i nejimpozantnější pražskou renesanční stavbou. Dnes je v Schwarzenberském paláci Vojenské Historické muzeum. Palác je příkladem tzv. české renesance, spojením vlašských vzorů a české tradice. Původně se na místě současného paláce, zvaného rovněž Lobkowiczký, nacházely tři gotické domy, zmiňované poprvé v sedmdesátých letech 14. století. Stavba paláce byla dokončena včetně sgrafit k roku 1567. Palác má půdorys písmene T a na pravé straně o něco nižší pobočnou budovu. Fasády budov i zdi jsou bohatě zdobeny sgrafity severoitalského a benátského typu s datací 1567. Lobkowiczové konfiskací o palác přišli a postupně se v jeho držení vystřídali Rožmberkové, Švamberkové, Eggenbergové, až jej v roce 1719 získali Schwarzenbergové.

  • Arcibiskupský palác v Praze

    Arcibiskupský palác v Praze

    Praha, 11000

    (ve vzdálenosti 48,3 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Arcibiskupský palác se nalézá v blízkém sousedství Pražského Hradu. Arcibiskupský palác vznikl v 16. st. a do dnešního dne prodělal mnoho přestaveb. Třípatrový rozlehlý palác představuje jednu z nejvýznamnějších pozdně barokních staveb Prahy. Zaujímá nepravidlenou protáhlou parcelu. Tvoří jej čtyři křídla hlavního objektu, kolem dvora, jenž je krytým dvoupatrovým mostem rozdělen na dvě části. Další dvůr se nachází mezi základním tělesem a konzistoří a konečně čtvrtý dvůr, obklopený hospodářskými budovami, se nachází na severní straně. Hlavní průčelí si zachovalo raně barokní charakter. Fasádě dominují raně barokní portál hlavního vchodu i pozdně barokní boční portály.

  • Valdštejnská kaple v Litvínově

    Valdštejnská kaple v Litvínově

    Litvínov, 43601

    (ve vzdálenosti 48,4 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Valdštejnská kaple manželů Karoliny a Františka Adama z Valdštejna se nachází na zrušeném městském hřbitově v Žižkově ulici. Roku 1823 dostalo ředitelství panství v Duchcově od Františka Adama z Valdštejna - Vartenberka příkaz k založení nového hřbitova v Horním Litvínově mimo městskou zástavbu, aby mohl být zrušen starý hřbitov za kostelem. Bylo vybráno místo na okraji lesa, při cestě z Litvínova do Loučné. Svůj úzký vztah k městu a jeho okolí projevil hrabě Valdštejn tím, že si navzdory rodovým tradicím vymínil, aby byl po své smrti pohřben v Litvínově, neboť „chce odpočívat u svých jelenů v blízkosti lesa“. Manželka hraběnka Karolina vyhověla jeho přání velice záhy, neboť již 23. května 1823 zastihla smrt hraběte Františka Adama přímo na zámku v Horním Litvínově. Roku 1829 nechala postavit kapli, jejímž autorem provedení vnitřního náhrobku a návrhu stavby v klasicistním slohu je drážďanský dvorní sochař Franz Johann Pettrich. Památka patří mezi krásná díla vytvořená v první třetině 19. století. Na vlastní přání byla pohřbena po boku manžela po své smrti roku 1844.

  • Bludiště na Petříně

    Bludiště na Petříně

    Praha, 11000

    (ve vzdálenosti 48,4 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Bludiště bylo zbudováno jako pavilon Klubu českých turistů pro pražskou Jubilejní výstavu v roce 1891. Stavba byla původně v blízkosti nároží Průmyslového paláce, o dva roky později byla přemístěna na Petřín. Bludiště je napodobeninou někdejší vyšehradské gotické brány Špička, která byla postavena ve 14. století Karlem IV. a osazena devíti věžičkami. Po přenesení stavby pavilónu na Petřín, bylo v pravé části místo panoramatu s diapozitivy nainstalováno zrcadlové bludiště. Inspirací bylo zřejmě zrcadlové bludiště v Prátru ve Vídni. Druhá místnost byla v r. 1911 vybavena různě vypouklými či vydutými zrcadly a je známa jako síň smíchu. Bludiště má 31 obyčejných a 14 zkreslujících zrcadel. V roce 1975 byla provedena generální rekonstrukce objektu.

  • Kostel Sv. Vavřince v Praze na Petříně

    Kostel Sv. Vavřince v Praze na Petříně

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 48,4 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    V análech lze kromě letopočtů 992 a 1135 nalézt jako založení kostela také údaj 1003. Kaple byla obnovena v letech 1260 a 1590. Roku 1732 byl kostel přičleněn k cechu pražských kuchařů. O rok později zde proběhla první pobožnost Křížové cesty v Čechách. V roce 1735 započalo nedokončené rozšiřování kostela, které pokračovalo po 35 letech. Kostel dostal barokní podobu s kupolí a dvěma věžemi díky staviteli Ignáci Antonínu Palliardimu, pravděpodobně s pomocí Kiliána Ignáce Dienzenhofera. Stavba byla dokončena roku 1780. Původní románská kaple byla včleněna do stavby jako sakristie. Kostel byl zrušen roku 1784, ale Pražané jej i po nezdařeném odprodeji dále využívali jako svatostánek. Roku 1818 se z kostela málem stal základ pro stavbu hvězdárny. Tehdejší ředitel klementinské hvězdárny P.M.A.David ale tenkrát narazil na úřední stanovisko - bylo zamítavé mj. pro možné nebezpečí plynoucí z blízkých zásobáren prachu dělostřeleckého skladiště. Roku 1839 postoupila svatovítská kapitula kostel Praze a město jej začalo rekonstruovat. Chod kostela ještě narušil požár roku 1849. Roku 1926 byla provedena větší oprava kostela.

    V interiéru se nacházejí obrazy od Jana Claudia Monna a Václava Markovského, sochu sv. Vavřince nad západním průčelím vytvořil Lederer roku 1756. Současný interiér, jemuž dominuje zavěšený kříž, je dílem architekta Jiřího Pelcla. Od roku 1994 náleží kostel církvi starokatolické, které slouží jako katedrální chrám.

  • Pomník obětem katastrofy na dole Nelson

    Pomník obětem katastrofy na dole Nelson

    Osek, 41705

    (ve vzdálenosti 48,5 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Pomník je připomínkou důlního neštěstí z 3. ledna 1934, kdy v dole Nelson III u města Osek u Duchcova vybuchl uhelný prach. Při katastrofě zemřelo 140 horníků a je druhým nejhorším důlním neštěstím u nás. Pomník tvoří sousoší znázorňující truchlící rodiče mrtvého horníka. Pomník zhotovil v roce 1935 sochař Karel Pokorný podle návrhu architekta Josefa Gruse. V roce 1978 byl tento pomník vyhlášen Národní kulturní památkou.
  • Muzeum Pražského hradu

    Muzeum Pražského hradu

    Pražský hrad, Praha, 11000

    (ve vzdálenosti 48,5 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Stálá expozice vypráví příběh hlavního hradního komplexu a lidí s ním spojených – od panovníků a prezidentů přes šlechtice a dvořany, umělce, stavitele, architekty či vědce až po řemeslníky a služebnictvo. Je členěna do 2 tras umístěných v prostorách gotického podlaží Starého královského paláce. Hlavní trasa nastiňuje vývoj areálu od prehistorie až po současnost. Zároveň má návštěvník možnost prohlédnout si přístupné sály a dovědět se zajímavosti z jejich historie a stavebního vývoje. Odbočky jsou doplňkem hlavní trasy a představují vždy jedno téma úzce spojené s Pražským hradem a jeho dějinami.
  • Císařský mlýn

    Císařský mlýn

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 48,5 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    S Královskou oborou sousedí Císařský mlýn s pilou, založený na sklonku 16. století. Písemné zprávy dokládají v těchto místech mlýn již roku 1228, přičemž ten patřil ke statku svatojiřského kláštera. V roce 1584 vše, co tady bylo, koupili čeští stavové a darovali svému panovníkovi, jímž byl císař Rudolf II. Na jeho příkaz zde započaly veliké stavební úpravy. Vypráví se, jak poručil upravit cesty oborou, prolomit skály sahající až k ramenu Vltavy. Mimo hlavní budovu byla vystavěna kamenná arkádová chodba. Hlavní funkcí těchto objektů byla výstavní galerie uměleckých předmětů. Dále tu nechal zřídit brusírny a leštírny diamantů. Asi nejtajemnější stavbou byla ve skále vyhloubená grotta válcového půdorysu, skrytá pohledům zvenčí. Měla podobu krápníkové jeskyně s rybníčkem a byla unikátním architektonickým dílem v manýristickém slohu. Stěny byly obloženy plochými kvádry. Tato grotta byla též nazývána Rudolfovou lázní, neboť podle legendy se zde císař rád koupával, často prý v doprovodu svých dvorních dam. Stavba grotty zřejmě pro svoji náročnost byla dokončena až v roce 1594. Původně lázní být asi vůbec neměla, voda sem byla přivedena až o 10 let později. Ještě za Rudolfa II. byla též vystavěna manýristická brána datovaná k roku 1606 a původně označená i císařským monogramem R. Ve 30. letech 19. století vznikla vedle mlýna i velká papírna, v níž byl v provozu údajně první papírenský stroj v českých zemích. V roce 1862 se tady začal vyrábět první cigaretový a hedvábný papír v tehdejším Rakousku.

    Postupem času přestal být Císařský mlýn mlýnem a začal chátrat. Ještě v roce 1928 činila výroba papírny 300 vagónů papíru a 430 vagónů celulózy. Obejkt dosluhoval v 70. letech 20. století jako provizorní obydlí nejnižších cenových kategorií. Pak začala jeho rekonstrukce, při níž měl být celý mlýn zbořen a opět nově postaven. Bohužel úspěšně proběhla jen první fáze – boření. Z mlýna zbyly kromě vstupní brány a císařské grotty s věžičkou jen základy zdí. Papírna se během let proměnila v podivný slepenec provizorních budov nevalné kvality. Na konci 20. století začala postupná rehabilitace tohoto zajímavého území a probíhá zde výstavba objektů určených k bydlení.

  • Katedrála sv. Víta v Praze

    Katedrála sv. Víta v Praze

    Praha, 11000

    (ve vzdálenosti 48,6 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Katedrála svatého Víta je největším a nejvýznamnějším pražským chrámem. Kromě bohoslužeb se zde odehrávaly i korunovace českých králů a královen. Je místem uložení ostatků svatých zemských patronů, panovníků, šlechticů a arcibiskupů. Chrám je třetím kostelem stejného zasvěcení na témže místě.

    Kolem roku 925 zde kníže Václav I. založil románskou rotundu, která byla po roce 1060 přestavěna v trojlodní baziliku s dvěmi věžemi. Význam katedrály vzrostl zejména po zřízení pražského biskupství (r. 973) a založení sboru kanovníků - kapituly svatovítské, pozdější významné kulturní i administrativní instituce.

    Roku 1344 zahájil Karel IV. stavbu gotické katedrály. První stavitelé, Matyáš z Arrasu a později Petr Parléř, postavili chór s věncem kaplí, Svatováclavskou kapli, Zlatou bránu a spodní část hlavní věže. Po staletí pak chrám zůstal nedokončen, přestože se někteří panovníci pokoušeli pokračovat ve stavbě. Hlavní věž byla završena renesanční helmicí a byla postavena hudební kruchta. Průčelí chrámu bylo provizorně uzavřeno. Teprve ve 2. polovině 19. století byla zahájena oprava původní části a dostavěna katedrála v novogotickém slohu. V roce 1929 byl chrám slavnostně vysvěcen. Ještě v pozdějších letech byl upravován interiér katedrály.

    Návštěvníci vstupují do katedrály portálem v západním průčelí, proti průchodu mezi II. a III. nádvořím Pražského hradu.

  • Dumetovský dům

    Dumetovský dům

    Rokycany, 33701

    (ve vzdálenosti 48,6 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Tato státem památkově chráněná stavba představuje nejlépe dochovaný měšťanský dům ve městě Rokycany. První zmínka o domě pochází z roku 1542. Dům pravděpodobně stál na svém místě už dávno předtím, minimálně od 14. století, ale teprve renesanční přestavba v 16. století mu dala dnešní dispozici. V majetku Dumetů zůstal dům až do roku 1601. V 18.století dům prošel celkovou barokní přestavbou. Původně renesanční měšťanský dům pokryla hravá pozdně barokní fasáda.

  • Pražský Hrad

    Pražský Hrad

    Praha, 11000

    (ve vzdálenosti 48,6 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Pražský hrad je největším klenotem hlavního města i celé České republiky. Pražský hrad je národní kulturní památkou a tradičně patří k našim nejnavštěvovanějším památkám.

    Pražský hrad tvoří rozsáhlý komplex palácových, církevních, úředních, obytných i obranných staveb různých slohů, soustředěných kolem tří nádvoří a Jiřské ulice. K nejcennějším stavbám patří především Starý královský palác. Většina místností v paláci pochází z období vrcholné či pozdní gotiky, dnešní vzhled však získala převážně při renesanční přestavbě po požáru v roce 1541.

    K dalším zajímavým stavbám patří např. pozdně gotické severní opevnění s věžemi Prašnou, Bílou a Daliborkou, k němuž přiléhá bizarní Zlatá ulička, renesanční křídlo na severní straně 2. nádvoří z doby Rudolfa II. Budovy kolem 2. a zčásti i 3. nádvoří pocházejí převážně z pozdně barokní tereziánské přestavby. Tyto budovy dnes slouží zejména ke státní reprezentaci prezidenta republiky. K Pražskému hradu patří i historické zahrady.

    Kolem roku 880 založil kníže Bořivoj na skalnatém ostrohu nad ústím potoka Brusnice do řeky Vltavy mohutné hradiště. Do konce 10. století tady vzniklo několik kamenných církevních staveb a při jižní hradbě dřevěný knížecí palác. Za knížete Soběslava byl hrad ve 2. třetině 12. století přestavěn a nově opevněn. Vznikl nový kamenný románský palác. Vladislav Jagellonský nechal zřídit nové severní opevnění a přestavět Karlův Starý královský palác. Po roce 1526 byl hradní areál renesančně upraven a byla založena Královská zahrada s překrásným Královským letohrádkem. Řadu stavebních zásahů si vyžádal katastrofální požár v roce 1541. Po českém stavovském povstání v letech 1618 – 1620 a následné třicetileté válce byl Pražský hrad vypleněn. V době vlády Marie Terezie byl celý hradní komplex přestavěn v klasicistním stylu. Poslední větší úpravy tu provedl po roce 1918, kdy se Pražský hrad stal sídlem prezidenta republiky, architekt J. Plečnik, který dal novou podobu i hradním zahradám.

    Areál Pražského hradu je volně přístupný, jednotlivé objekty, ve kterých se platí vstupné, jsou přístupné po celý rok, hradní zahrady v sezóně.

    Otevírací doba

    AREÁL HRADU duben - říjen: denně 5 - 24 h listopad - březen: denně 6 - 23 h

    HRADNÍ ZAHRADY zahrada Na Baště, denně v rámci otvírací doby areálu hradu Královská zahrada, Jižní zahrady, Horní a Dolní Jelení příkop včetně turistické stezky: duben - říjen: denně 10 - 18 h Terasa u Jízdárny: duben - říjen 10 - 18 h listopad - březen 10 - 16 h

    OBJEKTY Z PLACENÝCH OKRUHŮ duben - říjen: denně 9 - 17 h listopad - březen: denně 9 - 16 h

    VĚŽ KATEDRÁLY duben - říjen: denně 9 - 16.15 h

    OBRAZÁRNA celoročně: denně 10 - 18 h

    Vstupné

    1. OKRUH dospělí 350,- Kč děti 6 - 16 let, studenti, vojáci, důchodci, invalidé, odborní pracovníci galerií, muzeí a pod. 175,- Kč rodinné 520,- Kč

    2. OKRUH dospělí 220,- Kč děti 6 - 16 let, studenti, vojáci, důchodci, invalidé, odborní pracovníci galerií, muzeí a pod. 110,- Kč rodinné 330,- Kč

    3. OKRUH plné 50,- Kč rodiné 100,- Kč

    4. OKRUH dospělí 50,- Kč děti 6 - 16 let, studenti, vojáci, důchodci, invalidé, odborní pracovníci galerií, muzeí a pod. 25,- Kč rodinné 100,- Kč

  • Klášter a kostel Sv. Gabriela

    Klášter a kostel Sv. Gabriela

    Praha, 11000

    (ve vzdálenosti 48,6 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    V zadní části zahrady Kinských stojí málo známý klášter s kostelem sv. Gabriela, jehož zakladatelkou byla hraběnka Gabriela Sweerts-Šporková. Rozhodla se založit první sídlo benediktinek beuronské kongregace v Praze. Klášter byl zasvěcen jejímu křestnímu patronu archandělu Gabrielovi. Základní kámen ke stavbě kláštera byl položen roku 1888. Stavbu i výzdobu provedli příslušníci řádu beuronských benediktinů. Kostel o délce 26 m a šířce 13 m se skládá ze dvou lodí, z nichž hlavní vyšší má dřevěný strop a postranní nižší je klenutá. Kostel má mohutnou čtyřhrannou třípatrovou věž o výšce 43 m s jehlancovitou střechou a krásný bohatě zdobený portál v hlavním vchodu. Nad ním jsou sochy sv. Benedikta a sv. Scholastiky a ještě výše patron chrámu archanděl Gabriel. Kostel byl vysvěcen v roce 1891 a v roce 1899 sem přišly první sestry benediktinky ze starobylého opatství na Nonnbergu v Salzburgu.

  • Kostel Panny Marie Sněžné v Rokycanech

    Kostel Panny Marie Sněžné v Rokycanech

    Rokycany, 33701

    (ve vzdálenosti 48,6 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Kostel Panny Marie Sněžné, neboli děkanský kostel, je hlavní rokycanskou sakrální stavbou. Existence kostela je zmiňována současně s prvními doloženými zprávami o městě z roku 1110. Dnešní kostel dodnes nese znaky vysoké vznosné gotické stavby zejména v oblasti presbyteria, kde se uchovaly gotické opěrné pilíře. Po požáru jej znovu barokně přestavěl architekt Palliardi v r. 1788, avšak bez věže nahrazené pouze dřevěnou zvonicí. Věž přistavěl až v roce 1823 pražský stavitel Hoger. Budova je trojlodní. Obsahuje nádherný hlavní oltář ze tří druhů mramoru v rokokovém slohu.

    K chrámovému pokladu náleží zajímavá gotická zlacená bronzová monstrance, překrásná barokní stříbrná paprskovitá monstrance s drahými kameny a perlami a dva bohatě tepané zlacené stříbrné barokní kalichy. Z chrámových textilií je světově proslulá gotická kasule rokycanská s vyšívanou postavou Sv. Alžběty, Panny Marie a další světice.

  • Dómský pahorek

    Dómský pahorek

    Litoměřice, 41201

    (ve vzdálenosti 48,6 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Již v 11. století se zde rozkládalo asi na 6 ha knížecí a přemyslovské hradiště. Nyní se v areálu nachází katedrála sv. Štepána, biskupská rezidence, kapitulní konzistoř a kanovnické domky.
  • Bazilika sv. Jiří

    Bazilika sv. Jiří

    Praha, 11000

    (ve vzdálenosti 48,7 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Kostel Svatého Jiří, jedna z našich nejvýznamějších románských památek, byla založená již kol. roku 920 a je součástí komplexu kláštera sv. Jiří, prvního v Čechách, založeného roku 973 pro ženskou větev řádu benediktinů knížetem Boleslavem II. (967 - 999). V r. 925 zde byly uloženy ostatky babičky Sv. Václava, zavražděné kněžny Ludmily, první české mučednice.

    Kostel si až do současnosti v podstatě zachoval svůj románský charakter, s vyjímkou pozdně barokního průčelí a některých stavebních prvků vrcholné gotiky v interiéru. Je to románská trojlodní bazilika s dvěma průčelními věžemi,čtvercovým kněžištěm s apsidou a trojlodní kryptou, která získala současnou podobu úpravami po požáru Hradu v roce 1142. U bočních lodí na východě byly přistavěny dvě bílé opukové věže s kamennou střechou a dvěma řadami románských oken. Užší severní věži se říkalo Eva (je šikmá a byla zpevněna v 70. letech 20. století v rámci stavebních úprav) a širší jižní, postavené nad původní samostatnou kaplí, zase Adam.

  • Klášter benediktinek u Sv. Jiří

    Klášter benediktinek u Sv. Jiří

    Praha, 11000

    (ve vzdálenosti 48,7 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Klášter sv. Jiří na Hradě pražském je nejstarším českým klášterem a byl založen Mladou Přemyslovnou a knížetem Boleslavem II. kolem roku 973. Jeho význam pro českou kulturu byl veliký. Původní stavby kláštera a kostela, který patří k nejvýznamnějším románským architekturám v Praze, se nacházejí pod současným objektem. Na vrcholu románského období ve 12. st. byl klášter přestavěn do dnešní rozlohy. Původně přízemní budovy byly zvýšeny o patro a byla postavena jednolodní kaple Panny Marie. Ostatky abatyše Mlady, která zemřela r. 994, byly objeveny pod podlahou kaple a jsou uloženy ve výklenku kaple později zasvěcené sv. Anně. Kolem r. 1300 byl románský klášter raně goticky přestavěn. V letech 1657 - 1680 byl klášter přestavěn v raně barokním slohu. Dvorním dekretem z 20. března 1782 byl nejstarší český klášter zrušen. V současné době je v areálu kláštera umístěna část sbírek Národní galerie.

  • Kostel Nejsvětější Trojice v Rokycanech

    Kostel Nejsvětější Trojice v Rokycanech

    Rokycany, 33701

    (ve vzdálenosti 48,7 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Kostel Nejsvětější Trojice byl vystavěný v roce 1609 rokycanskými protestanty. Sloužil pak, od roku 1629 bohoslužbám katolíků a jako hřbitovní kostel. Nachází se na zrušeném, parkově upraveném městském hřbitově, jihozápadně od starých městských hradeb a západně od náměstí T.G.Masaryka.

    Navenek jsou zdi kostela vybaveny novogotickými opěráky, po třech na bočních stranách, čtyři na presbytáři a čtyři na každém rohu lodi. Na jihozápadním rohu ke kostelu připojena úzká věž s šestibokou jehlanovitou střechou, na její špici kříž, uvnitř točité schodiště. V úrovni hlavní římsy kostela přetnuta i věž identickou horizontální profilovanou římsou. Nad ní na třech stranách věže (kromě té přivrácené ke střeše kostela) obloukovitě zakončená protáhlá okna. Do kostela vedou dva, symetricky umístěné boční vchody. Nad římsou vlastního portálu plasticky dekorované nadpraží, nad ním trojúhelníkový štít s výplní motivu hlavy anděla. V současné době slouží jako farní chrám pravoslavné církve.

  • Chrám sv. Mikuláše v Praze

    Chrám sv. Mikuláše v Praze

    Malostranské náměstí, Praha, 11800

    (ve vzdálenosti 48,8 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Ústí Mostecké ulice míří k překrásné a pro Prahu typické dominantě – k chrámu Sv.Mikuláše s jeho zelenou kopulí. Mohutný sálový prostor kostelní lodi s bočními kaplemi, galeriemi a složitou klenbou, která je založena na systému protínajících se elipsoidů, vybudoval K.Dientzenhofer v letech 1704-1711 na místě starého gotického farního kostela, vysvěceného v roce 1283. V letech 1737-1752 se stavělo kněžiště s kopulí podle plánů K.I.Dientzenhofera, roku 1752 za účasti políra J.Mandelíka byla nad kopulí zřízena charakteristická měděná střecha a nato v letech 1751-1756 postavil A.Lurago štíhlou zvonici. Chrám byl vysvěcen r. 1752, ale do 60. let se ještě pracovalo na jeho výzdobě.

    Rozměry chrámu, jehož panoramatický význam pro levý vltavský břeh je základní, jsou úctyhodné: šířka chrámu 40 m, šířka lodi 30 m, délka chrámu bez schodiště 60 m, triumfální oblouk mezi lodí a presbyteriem 24 m, hloubka základů 14,5 m. Výška kopule uvnitř 50 m, zvenčí 70 m, s lucernou 79 m, kruh pod kopulí (tambur) měří zevně 20 m, uvnitř 17 m.

  • Kostel Archanděla Michaela v Bochově

    Kostel Archanděla Michaela v Bochově

    Bochov, 36471

    (ve vzdálenosti 48,8 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Prameny z r.1384 uvádí, že bochovský kostel patřil v té době pod žlutický děkanát. Prvním farářem byl zde Wolfhart, který zemřel roku 1356. Bochovský kostel byl vícekrát poškozen. Za husitských válek v r.1437 vyhořel. Prostředky na obnovu poskytlo město Cheb. Tehdy byl kostel zasvěcen Panně Marii. Znovu vyhořel roku 1445 a v roce 1469 byl spolu s městem vypálen vojskem krále Jiřího z Poděbrad. Roku 1666 znovu lehl popelem. Při tomto požáru se žárem roztavily zvony. Nové zvony ulil zvonař Lowy z Prahy.

    Bochovský kostel je tvořen více stavebními slohy. Vnější stěny a klenba presbystáře nesou stopy gotiky, oválná okna, točené sloupy a kazatelna jsou barokní. Vchod je ve stylu renesančním a ze stejné doby pochází i náhrobky Steinsdorfů a Pollenhoferů. Kostel je římskokatolický, avšak v letech 1556 až 1623 byl využíván evangelíky.

  • Lannova vila

    Lannova vila

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 48,8 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    V letech 1870-71 si na tomto dříve klidném místě v zeleni postavil podnikatel Vojtěch Lanna, předměstskou měšťanskou vilu. Zdejší prostředí mu bylo důvěrně známé, neboť sem již dříve jezdil se svým otcem na letní byt. Za tím účelem koupil v roce 1868 od majitele Václava Štorcha, zde stojící dům čp. 1, nechal jej zbořit a poté vystavět nový objekt. Architektonický návrh této novorenesanční budovy vyprojektoval arch. Ignác Ullmann za spolupráce architekta Antonína Barvitia. Hlavní průčelí vily s nárožní rustikou má tři široce rozestavěné okenní osy, na střední leží portikus s patrovou lodžií. Půdorys přízemí má tvar obdélníka s jedním vybíhajícím ramenem. Architektonický vzhled objektu dotváří na západní straně dvoupatrová věž s plochou střechou. Náhorní terasa je vroubena kuželkovou balustrádou a jistě sloužila jako nádherná vyhlídka. Vzhledem k tomu, že stavebník Vojtěch Lanna byl velkým ctitelem umění, byla výtvarné výzdobě objektu věnována mimořádná pozornost. Venkovní fresky jsou malby Viktora Barvitia podle kartonů Josefa Mánesa. Interiér pak zdobí malby malířů Hanuše Makarta, Adolfa Friedricha Menzla a Leopolda Rottmanna. Rodina Lannova využívala vilu zejména v letních měsících. Dědicem se v roce 1909 stal jeho syn dr. Vojtěch Lanna a tím získal tuto vilu. Ve svém majetku ji však neponechal dlouho, již v roce 1913 ji prodal i s pozemky a veškerým vybavením staviteli Aloisu Potůčkovi.

  • Archiv České koruny

    Archiv České koruny

    Praha, 16000

    (ve vzdálenosti 48,8 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Archív České koruny je soubor 2 525 písemností pocházejících z let 1158 až 1935. Tyto dokumenty jsou dokladem existence a suverenity Českého státu. Jedná se o nejvýznamnější a nejcennější archivní listiny České republiky. Jádrem jsou dokumenty do roku 1620. Listiny byly součástí státního pokladu a byly uchovávány společně s korunovačními klenoty. Dnes jsou dokumenty součástí Státního ústředního archivu v Praze. V roce 1988 byl tento soubor písemností vyhlášen Národní kulturní památkou.
  • Věž Daliborka

    Věž Daliborka

    Praha, 11000

    (ve vzdálenosti 48,8 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Na konci Zlaté uličky stojí válcová dělová věž Daliborka, postavená ve svahu nad Jelením příkopem v r. 1496 Benediktem Riedem. Původně byla věž vyšší, ale do současnosti se dochovalo pět podlaží. Nejvyšší patro není zastřešené. V suterénu s mohutnou klenbou jsou čtyři kobky, v podlaze je kruhový otvor do hladomorny, kam byli vězňové spouštěni pomocí kladky. První vězněm byl v r. 1498 Dalibor z Kozojed, podle něhož je věž pojmenována. Dopustil se totiž na svou dobu těžkého přečinu, neboť přijal do poddanství povstalé sedláky z panství rytíře Adama Ploskovského z Drahonic. Podle pověsti se naučil hrát na housle, aby si vydělal na živobytí ve věži. Dalším známým vězněm byl hrabě František Antonín Sporck, známý mecenáš umění. V suterénu věže, v podlaze je kruhový otvor do hladomorny, k vidění je i kladka, kterou byli vězňové spouštěni. Zdivo hladomorny je silné 2, 6 m, pod hladomornou je ještě jedno patro, které se používalo jako další vězení. Daliborka přestala jako vězení sloužit v roce 1781.

  • Staré Bohnice

    Staré Bohnice

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 48,8 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Architektonické centrum starého jádra Bohnic tvoří kostel sv. Petra a Pavla a je spolu s bubenečským kostelem sv. Gotharda jedinou periférní stavbou v Praze z přelomu 18. a 19. století.

    První zprávy o samostatné farní obci v pražské diecézi jsou z let 1344 – 1350 za arcibiskupa Arnošta z Pardubic. V roce 1702 byly Bohnice připojeny k faře v Liboci a samostatná farní obec zde byla obnovena v r. 1738, kdy byla postavena i jednopatrová barokní budova fary (č.p. 4). Původně románský kostel zasvěcený pouze sv. Petru, jehož tehdejší podoba zatím není známa, byl v roce 1805 od základu klasicistně přestavěn do nynější podoby. Z původní stavby bylo ponecháno pouze zdivo po stranách vchodu. Kostel měl ještě v roce 1871 apsidu s původními okny, které později byly nahrazeny novými, jelikož je podemlela voda. Stavba byla vybudována na půdorysu řeckého kříže a v jejím západním průčelí je nízká věž. K hlavní lodi se připojují dvě obdélníková křídla, která tvoří křížovou loď. Celý kostel je zaklenut mělkou klenbou.

    Další zajímavou stavbou je bohnická fara, jednopatrová barokní budova, postavená roku 1738, fasáda kolem poloviny 19. století obnovena a její barokní členění sjednoceno a zastřeno. Stavbu kryje valbová střecha. K hlavní budově připojeno přízemní křídlo, jehož interiéry jsou klenuty plackami. Prostá brána do dvora je zaklenuta stlačeným obloukem s klenákem. Sklepy jsou klenuty valeně. Stavba fary doplňuje jádro starých Bohnic. Brána je zaklenuta stlačeným obloukem s klenákem. Kostel Sv.Václava Kostel byl v roce 1914 stavební firmou „V. Nekvasil“ dostavěn v areálu Psychiatrické léčebny v Bohnicích v secesním stylu, zasvěcený sv. Václavu. Jeho projektantem byl Václav Roštlapil. Např. zajímavé je i to, že na jeho stavbě se podíleli italští a francouzští váleční zajatci. Po slavnostním vysvěcení v roce 1919 byl předán do užívání věřícím nejen v léčebně, ale i v Bohnicích a širokém okolí.

    Katastrofou pro kostel sv. Václava byla léta 1951 – 56, kdy s dalšími objekty areálu léčebny se stal stanovištěm protivzdušné obrany Prahy a přešel do správy ministerstva národní obrany. Svého znovuzrození se dočkal až v roce 1990, kdy bylo vyhověno žádosti Psychiatrické léčebny v Bohnicích o vyklizení jeho prostor. Zároveň s tím byla zahájena i rekonstrukce. V roce 1993, po dohodě s Pražským arcibiskupstvím, byl kostel 11. února nově vysvěcen.

    Využití kostela sv. Václava není pouze v pastorační terapii. Konají se zde pro veřejnosti adventní koncerty a v jeho prostorách jsou pravidelně slouženy mše.

    Celé jádro Starých Bohnic je od roku 1993 chráněno jako vesnická památková rezervace.

  • Letohrádek královny Anny

    Letohrádek královny Anny

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 48,8 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Královský letohrádek nebo také Letohrádek královny Anny je ukázkou patrně slohově nejčistší renesanční stavby v Čechách. Nechal jej postavit císař a král Ferdinand I. (1526 - 1564) v letech 1538 - 1563 jako výraz své lásky ke své choti Anně Jagellonské, která se však jeho dokončení nedožila a v r.1547 po porodu 15. dítěte zemřela. Nedočkal se jej ani sám Ferdinand I., který po požáru r. 1541 opustil Prahu.

    Projekt pochází od P. della Stelly a postupně se ve vedení stavby vystřídali mj. G. Spatio, G. M. Aostalli del Pambio a B. Wohlmut, kteří přistavěli patro. Je to obdélníková jednopatrová budova s věncem arkád s iónskými sloupy kolem celého přízemí, pravoúhlými okny střídajícími se s nikami v patře a s měděnou střechou. . Přízemí s obytnými místnostmi bylo obklopeno arkádovým ochozem, v patře taneční sál a galerie.

    Letohrádek nejlépe využíval Rudolf II., který zřídil v patře astronomickou pozorovatelnu. Docházel tam Tycho de Brahe, Johanes Kepler i sám císař, který zde po ztrátě královského titulu zemřel (1612). Po jeho smrti letohrádek zpustl a v roce 1648 byl vypleněn švédskými vojsky.

    Budova se v různých dobách nazývala různě: pro krásnou vyhlídku Belvedér, podle zakladatele Ferdinandeum, též Observatorium. Josef II. dal letohrádek armádě, která v něm zřídila dělostřeleckou laboratoř. Roku 1836 dosáhl u příležitosti korunovace Ferdinanda V. místodržící hrabě Karel Chotek vystěhování dělostřelců. Poté v letech 1841 - 55 architekti Bernard Grueber a Petr Nobile budovu obnovili a upravili na Obrazárnu vlasteneckých přátel umění.

  • Písecká brána

    Písecká brána

    K Brusce 5/208, Praha, 16000

    (ve vzdálenosti 48,8 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Barokní objekt Písecké brány je oblíbeným kulturním a veřejně společenským centrem. Konají se zde výstavy, svatby, společenská setkání, koncerty, oslavy výročí a státních svátků, charitativní akce pro postižené a vystoupení dětských souborů, škol a spolků. Písecká brána - někdy také Písečná, Písková, Bruská či původně Karlova. Ze sedmi bran, které v době baroka doplnily pražské hradby, se dodnes dochovaly pouze tři: Táborská a Leopoldova na Vyšehradě a Písecká na Hradčanech. Brána bývala součástí barokního opevnění na levém břehu Vltavy. Fasáda brány je bohatě obložena opracovaným kamenem. Ve středu je půlkruhový průjezd s ozdobným motivem v podobě stařecké hlavy pro vozy, po stranách jsou menší průchody pro pěší. Plastická výzdoba v podobě orlice na bráně je dílem sochaře Jana Oldřicha Mayera. Od r. 1828 odtud jezdila koňská železnice do Lán a od r. 1843 parní železnice do Olomouce a pak i do Drážďan (od 1845-50).
  • Lobkovický palác

    Lobkovický palác

    Jiřská 3, Praha, 11000

    (ve vzdálenosti 48,9 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Lobkovický palác sousedí s bývalým Ústavem šlechtičen. Na tomto místě se již ve 13. století nacházelo několik raně gotických domů a řada hospodářských budov. První zmínky o nich pocházejí ze 70. let 14. století. V 1. pol. 16. století získaly domy šlechtické majitele. Dva pak vlastinili Krajířové z Krajku, kteří zahájili v 50. letech 16. století jejich sjednocování a přestavbu ve slohu vrcholné renesance v palác. Původní renesanční palác měl čtyři křídla kolem nádvoří a byl bohatě zdoben architektonickými články. Severní křídlo s kaplí bylo vystavěno až za Vratislava z Pernštejna v letech 1576 - 77. Tehdy se palác nazýval Pernštejnský. Na počátku století 17. proběhly nové přestavby, opět ve slohu renesance a v roce 1628 přešel palác do majetku Lobkowiczů. Ti jej nechali v letech 1651 - 1668 přestavět ve slohu raného baroka. K výrazným zásáhům do architektury paláce došlo ve století 19., kdy se uskutečnilo přepatrování hlavního sálu za výstavby obytných místností. V letech 1973 - 1986 se pak uskutečnila celková rekonstrukce a v současné době jej vlastní opět rodina Lobkowiczů.

    V interiéru je umístěna expozice Národního muzea, týkající se starších českých dějin. Výstavní prostor Národního muzea v Lobkovickém paláci je určen pro krátkodobé i douhodobé výstavy různého charakteru. O aktuální výstavní expozici je lépe se předem informovat.

  • Sídlo Parlamentu České republiky

    Sídlo Parlamentu České republiky

    Praha, 11000

    (ve vzdálenosti 48,9 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Tuto Národní kulturní památku tvoří několik budov a to Šternberský palác, Tomáškův palác, Valdštejnský palác, Kolovratský palác, Malý Fürstenberský palác a Thunovský palác. Šternberský palác zdobí pěkné barokní průčelí. Palác vznikl spojením dvou sousedních, původně renesančních domů a to domem Na baště a domem Fuksovským. Domy nechal spojit v roce 1684 Adolf Vratislav ze Šternberka. Barokní průčelí sjednocující oba domy bylo vybudováno podle návrhu G. B. Alliprandiho počátkem 18. století. V tomto období byly přestavěny také vnitřní prostory a vznikla bohatá štuková výzdoba. Na přelomu 18. a 19. století byl Šternberský palác střediskem české vědy. Valdštejnský palác je nejvýraznější stavbou raného baroka a dnes v budově sídlí Senát Parlamentu České republiky. Součástí aerálu paláce je Valdštejnská zahrada a Valdštejnská jízdárna. Valdštejnský palác nechal v roce 1623 až 1630 postavit Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna na místě Trčkovského paláce, a dalších 23 domů, tří velkých zahrad a cihelny. Pálac je dílem architektů a stavitelů Andrea Spezza z Aronga, Giovanni Battista Pieroniho a Niccola Sebregondiho. Soubor soch, kašen a sousoší zdobící zahradu vytvořil Adrian de Vries. V roce 1648 byly sochy odcizeny švédským vojskem, dnes tu jsou jejich kopie zhotovené v roce 1912 až 1918. Valdštejnský palác je poměrně rozlehlý na délku měří 340 metrů a největší šířka je 172 metrů. Obytná část paláce je rozmístěna kolem čtyř nádvoří. V prostorách dřívějších koníren je dnes Jednací sál Senátu. Ostatní prostory paláce jsou využívány pro různá jednání a přijetí zahraničních návštěv. Kolovratský palác byl postaven koncem 18. století v místech kde stával menší dům. Palác nechala postavit manželka šlechtice Heřmana Jakuba Černína. Palác byl postaven ve stylu vrcholného baroka a podle návrhu architekta Ignáce Palliarda. V 19. století byly jeho majiteli Kolovraté a tito jej nechali přestavět v novobarokním slohu. Malý Fürstenberský palác těsně přiléhá ke Kolovratskému paláci. Fürstenberský palác byl postaven v roce 1770. U paláce je pěkná rokoková terasovitá zahrada se schodištěm a balustrádami. Od roku 1918 je palác majetkem státu současně s Kolovratským palácem. V období první republiky bylo v tomto komplexu sídlo předsednictva ministerské rady a po roce 1945 tu bylo ministerstvo informací a osvěty, později ministerstvo kultury. Thunovský palác je původně barokní budova postavená v letech 1695 až 1720. V roce 1794 byl palác poničen požárem a v roce 1801 byl přestavěn podle návrhu architekta Ignáce Antonína Palliardiho. Na počátku 19. století byl palác majetkem Českých stavů. V roce 1870 prodělal palác přestavbu, aby v jeho prostorách mohl zasedat zemský směn.
  • Kostel Panny Marie Vítězné na Malé Straně

    Kostel Panny Marie Vítězné na Malé Straně

    Praha, 11000

    (ve vzdálenosti 48,9 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Kostel Panny Marie Vítězné byl postaven v letech 1611 - 12 německými luterány a zasvěcen Nejsvětější Trojici. Po vítězství protireformace daroval kostel v r. 1624 Ferdinand II. za odměnu řádu bosých karmelitánů, kteří se zasloužili o vítězství císařského vojska v bitvě na Bílé Hoře, ti jej pak zasvětili Panně Marii Vítězné, přestavěli a v jeho blízkosti vybudovali klášter. Na náklady generála Baltasara de Marradas bylo vystavěno v letech 1636 - 44 dnešní průčelí. Aby se odlišil styl katolíků od původních protestantů, byl právě vchod do kostela vytvořen posléze na opačné straně, tedy do dnešní Karmelitské ul.

    Karmelitáni v původně prostém jednolodním kostele vybudovali kruchtu, hluboké kněžiště a přistavěli věž. U kláštera vybudovali Seminářskou zahradu, v níž v umělých jezírkách pěstovali žáby a ryby na postní stravu. Klášter karmelitánů byl roku 1784 za Josefa II. zrušen a kostel přešel pod správu maltézských rytířů. V současnosti jej opět spravují karmelitáni.

    Hlavní raně barokní oltář z roku 1716 je charakteristický střídáním černi a zlata. Od r. 1628 je v kostele umístěna proslulá soška Pražského Jezulátka, známého v katolických zemích jako Bambino di Praga. V polovině 16. st. přivezla sošku do Čech nevěsta Vratislava z Pernštejna, Maria Maxmiliána Manriquez de Lara. Později věnovala sošku své dceři Polyxeně a ta ji darovala řádu karmelitánů.

  • Bochovská radnice

    Bochovská radnice

    Bochov, 36471

    (ve vzdálenosti 48,9 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Budova radnice se nachází na severozápadě náměstí v Bochově. V květnu roku 1818 byl položen základní kámen pro stavbu budovy radnice. Do kamene bylo vloženo šestnáct tehdy platících mincí. Této významné události se zúčastnilo mnoho dospělých i dětí z obce. Každé dítě tehdy dostalo jednu housku (jako projev péče městské rady o své občany) a mírný políček (jako připomenutí poslušnosti). Při stavbě radnice odpracoval každý občan dvacet dní práce zdarma. Občané také přispěli na stavbu částkou 28 000 zlatých. Barokní radnice byla upravena na počátku 19. století. V současné době je v budově sídlo obecního úřadu obce Bochov a restaurace.

  • Malostranská Beseda

    Malostranská Beseda

    Praha, 11000

    (ve vzdálenosti 48,9 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    V roce 1257 založil Přemysl Otakar II. pod Pražským hradem Nové Město pražské, když vyhnal původní české obyvatelstvo, přivedl sem německé kolonisty. Pak Karel IV. založil své velkolepé Nové Město pražské, přejmenovali to původní na Menší Město a později na Malou Stranu. Původně se zástupci města scházeli v původním kostele sv. Mikuláše a později si postavili radnici uprostřed rynku, kterou dokládá první zpráva z r. 1407. Tu zničili nenávratně i s městskými knihami o 12 let později královští žoldnéři během husitských bouří.

    Další malostranská radnice, tzv. stará vznikla v domě, který město získalo z odkazu písaře Václava z Bítova, rovněž na Malostranském náměstí č. 2. Zde byla radnice až do roku 1478, kdy koupili malostranští od Jana Tovačovského z Cimburka pozemek ve východním rohu náměstí a dnešní Letenské ulice a postavili zde novou radniční budovu s rozlehlou pozdně gotickou síní. Zde zasedalo 11 radních s purkmistrem, císařským rychtářem a písařem a rozhodovalo o správě města, trestních a civilních kauzách, záležitostech sirotčích a dalších.

    Budova je památná tzv. českou konfesí, která zde byla sepsána v roce 1575: byly to články sestavené českou nekatolickou opozicí jako podklad pro jednání o uzákonění náboženské svobody. Na domě je umístěna bronzová pamětní deska o této události. Tato tzv. nová malostranská radnice byla kdysi stavebním klenotem města. Na Sadelerově rytině z roku 1606 je vedle nárožní dvoupatrové věže zachycena i jednopatrová část s loubím. Do dnešní pozdně renesanční podoby byla přestavěna v letexch 1617 - 1622 snad stavitelem a kameníkem Janem Campionem Bossim podle návrhu Giovanni Maria Filippiho. Švédská vojska přinesla v roce 1648 zkázu celé Malé Straně a sotva dostavěný dům vydrancovala. V podloubí je zachovaný portál se znakem z roku 1660, kdy dům raně barokně upravoval Vilém Oppenried.

    Dnešní vzhled je z doby kolem roku 1820, kdy při úpravách stavitelem Josefem Kaurou byly odstraněny původní štíty a tři věže. Fasáda do Letenské ulice však zůstala v původní podobě. Radnice sloužila až do roku 1784, kdy byla sloučena všechna čtyři pražská města, Staré a Nové Město, Hradčany a Malá Strana. Tehdy byla správa sloučených měst přenesena na Staroměstskou radnici. S ní byly odsud z Malostranské radnice přeneseny i intarzované dveře z roku 1619 do Staroměstské radnice, kde jsou dodnes ve známém portálu s nápisem Senatus. V letech 1784 - 93 byla budova Malostranské radnice přestavěna na sídlo fiskálního úřadu, berního archívu a politického vězení. Při přestavbách v 19. st. byl původní ráz dosti znehodnocen. V roce 1868 zde vznikla Malostranská beseda, která s bohatou škálou kulturních aktivit působí až do současnosti. Dostupné autem po celý rok

  • Zámek Nekmíř

    Zámek Nekmíř

    Nekmíř, 83034

    (ve vzdálenosti 48,9 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Zámek se nachází ve vsi Nekmíř na Plzeňsku. Zámek je patrová trojkřídlá budova, která má po stranách dvora pilířové arkády s klenutými chodbami. V zámeckém interiéru se dochovaly portály z původní tvrze. Na zámek navazuje park.

    Původní tvrz vznikla již ve 14. století. V roce 1620 tvrz vyhořela a půl století zůstala v rozvalinách. V roce 1705 získali panství Vrtbové, za kterých byla tvrz přestavěna na barokní zámek. Konečnou podobu zámek získal při přestavbě uskutečněné ve 2. polovině 18. století. Dnes je v havarijním stavu a chátrá.

  • Klášter Sacré Coeur

    Klášter Sacré Coeur

    Praha, 11000

    (ve vzdálenosti 49,0 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Pražský klášter Nejsvětějšího Srdce Ježíšova byl založen roku 1872 na místě bývalé usedlosti v zahradě hraběte Claryho, kostel vybudován v letech 1882 – 1884. Klášterní budova postavená v pozdně klasicistním slohu. Architektonicky a půdorysně členitá a cenná stavba se zajímavou dispozicí, jejíž součástí se stal i o něco mladší kostel. Kostel Nejsvětějšího Srdce Ježíšova je neogotická stavba. V interiéru hodnotné nástěnné malby ve stylu beuronské benediktinské školy. Od stejného autora pochází i projekt protějšího kostela a kláštera sv. Gabriela.

  • Petzoldova vápenka

    Petzoldova vápenka

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 49,0 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Jedná se o dvě věže Pacoldovy pece oválného půdorysu. Postaveny byly snad v 80. letech 19. století a dokládají průmyslový vývoj v Čechách. Vápenka je významnou kulturní památkou, ale přesto rychle chátrá. Tento vynález prof. Pacoldy umožnil obměnou tehdejších železářských pecí použití netříděného vápence. Obdobné kruhové vápenky z období po roce 1880 se dochovaly do dnešních dnů již jen tři: ve Velké Chuchli, Hulíně a Berouně. Vápenka patřila železnorudným dolům a hrudkám Ejpovice, nabylo pro ni využití a tak zchátrala do té míry, že ji filmaři využívali pro natáčení hrůzostrašných scén.

  • Koulova vlastní vila

    Koulova vlastní vila

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 49,0 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Architekt Jan Koula patřil k představitelům historismu v Čechách druhé poloviny 19. století. Vyučoval na pražské technice a AVU. Jan Koula si postavil svůj romantický rodinný dům ve vilové čtvrti v Bubenči (Slavíčkova 17) v letech 1895-96. Ve vnějším vzhledu spojuje prvky lidové architektury a vladislavské gotiky. Charakteristické jsou strmé sedlové střechy s dřevěnými vyřezávanými lomenicemi. Okna mají novogotickou profilaci ostění a celek dotváří barvená sgrafita navržená samotným Koulou. Po pravé straně vstupu je výklenek s polopostavou světce, jde o poustevníka sv. Ivana od sochaře Stanislava Suchardy. Vnitřní dispozice vily vychází z anglického typu rodinného domu se schodišťovou halou. V přízemí je kuchyně, do zahrady bývaly obráceny tři oddělené místnosti z nichž jedna byla jídelna vybavená vyřezávaným nábytkem. V patře pak byly ložnice. V roce 1938 upravil dům architektův syn Jan E. Koula. Zvláště v přízemí propojil jídelnu a pokoj a tímto nově vzniklý světlý prostor vybavil lehkým moderním nábytkem a doplňky podle vlastních návrhů.

  • Trójský zámek

    Trójský zámek

    Praha, 11000

    (ve vzdálenosti 49,0 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Tato barokní stavba stojí v bezprostřední blízkosti řeky Vltavy v pražské městské části Trója. Hrabě Václav Vojtěch ze Šternberka vybudoval zámek jako své letní sídlo v letech 1679-1685. Pobýval zde se svou dcerou a s chotí Klárou. Autory projektu byli Giovanni Domenico Orsi a později Jean Baptiste Mathey. Stavitelem byl Silvestro Carlone. O malířskou výzdobu zámku se zasloužili Carpoforo Tencalla, Francesco Marchetti a jeho syn Giovanni. Výzdobu hlavního sálu vytvořili vlámští malíři Abraham a Isaac Gorynové. Od Šternberků zakoupila zámek pro ústav šlechtičen Marie Terezie a sama tu několikrát pobývala. Poslední majitel statkář Alois Svoboda věnoval zámek i s přilehlými pozemky státu. Na těchto pozemcích dnes stojí známá zoologická a botanická zahrada.V letech 1977-1989 prošel zámek rozsáhlou rekonstrukcí. Dnes hostí sbírky Galerie hlavního města Prahy. Zámek je veřejně přístupný.
  • Bílkova vila

    Bílkova vila

    Mickiewiczova 1, Praha, 16000

    (ve vzdálenosti 49,0 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Vilu nechal dle vlastních návrhů postavit secesně symbolistní sochař, architekt a grafik František Bílek v roce 1911. Součástí rezidenční vily je také ateliér, ve kterém jsou kromě původního vybavení prezentována Bílkova díla z jeho vrcholného tvůrčího období. Bílkovu vilu spravuje Galerie hlavního města Prahy. Vstupné pro dospělé činí 50 Kč, pro děti 20 Kč.
  • Dům s ateliérem Stanislava Suchardy

    Dům s ateliérem Stanislava Suchardy

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 49,0 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Když v roce 1901 vyhrál sochař Stanislav Sucharda soutěž na pomník Fr. Palackého chyběli mu prostory, kde by mohl své rozměrné dílo provést. Nechal si proto od svého přítele arch. Jana Kotěry navrhnout tuto vilu. Dříve byl tento ateliér propojen s domem úzkým spojovacím krčkem a jeho střechu protínal oblouk prosvětleného světlíku. Nad jejím trojbokým závěrem ji zdobila socha vzpřímeného středověkého rytíře. Ateliér byl v letech 1926-28 od vily oddělen a přestavěn na obytný dům. Vnitřní uspořádání vily vychází z oblíbeného typu Kotěrova rodinného domu s ústřední schodišťovou halou. V suterénu se nacházel byt domovníka a sádrovna. V přízemí pak reprezentační prostory a jídelna z níž byl vstup na verandu. V horním podlaží se nacházely ložnice a hostinský pokoj. Schodišťová hala byla osvětlena barevnými okenními výplněmi a nacházel se zde Suchardův reliéf „Praha a Vltava“.
  • Chotkovy sady, pomník J. Zeyera

    Chotkovy sady, pomník J. Zeyera

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 49,0 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Pozemek na němž se Chotkovy sady rozkládají, patřil kdysi k pásu vinic, které se odtud táhly severovýchodním směrem do míst, kde se říkalo Na letním. V roce 1589 koupil císař Rudolf II. pro rozšíření své královské zahrady velkou vinici Šípařku, položenou pod letohrádkem Belvéder. Zahrada však na tomto pozemku nikdy nevyrostla, místo toho tu byla otevřená jízdárna a později skladiště dřeva. Toto skladiště dal v roce 1835 Karel Chotek odkoupit a na výměře 1240 m2 založil veřejné sady. Pro veřejnost byl park otevřen v roce 1841. V 90. letech 19. století Chotkovy sady upravoval význačný zahradník Fr. Thomayer. Při této příležitosti zde byl v roce 1891 umístěn pomník Julia Zeyera. Pomník je vytvořen z mramoru a pískovce. Postavy Zeyerových děl, vkomponované do umělé jeskyně, působí jako zkamenělá divadelní scéna. Obrovská hmota hřmotného pomníku uprostřed tichých Chotkových sadů poněkud kontrastuje s povahou tvorby znamenitého českého básníka, jehož tvář připomíná reliéf nad jeskyní.

  • Vila Bianca

    Vila Bianca

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 49,0 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Přestavbu starší, patrně klasicistní usedlosti navrhl arch. Jan Kotěra roku 1910 pro rodinu Bondyovu, které objekt patřil již od roku 1890. Vila si Kotěru adaptaci nepodržela dlouho, již po první světové válce následovala přestavba a úprava od arch. Maxe Spielmanna. Patrové průčelí vily Bianca za Kotěrovy přestavby členily silně předložené průběžné římsy a oživovaly různé druhy povrchových omítek a obkladů. Na jižní straně, obrácené do zahrady, byla nově připojena zasklená lodžie s horním přirozeným osvětlením, kterou po stranách rámovaly pylony s alegorickými sochami Noci a Dne od sochaře Jana Štursy. Roku 1924 zakoupili dům JUDr. Karel a Pavla Loevensteinovi. Roku 1953 na ní byla vyhlášena národní správa a později přešlo vlastnictví na československý stát. Koncem 50. let se uskutečnila adaptace pro čínské velvyslanectví. V nedávné době došlo k radikální přestavbě na nájemní dům.

  • Nostický palác

    Nostický palác

    Praha, 11000

    (ve vzdálenosti 49,0 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Dvoupatrový Nostický palác byl postaven v letech 1658 - 60 na místě čtyř starších domů. Jejich pozdějším spojením vznikly domy dva, dům U Zelené růže a dům U Zlatého medvěda. Oba domy se dostaly do majetku Nosticů. Jan Hartvik hrabě Nostic je dal zbořit a vystavěl nový palác. V první polovině 18 st. byly nad hlavní římsou vztyčeny sochy imperátorů a vznikly ozdobné vikýře. Sochy byly v roce 1887 nahrazeny kopiemi. Kolem roku 1757 dostal palác rokokový portál a kolem roku 1760 bylo vystavěno nové široké schodiště. V té době bylo schodiště i další místnosti vyzdobeny malbami s náměty klasické mytologie. V roce 1736 zde Nosticové založili slavnou obrazárnu, jakož i bohatou knihovnu, kterou začal budovat Otta Nostic.

  • Lanovka Petřín

    Lanovka Petřín

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 49,0 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Pozemní kolejová lanová dráha, vybudovaná v letech 1890-91 u příležitosti Zemské jubilejní výstavy, původní délke 396,5 m, rozchod kolejnic 1 m, původní provoz na principu vodní převahy. Doprava zastavena roku 1914, v roce 1932 prodloužena a elektrifikována, v provozu do roku 1965. Obnovena v letech 1983-85, délke 510 m, doba jízdy 3 min, použito je opravené hnací soustrojí z roku 1932.

  • Vila dr. Náhlovského

    Vila dr. Náhlovského

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 49,0 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Vilu pro JUDr. Jana Náhlovského a jeho ženu navrhl Slovák Dušan Jurkovič v roce 1907. V návrhu vily těžil Jurkovič ze starších i nových inspiračních zdrojů. Působení prvků lidového stavitelství potlačil ve prospěch městského rázu architektury a zároveň použil moderní konstrukční materiály. Vznikl tak romantický rodinný dům s četnými arkýři a lodžiemi. Malebnou siluetu domu podtrhl převýšený střední trakt s vysokým štítem, ve které je ústřední prostor interiéru patrová schodišťová hala. V přízemí se nacházely společensko-reprezentativní prostory, vstupní hala s dřevěným kazetovým stropem, salon, vklíněýn mezi knihovnu a jídelnu. Jídlena opatřená nízkým trámovým stropem a klenbou nad stolem a lavicemi sousedila s kuchyní, umístěnou při severním nároží. V patře pak byly soukromé prostory, ložnice a koupelna.

  • Malostranské mostecké věže

    Malostranské mostecké věže

    Praha, 11000

    (ve vzdálenosti 49,1 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Nižší mostecká věž, též zvaná Juditina, je v jádru románská, pochází asi z počátku druhé čtvrti dvanáctého století. Je zřejmě starší než byl Juditin most. Je stavěna z opuky a byla součástí opevnění levobřežního sídliště. Zevní úprava věže je z doby renesanční úpravy roku 1591. Na začátku patnáctého století bylo ve věži zřízeno vězení pro nejtěžší provinilce. Od konce šestnáctého století do roku 1784 sloužila jako celní úřad. Potom vystřídala několik majitelů a od roku 1893 patří městu. Věž není veřejnosti přístupná. Ve sklepení se zachoval unikátní soubor rytin pocházejících z poloviny 13. století, které zobrazují lidské postavy, zvířata a zbraně, osmicípou hvězdu a řadu šlechtických erbů. K věži je přistaven malý domek, zvaný celnice. V jeho prvním patře se nachází pozdně románský opukový reliéf, který zdobil východní průčelí věže. Vyšší mostecká věž byla postavena po roce 1464 na náklad Jiřího z Poděbrad na místě starší věže románské. Její podoba navazuje na koncepci Parléřovy Staroměstské mostecké věže. Stavební materiál tvoří velké pískovcové kvádry. Na věži jsou připravené výklenky, do nichž byly patrně plánovány i monumentální sochy, jejichž provedení však nebylo realizováno. Důkladně opravována byla v letech 1874 - 1879. Věž sloužívala jako hláska a skladiště. Tato věž je veřejnosti přístupná.

  • Litoměřický hrad

    Litoměřický hrad

    Na Valech 265, Litoměřice, 41201

    (ve vzdálenosti 49,1 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Bývalý královský středověký hrad patří mezi nejstarší stavby města a je součástí městské památkové rezervace. Byl pravděpodobně postaven za Přemysla Otakara II. v 2. polovině 13. století. Za Karla IV. byl přestavěn. V roce 1655 vyhořel a o sto let později z něj byl zbudován pivovar. V 80. letech 20. století byl goticky rekonstruován.
  • Vila Rudolfa Stockara

    Vila Rudolfa Stockara

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 49,1 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Architekt Rudolf Stockar, rodák z moravských Doloplaz, absolovent ČVUT, ředitel Artělu, sdružení výtvarníků orientovaných na užité umění si vyprojektoval v roce 1910 tuto vilu ve stylu geometrické moderny. Ze tří stran volně stojící dům trojtraktové dispozice, postavil Jaroslav Libánský. Dům je jednopatrový, v podstatě dvouosý, nad soklem vybudovaný z cementových cihel. Pravou osu prolamuje domovní portál s dveřmi, rámovanými mříží z kruhových prvků. Nad vchodovou nikou se nachází trojité sdružené okno. Do levé osy v prvním patře umístil plochý arkýř. V roce 1925 byla přistavěna garáž, o tři roky později upraven sklep a v roce 1941 zasklena veranda. V dalších letech se uskutečnily vnitřní úpravy.

  • Werichova vila

    Werichova vila

    Praha, 11000

    (ve vzdálenosti 49,2 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Nedaleko Lichtenštejnského paláce na Kampě stojí osamocený domek, bývalá koželužna z počátku 17. století., zvaný domek Dobrovského. Okolní zahrada se někdy v 16. století nazývala Komínkovská, kolem roku 1635 patřila ke koželužně Serváce Engla z Engelflusu a od roku 1761 byla majetkem rodu Nosticů. V rodině Nosticů pracoval Josef Dobrovský jako vychovatel jejich čtyř synů. Když v roce 1798 onemocněl, nabídl mu hrabě Bedřich Jan Nostic léčebný pobyt v domku, který nechal pro něj upravit, i využití zahrady k ozdravnému pobytu. Jeho stav se natolik zlepšil, že zde vytvořil některá svá významná díla.

    Domek byl obydlím českého buditele Josefa Dobrovského až do r. 1803 (dědic Františka Antonína Nostice Bedřich koupil Dobrovskému Senfeldskou zahradu a tento dům na Kampě), kdy jej doplnil a upravil pražský stavitel Ignác Palliardi, a byl mu k dispozici i při pozdějších návštěvách Prahy. Na jeho paměť zde byl v r. 1947 postaven jeho pomník, který vytvořil podle modelu Tomáše Seidana kameník Václav Žďárský v r. 1891 a který byl původně umístěn v sadu u Národního muzea, kde byl v květnu 1945 při bojích poškozen. V letech 1929 - 1940 zde bydlel vědec, historik a autor četných pragensií Zdeněk Wirth. Pamětní deska s jeho bustou je na zdi u hlavního vchodu. V letech 1948 - 1968 v domku bydlel básník Vladimír Holan.

    Jan Werich zde žil v patře se svou rodinou od r. 1945 až do své smrti v r. 1980. Od roku 1985 zde bydlela Anna Havránková - Slavíčková (z rodu malíře Antonína Slavíčka) Do vily se ale po povodních v srpnu 2002 už nevrátila.V r. 1993 zde byla osazena jeho pamětní deska s bustou od Nikose Armutidise.

  • Kramářova vila

    Kramářova vila

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 49,2 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Na místě kde se říká na Mariánské baště se až do začátku první republiky „střílelo poledne“. Dnes zde stojí Kramářova vila, kterou pro dr. Karla Kramáře navrhl Bedřich Ohmann, vídeňský architekt působící v Praze. Vila stojí v zahradě, obklopená zelení a kromě vlastního bydlení měla majiteli sloužit pro reprezentaci. Kramář měl k dispozici dvě pracovny, několik ložnic pro ubytování návštěv, obývacího pokoje a salony s překrásnou vyhlídkou na Prahu. Kolem byly menší domky pro personál, pro kuchaře, zahradníka ... Po smrti manželů Kramářových spravovala vilu Společnost dr. Karla Kramáře, po roce 1948 vilu zestátnili a komunistická vláda tady ubytovávala významnén státní a stranické návštěvy. Dnes je vila sídlem předsedy vlády ČR a příležitostně přístupná i pro veřejnost.

  • Zřícenina Kamýk

    Zřícenina Kamýk

    Kamýk, 81432

    (ve vzdálenosti 49,2 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Zřícenina hradu Kamýk stojí na kuželovitém čedičovém suku (382 m) nad stejnojmennou vsí na Litoměřicku v Ústeckém kraji. Z hradu se zachoval zbytek pětiboké obytné věže, kolem obvodová hradba a na jihu stěna s otvory po oknech. Hradní zříceniny jsou volně přístupné. Od zříceniny se otvírá pěkný výhled.

    Z pověření krále Jana Lucemburského byl počátkem 14. století vybudován hrad, který byl za Viléma Kamýckého ze Lstiboře v roce 1547 rozšířen. Kolem roku 1600 začal hrad pustnout, jeho zkázu urychlili Sasové za třicetileté války.

  • Lichtenštejnský palác

    Lichtenštejnský palác

    Praha, 11000

    (ve vzdálenosti 49,2 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Převážnou část západní strany horního Malostranského náměstí proti chrámu sv. Mikuláše zabírá Lichtenštejnský palác. Jedná se o rozsáhlý objekt na místě pěti původních renesančních domů. Trojkřídlá hlavní budova paláce svírá čtvercový dvůr, tvoří ji dvě patra, zakončená trojúhelným pozdně barokním štítem. Zadní křídlo, svírající s hlavní budovou další, tentokrát menší dvůr, je jednopatrové. Vzadu se k paláci napojuje terasovitě upravená zahrada. Vedle schodů na první terase stojí ve výklenku nádrže socha Herkula z počátku 18. století. Interiér saly terreny zdobí architektonická malba z počátku 18. století.

  • Koldům Litvínov

    Koldům Litvínov

    Litvínov, 43601

    (ve vzdálenosti 49,3 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Na okraji města Litvínov stojí kolektivní dům Koldům (technická památka), který je řazen mezi objekty, tvořící významný vývojový článek české i světové architektury po druhé světové válce. Představoval v dané době nový styl bydlení a komplexní vybavenosti. Vlastní byty měly sloužit k odpočinku, ostatní činnosti (stravování, zaopatřování dětí, sportovní vyžití) měly být konány společně v prostorách centrální části. Objekt, jež byl stavěn podle projektu architektů E. Linharta a V. Hilského v letech 1947 až 1958, je zapsán v Ústředním seznamu kulturních památek ČR a je v zájmu organizace UNESCO. Koldům má nepravidelný půdorys souměrný podle příčné osy. Skládá se ze dvou zalomených, samostatně stojících obytných křídel a střední budovy, která obě křídla spojuje. Budova je vybudovaná jako ocelový skelet s vyzdívaným obvodovým pláštěm a železobetonovými stropy.

  • Lichtenštejnský Odkolkovský palác

    Lichtenštejnský Odkolkovský palác

    Praha, 11000

    (ve vzdálenosti 49,3 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Jdeme-li po Karlově mostě směrem na Malou Stranu, vidíme při pohledu vlevo dole na Kampě volně stojící dvoupatrovou budovu Lichtenštejnského paláce. Císařský hejtman svobodný pán z Kaiserštejnu, zde dal postavit v roce 1696 šestiboký jednopatrový barokní palác s dvorem uprostřed, s dvěma věžemi, ozdobnou atikou a bohatě členěným portálem. Tehdy se palác nazýval Kaiserštejnský. Největší architektonické změny provedli další významní majitelé Lichtenštejnové. Palác jim patřil od roku 1831. Nechali palác přestavět v klasicistním slohu a odstranili věže. Z původní barokní stavby zůstal jen sloupový portál, který byl ozdoben rodovým lichtenštejnským znakem. Roku 1864 koupil palác mlynář František Odkolek, který ho dal znovu přestavět v novorenesančním slohu. Bylo přistavěno jedno patro navíc nad celým palácem. Od rodiny Odkolků získala palác i se zahradou pražská obec a přeměnila zahradu na veřejný park a v paláci zřídila úřadovny.

  • Sovovy mlýny

    Sovovy mlýny

    Praha, 11000

    (ve vzdálenosti 49,3 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    V Sovových mlýnech byl vybudován stánek pro unikátní sbírku moderního umění, zejména pak českého malíře Františka Kupky. Sbírku shromáždila v USA česká sběratelka paní Meda Mládková s manželem a věnovala ji jako dar České republice. V r. 2000 byla zahájena rekonstrukce objektu Sovových mlýnů pro tuto sbírku. V místech Sovových mlýnů stával snad vůbec první pražský mlýn.

    Nejstarší písemná zmínka o mlýnech na Kampě je z roku 1393, ale mlýny zde klapaly již mnohem dříve. V roce 1478 získal pusté místo na Kampě Václav Sova z Liboslavě a vybudoval tu dům, zřídil mlýny, hamr s brusírnou, pilu, vápenici, soukenickou a jirchářskou valchu pro činění koží a další provozy. Ke všemu patřil hospodářský dvůr a zahrady. Postupně vznikla dvoukřídlá hlavní budova s typickými štíty, která i přes četné změny stále existuje. Původně gotické mlýny byly později přestavěné a renesančně upravené. Po r. 1850 získal mlýny podnikatel František Odkolek, který zahájil velkolepou přestavbu. V r. 1862 a pak 1867 bylo přestavěno dvořiště mlýna a přistavěno novogotické obytné dvoupatrové křídlo. František Odkolek přebudoval mlýn na parní po americkém způsobu, takže zde musel r. 1872 vystavět vysoký komín. V roce 1896 zachvátil Odkolkův mlýn velký požár. Vyhořelá stavba přešla do majetku pražské obce. Přední část na břehu řeky byla v r. 1920 zbořena při regulaci řeky a obytná budova se stala později sídlem ČSAV.

  • Hartenštejn

    Hartenštejn

    Bochov, 36471

    (ve vzdálenosti 49,4 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Hartenštejn je jeden ze zapomenutých hradů Karlovarského kraje. Byl pravděpodobně založen v 2. polovině 15. století Jindřichem z Plavy. Tento šlechtický hrad byl zároveň vojenským opěrným bodem, s velmi dobrou dělostřeleckou ochranou. Jako pustý je uváděn od roku 1609. Z hradu zbyly zbytky věží, příkopy s valem, sklepy a zbytky dalších staveb.

  • Karlův most

    Karlův most

    Praha, 11000

    (ve vzdálenosti 49,4 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Karlův most je nestarším pražským mostem. Jeho základní kámen slavnostně položil Karel IV. dne 9.7.1357 a stavba mostu se táhla téměř do konce 14. století. Je 9,40 m široký, přes 515,7 m dlouhý a spočívá na šestnácti polokruhových obloucích. Jeho stavbu vedl stavitel Svatovítské katedrály Petr Parléř. Podobně jako jeho starší předchůdce Juditin most byl i Karlův most zakončen na obou březích pevnostními věžemi: Staroměstskou mosteckou věží, kterou stejně jako most stavěla parléřovská huť. Věž je vysoká asi 47 metrů, výška střechy s ochozem je cca 18 m. Na druhé straně mostu se nachází Malostranské mostecké věže. Menší věž byla už součástí starého Juditina mostu. Dnešní podoba je renesanční z r. 1591, kdy byla přestavěna a snížena po požáru. Větší věž byla postavena na místě starší předchůdkyně ve 2. pol. 15. stol. za vlády Jiřího z Poděbrad. Mezivěžní brána vznikla poč. 15. stol. Na mostě je rozmístěno 30 soch a sousoší, většina pochází z období kraje 18. stol.. Ve 14. stol. tu byl umístěn první kříž a postavena socha Bruncvíka. Nejstarší dodnes stojící sochou v původní podobě je sv. Jan Nepomucký a poslední bylo na most umístěno sousoší sv. Cyrila a Metoděje. Většina soch je z pískovce. V době obléhání Prahy švédským vojskem roku 1648 zde proběhly nejurputnější boje a v roce 1848 tu vyrostly studentské barikády. Most ohrožovaly a někdy také vážně poškodily povodně. V posledních letech se připravuje rozsáhlá rekonstrukce mostu. Jedna z nejpěknějších a nejnavštěvovanějších památek našeho hlavního města Prahy. Karlův most je nejstarším pražským mostem. Klene se nad řekou Vltavou v historicky cenné pražské čtvrti jakou je Malá Strana - Staré Město. Jeho délka činí 515 m a šířka 10 m. Byl postaven na místě původního Juditina mostu pobořeného r. 1342 povodní. Nazýval se Kamenný či Pražský most, od r. 1870 přejmenován na Karlův. Most nechal postavit v roce 1357 Karel IV. Podle posledních výzkumů stavbu zahájil mistr Otto a dokončil ji r. 1402 Petr Parléř. Most je po obou stranách opevněn věžemi (Malostranské mostecké věže, Staroměstská mostecká věž). Od r. 1683 do r. 1928 bylo osazeno na pilíře mostu 30 soch a sousoší světců (od uměleckých mistrů M. Brauna, F. M. Brokoffa aj.). Dostupné pouze pěšky celý rok
  • Smíchovská synagoga

    Smíchovská synagoga

    Praha, 15000

    (ve vzdálenosti 49,4 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Smíchovská synagoga je druhá nejmladší synagoga v Praze hned po Španělské. Byla vystavěna v roce 1863 v maursko-novorománským stylu, ale následně přestavěna na počátku 20. století (1931) ve stylu monumentalistickém. 

    Jednalo se o velmi důkladnou a rozlehlou budovu, pod hlavním sálem podsklepenou, s teplovzdušným topením, vyzdobenou nástěnnými malbami, s vysokým svatostánkem a vitrážovými okny. Novorománská stavba byla ukončena vystupující kordonovou římsou s obloučkovým vlysem a deskami Desatera uprostřed. Na západě k hlavní stavbě přiléhala předsíň s hlavním vstupem a ženskou galerií v patře. Základní dispozici hlavního sálu tvořil podélný prostor, sklenutý devíti klenbami mezi maurskými oblouky na čtyři pilíře uprostřed.

    Od roku 1941 zde nacisté skladovali zabavený židovský majetek. V dobách komunistického režimu sloužila jako skladiště pro nedaleké ČKD. Byla dokonce určena k demolici, památkářům se však stavbu podařilo zachránit. V roce 2004 byla zrekonstruována a přestavěna na židovský archiv. Byla přistavěna nová budova, předzahrádka a změněno okolí stavby.

  • Most Legií

    Most Legií

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 49,5 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Most Legií je sedmým mostem přes Vltavu na území města Prahy (po proudu řeky). Most spojuje Národní třídu (tehdy Nové aleje) přes Střelecký ostrov s Újezdem a Malou Stranou. Je to první most v Praze, který se budoval jako nástupce mostu předchozího, v tomto případě visutého řetězového mostu císaře Františka I., jenž byl postaven v letech 1839 - 41 a stržen roku 1888.

    Most vystavěl český podnikatel Vojtěch Lanna podle plánů arch. Antonína Balšánka, mj. autora projektu Obecního domu, a inž. Jiřího Soukupa ve spolupráci s inž. Josefem Janů, který však zemřel brzy po skončení vypsané soutěže na projekt mostu. Teprve za 7 let po skončení soutěže zadala městská rada stavbu firmě G. Gregersen a synové v Budapešti, která před tím stavěla dva nové pilíře Karlova mostu poničené povodní v r. 1890. Doprava byla nejprve převedena na provizorní dřevěný most, který pak sloužil po svém přemístění mezi Libní a Holešovicemi od r. 1903 až do r. 1928, kdy byl postaven pro městskou dopravu nový most Libeňský.

    Stavba nového kamenného mostu byla zahájena starostou JUDr. Janem Podlipným r. 1898 slavnostním položením základního kamene a uložením železné krabice s pamětní listinou do základové spáry jednoho z návodních pilířů. Při stavbě se musely řešit značné obtíže vzniklé tím, že bylo projektováno použití základů pilířů starého mostu visutého pro nový most klenutý. Mezi sedmi pilíři návodními a třemi opěrami je devět kleneb různého rozpětí, na pohled velmi plochých, většinou elipsovitého tvaru. Červené, modré a bílé zbarvení použitého kamenného materiálu mělo docílit národní ráz stavby stejně jako u mostu Palackého, bohužel jen dočasně, než barvy zašly. Délka mostu je 343 m, šířka 16 m. Dlažba byla žulová z 18 cm kostek. Pod dlažbu chodníků byl uložen vodovod, plynovod, telefonní a elektrovodné kabely i potrubní pneumatická pošta. Most byl od počátku osvětlen elektrickými zdokonalenými obloukovými lampami inženýra Františka Křižíka.

  • Staroměstská vodárna

    Staroměstská vodárna

    Praha, 11000

    (ve vzdálenosti 49,5 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Staroměstská vodárna vévodí Novotného lávce poblíž Karlova mostu. První zmínky o vodárně pocházejí ze 40. let 14. století, kdy jí byla dřevěná věž, kterou ve 2. polovině 15. století nahradila kamenná, postavená ve slohu pozdní gotiky. Tato věž v roce 1576 vyhořela a následující rok byla postavena věž dnešní. Během let doznala řady změn. Její dnešní podoba je výsledkem 14 stavebních úprav a oprav. Staroměstská vodní věž byla součástí přilehlé Staroměstské vodárny a sloužila pro gravitační zásobování veřejných i soukromých kašen na území Starého Města pražského. Čerpací stroje tlačily vltavskou vodu do nádrže umístěné 30 m vysoko, tj. na úroveň dnešního 6. podlaží. Vodní věž ukončila své poslání r. 1884. Stavba je v dobrém stavu, jejím současným majitelem je Hl. m. Praha - Městská část Praha 1 a využívá ji jako klubovny a kanceláře. V budově vodárny najdeme Smetanovo muzeum.

  • Cisterciácký klášter Osek

    Cisterciácký klášter Osek

    Osek, 41705

    (ve vzdálenosti 49,6 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Založení cisterciáckého kláštera v Oseku se vztahuje k roku 1191 a je spojené se jménem velmože Milhosta. Největší přestavby se pak klášter dočkal na přelomu 17. a 18. století, kdy dostal barokní podobu. Na přestavbě se podílel stavitel Oktavián Broggio. Koncem 2. světové války byl klášter poškozen bombardováním a po opravě byla cisterciácká komunita zrušena a klášter sloužil jiným řádům. Roku 1991 byl však Osecký klášter opět vrácen cisterciákům. Tato národní kulturní památka je veřejně přístupná. Prohlídkový okruh sestává ze starého konventu, který je jedním z nejstarších gotických prostorů v Čechách, křížovou chodbu, klášterní kostel Panny Marie a z dalších prostor. Nalezneme zde i rozsáhlé zahrady, velmi cenný je také kamenný čtecí pult z kapitulní síně.
  • Kostel sv. Františka u Karlova mostu

    Kostel sv. Františka u Karlova mostu

    Praha, 11000

    (ve vzdálenosti 49,6 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Barokní stavba z let 1679 - 1689 vybudovaná podle plánu Jeana Baptista Matheye. Stojí na základech raně gotického kostela svatého Ducha. Jde o centrální stavbu s kupolí a pěti sochami českých patronů z let 1723 - 1724. Vysvětil ho v r. 1688 pražský arcibiskup Jan Bedřich z Valdštejna na počest sv. Františka z Assisi zvaného Serafinským.

    Interiér má vysokou uměleckou úroveň. Stěny, členěné mramorovými pilastry, zdobí postavy světců a světic od Jeremiáše a Konráda Süssnera (před rokem 1690) a Matěje Václava Jäckela. Na klenbě rozměrná freska Poslední soud (1722 - 23) od Václava Vavřince Reinera. Při kostele stojí klášter řádu českých křižovníků s červenou hvězdou.

  • Čechův most

    Čechův most

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 49,7 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Čechův most je desátým pražským mostem na Vltavě. Patří snad k nejhezčím, byť je nejkratší a navíc s šikmou mostovkou - břehy nejsou stejně vysoko. Konstrukce je kamenná (pilíře) a železná, autory výzdoby jsou sochaři Klusáček, Wurzel, Popp a Amort. První pražský secesní most projektovali ing. Soukup a prof. Jan Koula, známý autor České chalupy na Jubilejní výstavě. Koula chtěl v prodloužení osy na holešovické straně vybudovat průkop přes Letenskou pláň (nebo tunel). Stavba mostu velmi úzce souvisela s asanací někdejšího Židovského Města. Tehdy byla vystavěna moderní městská čtvrť s jednotnou moderní architekturou a širokými ulicemi, z nichž hlavní ulice, dnešní Pařížská, předurčila polohu nového mostu. Most byl vystavěn v letech 1905 - 08. Stavba pilířů z lomového kamene obloženého žulou byla skončena slavnostním položením základního kamene za přítomnosti císaře Františka Josefa I. dne 17. 4. 1907. Jeho délka je 169 m, šířka 16 m.

  • Kostel sv. Salvátora v Praze

    Kostel sv. Salvátora v Praze

    Praha, 11000

    (ve vzdálenosti 49,7 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Kostel sv. Salvátora stojí naproti Karlova mostu a je součástí areálu Klementina. Kostel byl postaven v letech 1578 až 1653 v místech kde stával gotický kostel sv. Klimenta, v renesančním a raně barokním slohu. Hlavní oltář je z roku 1632 a je dílem J.J. Häringa.

  • Národní Divadlo

    Národní Divadlo

    Praha, 11000

    (ve vzdálenosti 49,7 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    V roce 1852 byl zakoupen pozemek bývalé solnice u řetězového mostu, v roce 1862 tu bylo postaveno Prozatimní divadlo pro 990 diváků (V.I.Ullmann), v roce 1868 položen základní kámen k novostavbě podle novorenesančního návrhu J.Zítka, který zvítězil v soutěži r. 1866. Rozřešil stavbu na nepravidelném pozemku.

    Stavbu tvořila jedna budova s kopulovitou střechou. Do Národní třídy se obrací vstupní portikus nesoucí lodžii. Průčelí k Vltavě tvoří pět okenních oblouků mezi dvěma rizality, dole s podjezdem pro kočáry. Do Divadelní ulice jednoduché průčelí nese dole arkádovou galerii vyloženou na kamenných krakorcích. Jeviště bylo pro 1700 diváků. V roce 1881 budova dokončena, ale v létě téhož roku vyhořela. Sbírkami národů obnovena r. 1883, menší změny J.Schulze, jimiž byla zlepšena viditelnost a zvýšen prostor hlediště. Umělecká výzdoba dílem „generace Národního divadla“: malířů M.Alše (foyer), Fr.Ženíška (strop, jeviště), J.Tulky (lodžie), V.Hynaise (opona), sochařů B.Schnircha (sochy na attice), A.Wagnera aj.V.Myslbeka (sochy na průčelích) aj. V letech 1977-83 celková rekonstrukce budovy s úpravami hlediště, využitím podzemí, přestavbou jeviště a technického provozu (Z.Vávra a F.Flašar) a přístavbou nových budov. Nová scéna Původní uvažovaný projekt společenské budovy s víceúčelovým sálem s výstavní galerií v r. 1981 změněn na Novou scénu (K.Prager). Budova obložena zeleným kubánským mramorem, před který je představena stěna ze skleněných tvarovek. Jeviště má možnost variabilního uspořádání pro scénu kukátkovou – 401 míst, alžbětínskou -481 míst a arénu -563 míst. Ve vstupní hale plastika Život rodné země – M.Axman, ve foyeru obraz Česká krajina – F.Jiroudek a reliéfy J.Simota.

  • Klementinum

    Klementinum

    Klementinum 190, Praha, 11000

    (ve vzdálenosti 49,7 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Klementinum je sídlem Národní knihovny a Národní kulturní památkou. V 11. století stávala v místech dnešního Klementina kaple svatého Klimenta a ve 13. až 14. století je v těchto místech uváděn dominikánský klášter. V roce 1556 vybudovali jezuité na troskách kláštera kolej nazvanou Klementinum.

    Dnešní areál Klementina byl postaven jezuity v letech 1653 až 1726 v raně barokním stylu. Na jeho stavbě se podíleli architekti Francesco Caratti, František Maxmilián Kaňka a Kilián Ignác Dientzenhofer. V rozlehlém areálu Klementina byly učebny, sály, jedna z největších knihoven, letní refektář, matemitický sál, hudební sál, tiskárna, hospodářské budovy, ubytovací prostory, kultovní prostory a to kostel svatého Salvátora, svatého Klimenta, Vlašská kaple Nanebevzetí panny Marie, Zrcadlová kaple, kaple svatého Eligia a svatého Jana Nepomuckého. Kaple a kostely byly v prostoru kolem nádrvoří budovy. V roce 1618 byli jezuité nuceni opustit Prahu a v roce 1620 se opět vracejí. V tomto roce jsou pověřeni správou Karlovy univerzity a do prostor Klementina byla přestěhovaná knihovna Karlovy univerzity. V roce 1751 bylo v areálu Klementina otevřeno muzeum matematiky. V roce 1722 byla v Klementinu založena hvězdárna, jež se velmi brzy po svém založení proslavila a vybudovaná Hvězdárenská věž. Po zrušení jezuitského řádu v roce 1773 využívala Klementinum univerzita a částečně Arcibiskupský seminář. Zdejší knihovnu prohlásila Marie Terezie za Císařskou a královskou veřejnou a univerzitní knihovnou. V roce 1882 sídlila v Klementinu filozofická a teologická fakulta Karlovy univerzity a výuka probíhala převážně v němčině. V roce 1924 až 1930 bylo Klementunim zvýšeno o třetí patro, kde vznikly nové čítárny.

    Prohlídky historických prostor a to Zrcadlové kaple, Barokního knihovního sálu a Astronomické věže probíhají: denně 10 - 18 hod. - každou celou hodinu

    Vstupné: Dospělí - 190,- Kč Studenti, děti od 6 let - 120,- Kč Děti do 6 let - zdarma

  • Rotunda sv. Kříže Menšího

    Rotunda sv. Kříže Menšího

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 49,7 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Na rohu ulic Konviktské a Karloliny Světlé stojí nejstarší pražská románská rotunda sv. Kříže Menšího. Stavba, vybudovaná v románském slohu na počátku 12. století jako farní kostelík, byla po svém zrušení v roce 1784 obnovena v letech 1864 – 1865 architektem V. I. Ullmannem a malířem B. Wachsmannem, který navrhl i nový oltářík. V interiéru se nacházejí zbytky gotických maleb Korunování Panny Marie ze 14. století a malba Spasitele od P. Maixnera z roku 1870. Celou stavbu obepíná nízká novorománská litinová mříž podle návrhu J. Mánesa. O vzniku rotundy vypráví pověst, že v místě býval rybník, do něhož byla vhozena ukřižovaná dívka, která tak byla potrestána za to, že proti vůli svých rodičů přijala křesťanství. V noci při bouřce se prý kříž vztyčil nad hladinu, což bylo považováno za znamení boží. Při opravě rotundy se prý skutečně v základech našel ztrouchnivělý velký kříž.

  • Starý židovský hřbitov

    Starý židovský hřbitov

    Široká 3, Praha, 11000

    (ve vzdálenosti 49,7 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Hřbitov s téměř 12 000 náhrobních kamenů dochovaný prakticky v původním rozsahu. Na některých místech bylo odhaleno až 12 hřbitovních vrstev. Nejstarší náhrobní kámen pochází z 25. dubna 1439 a patří učenci a básníkovi Avigdoru Karovi, nejnavštěvovanější tumba patří rabbimu Jehudy Löwovi ben Becalela. Nejmladší náhrobní kámen je Mojžíše Becka 17. 5. 1787. V roce 1787 se na tomto hřbitově přestalo pohřbívat. Náhrobky jsou v současnosti rekonstruovány a hřbitov je přístupný veřejnosti jako součást areálu Židovského muzea. Otevřeno listopad - březen: denně mimo So a žid. svátků 9 - 16,30 h duben - říjen: denně mimo So a žid. svátků 9 - 18 h Vstupné do areálu Židovského muzea dospělí 250,- Kč děti 6-15 let, studenti, důchodci 170,- Kč děti do 6 let zdarma
  • Pinkasova synagoga

    Pinkasova synagoga

    Široká 3, Praha, 11000

    (ve vzdálenosti 49,7 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Druhou nejstarší synagogu pražského židovského města z roku 1535 dal vystavět Aron Mešullam Horovic mezi svým domem U Erbů a pozemkem Starého židovského hřbitova. V poválečných letech se synagoga stala Památníkem českých a moravských Židů, kteří se stali oběťmi nacistické perzekuce. Jména zavražděných spolu s osobními daty a jménem příslušné obce byla zaznamenána na zdech synagogy. Nachází se zde unikátní sbírka dětských kreseb z terezínského ghetta.

  • Velislavova bible

    Velislavova bible

    Praha, 11000

    (ve vzdálenosti 49,8 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    V Národní knihovně České republiky v Klementinu je uchována Velislavova bible, jež byla v roce 2006 vyhlášena Národní kulturní památkou. Bible vznikla kolem roku 1350 a nechal ji zhotovit kanovník, mistr pražské univerzity a notář Velislav. Bible je nejrozsáhlejším obrazovým kodexem středověku v Evropě a velmi cenným dokladem dvorského umění této doby. Bible je souborem perokreseb, jemně barvených základními barvami a doplněných stručným textem. Velislavova bible obsahuje 747 obrázků, jež zobrazují začátek Starého zákona, část evangelií a Skutků apoštolských, celou Apokalypsu a legendu o svatém Václavovi.
  • Kostel sv. Anny v Praze

    Kostel sv. Anny v Praze

    Praha, 11000

    (ve vzdálenosti 49,8 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Kostel byl vystavěn kolem dvacátých let 14. stol, jde o poměrně atypickou cihlovou stavbu o jedné lodi. Stojí obklopen budovami bývalého kláštera dominikánek. Pod podlahou byly nalezeny zbytky starší románské rotundy, která zde dříve stávala. Později k ní byl přistavěn kostel sv. Vavřince a sloužila pouze jako jeho kněžiště. Tento chrám byl zrušen roku 1313. Dnešní sv. Anna se může pyšnit např. zvláštními gotickými krovy, ale i tím, že zde byl roku 1553 pohřben kronikář Václav Hájek z Libočan. Roku 1870 byla poškozené stavbě zbořena průčelní věž a klenby. Místy se zachovaly ještě původní gotické malby - obrazy ze života Kristova.

  • Dům Hlaholu

    Dům Hlaholu

    Masarykovo nábřeží 16, Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 49,8 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Secesní spolkový a činžovní dům byl vystavěn v letech 1904-05 pro pěvecké sdružení Hlahol na ideální parcele, neboť spolek do té doby trpěl nedostatkem vlastních místností. Dům upoutá již na dálku svoji výraznou fasádou. Plastiky na průčelí jsou od Josefa Pekárka, ornamentální výzdoba je dílem Karla Mottla. V dubnu 1993 byl spolek Hlahol vykraden, po rozlomení zámku zmizely broušené vázy, které spolek vyhrál na pěveckých soutěžích, stříbrné plakety, odznaky s českými granáty a další. Při dalším vloupání v roce 1995 vyloupili zloději již i trezor a tentokrát byla odcizena i zlatá medaile, kterou dostal Hlahol od císaře Františka Josefa, zlatý pamětní prsten a spousta dalších cen a řádů. Historická hodnota těchto předmětu je jen těžko vyčíslitelná.

  • Kostel sv. Petra a Pavla v Radotíně

    Kostel sv. Petra a Pavla v Radotíně

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 49,8 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Kostel v Praze-Radotíně zasvěcený sv. Petru a Pavlu byl postaven pravděpodobně již na konci 13. století, ale z původní stavby se dochovala pouze část presbytáře, navíc renesančně upravená. Hlavní části kostela (loď, věž), přestože poměrně jednoduché, jsou díly vrcholné barokní architektury z první poloviny 18. století. Svatostánek stojí na břehu Berounky u lávky pro pěší, která spojuje Radotín se Zbraslaví. U kostelní zdi se dochovalo několik pomníků z doby, kdy okolí kostela sloužilo jako hřbitov (cca do roku 1880).

  • Palackého most

    Palackého most

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 49,8 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Palackého most je pátým mostem přes Vltavu na území města Prahy (po proudu řeky). Co do stáří je třetím v pořadí a také třetím kamenným mostem (po Karlově a Negrelliho mostě).

    Projekt mostu vypracoval český inženýr Josef Reiter s Bedřichem Münzbergerem. Základní kámen byl položen 13. 5. 1876. Most stavěla německá firma z Vídně bratří Kleinové, Schmolla a Gärtner. Most je kamenný, má 7 kleneb, střední o průměru 32 m, po obou stranách pak 30,4 m, 28,8 m a u břehů 27,2 m. Doprava na mostě byla zahájena v r. 1878. Na mostě byly uloženy koleje elektrické pouliční dráhy excentricky a osobní automobily jezdily pouze po jedné straně a v jednom směru.

    Mostu se říkalo "Kamenný na Smíchov", také "Podskalský", ale brzy dostal jméno českého buditele Františka Palackého. Jen po dobu okupace se jmenoval Mozartův most. Most měl bohatou sochařskou výzdobu: ve vrcholech jednotlivých kleneb mostu je 14 kamenných erbů pražských a dalších měst, ležících na Vltavě a Labi. Modeloval je sochař Bohuslav Schnirch. Na zdivu krajních opěr na obou stranách mostu byly další čtyři větší znaky měst, zachovaly se však jen dva na smíchovské straně, zatímco novoměstské byly při náletu definitivně zničeny.

  • Klausova synagoga

    Klausova synagoga

    U Starého hřbitova 1, Praha, 11000

    (ve vzdálenosti 49,8 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Největší synagoga pražského ghetta, postavená v areálu Starého židovského hřbitova. Její jméno bylo odvozeno z německého slova "klaus" ve významu malá budova.

    Na pozemku přikoupeném ke starému židovskému hřbitovu byla vystavěna budova skládající se ze tří částí. R. 1689 celý objekt vyhořel a do r. 1694 byla synagoga obnovena v raně barokním slohu. Měla jednolodní síňový prostor s valenou, bohatě štukovanou klenbou s lunetami. Původně se jmenovala Nová klausová škola.

    Synagoga, dosahující v jižním průčelí výšky dvou pater, zaujímá obdélnou parcelu a kromě vlastní budovy ji tvoří dva přístavky. Fasády jsou výsledkem neorenesančních úprav z 80. let 19. století a výrazný prvek představuje trojúhelný střešní štít s Deskami úmluvy na hrotu a nápisová deska z konce 17. století na východním průčelí.

  • Dům Mánesa

    Dům Mánesa

    Masarykovo nábřeží, Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 49,8 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Budova Spolku výtvarných umělců Mánes stojí dnes na místě bývalých Šítkovských mlýnů. Velkým problémem byly bourací práce neboť základové zdivo mlýnů bylo neobyčejně hutné a tvrdé, a především bylo nutné vytahat doslova stovky pilot zaražených hluboko do dna Vltavy. Úplně největším problémem byla narušená statika Šítkovské vodárenské věže, kdysi sloužící k rozvodu vody do této části Nového Města. Bylo shledáno že je odkloněná od svislé osy o 47 cm směrem severovýchodním. Její zbourání nepřicházelo v úvahu. Nakonec byl kolem věže proveden silný železobetonový věnec, šest metrů vysoký a čtyři metry široký. Budova mánesu se skládala vzhledem k příštímu využití z několika částí. Byly zde prostory výstavní, spolkové, restaurační a prodejní. Ústředním prostorem se stal sál o 300 m2. Části spolkové dominovala velká hala s výhledem na Národní divadlo, jejíž čelní stěna byla zasklena tabulí v té době největší v Praze. První výstava byla otevřena v roce 1930. Po roce 1948 byla budova spolku zabavena. V roce 1980-87 prodělala generální rekonstrukci, při které byla v mnohých ohledech porušena původní dispozice, včetně dobového interiéru.

  • Novoměstská vodárenská věž

    Novoměstská vodárenská věž

    Masarykovo nábřeží, Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 49,8 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Novoměstská Šítkovská vodárenská věž byla postavena zřejmě kolem roku 1495 při původních Šítkovských mlýnech a byla zřejmě dřevěná protože již v roce 1501 shořela. Brzy byla vybudována znovu, ale zanedlouho se sesula. Pak vznikla stavba provizorní roubená ze dřeva. Ale i tu roku 1588 zničil spolu s mlýny požár. Požáry byly časté díky tomu že v tuhé zimě se v nich udržovala stálá teplota nad bodem mrazu otevřeným ohněm, aby voda v nádržích nezamrzala. Další stavba už zřejmě kamenná byla poškozena v roce 1648 dělostřeleckou palbou při švédském obléhání při které dostala podle záznamů 91 zásahů. Zřejmě díky tomu se začala naklánět a vychílená už tak zůstala, dodnes je jednou z nejšikměnších věží v Praze. Za přispění z císařské pokladny byla opravena a roku 1651 znovu zahájila provoz. Cibulovitá střešní báň pochází z konce 18. století. Vodárna byla v provozu do roku 1913.

  • Staronová synagoga

    Staronová synagoga

    Červená ulice, Praha, 11000

    (ve vzdálenosti 49,8 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Staronová synagoga v Praze je jednou z nejstarších dochovaných synagog ve střední Evropě a nejstarší stavbou Prahy - Josefova. Synagoga je rovněž nejstarší stavbou svého druhu v Evropě, kde se stále konají náboženské obřady. Synagoga byla postavena ve druhé polovině 13. století, ve stylu rané gotiky. Koncem 13. století byla synagoga rozšířena o dvoulodní hlavní sál. Původně se synagoga nazývala Nová a nebo Velká, jelikož nedaleko ní stávala starší modlitebna, ale tato se nedochovala. Název Staronová synagoga je znám až ze 16. století, kdy byly v Praze postaveny ještě další synagogy. Vstup do synagogy zdobí bohatě profilovaný portál a hlavní sál zdobí žebrové klenby. Hlavní sál synagogy si jako jediný dochoval středověký vzhled. Ve středu sálu najdeme gotickou železnou mříž pocházející z konce 15. století. Zvenčí nás synagoga upoutá opěrnými pilíři a dvojicí gotických cihelných štítů z 15. století. V roce 1883 byla synagoga rekonstruovaná architektem Josefem Mockerem. Další rekonstrukce byla provedena v roce 1966 a při ní byly na stěnách hlavního sálu objeveny hebrejské nápisy pocházející z roku 1618. Staronová synagoga byla součástí Židovského Města.

    Otevřeno listopad - březen: denně mimo So a žid. svátků 9 - 16,30 h duben - říjen: denně mimo So a žid. svátků 9 - 18 h Vstupné dospělí 200,- Kč děti 6-15 let, studenti, důchodci 140,- Kč děti do 6 let zdarma
  • Židovská radnice v Praze

    Židovská radnice v Praze

    Praha, 11000

    (ve vzdálenosti 49,8 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    První zmínky o radnici židovského města pocházejí z roku 1541, avšak základem současného objektu je budova, postavená společně s Vysokou synagogou, na konci 70. let 16. století ve slohu vrcholné renesance. Maisel dal postavit kromě pozdější Maislovy synagogy právě Maislovu radnici a roku 1577 renesanční Vysokou synagogu, která byla původně součástí židovské radnice, a proto se jí říkalo také Radniční. V roce 1689 radnice vyhořela a následně byla provedena oprava a přestavba ve slohu raného baroka. V roce 1704 byl přikoupen původně renesanční dům, ale k zásadnímu sjednocení obou objektů došlo až po požáru ghetta v roce 1754. V letech 1762 - 1763 byla radnice rokokově přestavěna. V 50. a 60. letech 19. století pak proběhla celková rekonstrukce. V roce 1908 byla radnice rozšířena. Poslední úpravu pak představovala vestavba galerie do velkého sálu. V současné době sídli v objektu kromě jiného Federace židovských obci v České republice, Rovněž se zde pořádají kulturní a společenské akce a výstavy.

  • Clam - Gallasův palác

    Clam - Gallasův palác

    Praha, 11000

    (ve vzdálenosti 49,9 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Clam-Gallasův palác je perla baroka a jeden z nejkrásnějších pražských paláců. Je ukázkou vzácné čistě vídeňské palácové barokní stavby. Stavěl se od roku 1713 pro neapolského místokrále Jana Václava Gallase. V roce 1757 vymřel rod Gallasů a palác pak připadl synovi Gallasovy sestry Kristiánu Filipovi z Clamu. Tak se spojila obě jména a vznikl rod Clam-Gallasů. Hlavní průčelí, dosahuje výšky dvou pater a výrazné prvky jeho fasády představují dva vstupní vjezdy s portály, zdobenými dvojicí soch od M. B. Brauna. Z původní plastické výzdoby střešní partie na motivy řecké mytologie, se dochovala pouze jedna socha v originále na vrcholu štítu, a několik kopií na balustrádě. Všechny původně zhotovil M. B. Braun. Dnes je v tomto paláci umístěn Archív hlavního města Prahy.

  • Skalka u Mníšku pod Brdy

    Skalka u Mníšku pod Brdy

    Mníšek pod Brdy, 25210

    (ve vzdálenosti 49,9 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Na návrší Skalka severně od Mníškem pod Brdy je poutní místo s kostelíkem sv. Maří Magdaleny od K. Dienzenhofera z let 1692-1693, nově dostavěným barokním klášteříkem františkánů se špitálem, objektem poustevny z 18. stol. a obnovenými kapličkami křížové cesty z r. 1672. Od kostelíka je krásný výhled na město Mníšek pod Brdy i daleko do kraje. Z Mníšku vede na Skalku stejnojmenná naučná stezka i zelená turistická značka.

  • Maiselova synagoga

    Maiselova synagoga

    Maiselova 8 a 10, Praha, 11000

    (ve vzdálenosti 49,9 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Tato původně soukromá modlitebna primase pražské židovské obce Mordechaje Maisela se zachovalým trojlodním půdorysem a patrovými ženskými galeriemi je dnes využívána jako výstavní prostor a depozitář Židovského muzea. V expozicích najdete historii Židů na území Čech a Moravy od počátku osídlení až do 18. století.

    Synagoga byla postavena jako trojlodní soukromá modlitebna v letech 1590 - 1592 ve slohu pozdní renesance nákladem bohatého finančníka Mordechaie Maisela. Rozlehlá a výstavná synagoga byla vybudována na 20 pilířích. V roce 1754 při požáru v židovském městě, byla značně poškozena a v souvislosti s opravami došlo k drobným úpravám interiéru. Naposledy si asanace Josefova na přelomu 19. a 20. st. vynutila novou gotizující přestavbu. V 60. letech byl rekonstruován interiér a v 90. letech 20. st. provedena generální obnova.

  • Betlémská kaple

    Betlémská kaple

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 49,9 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Betlémská kaple je národní kulturní památka. Kapli najdeme v Praze - Starém Městě, jihovýchodním směrem nedaleko Karlova mostu. Kaple byla postavena v roce 1391 a od roku 1402 v kapli kázal mistr Jan Hus. Od roku 1414 v kapli působil Jakoubek ze Stříbra, zakladatel příjímání pod obojí. V roce 1786 byla kaple zbořena a v roce 1950 až 1952 obnovena.

  • Dům U Rotta

    Dům U Rotta

    Praha, 11000

    (ve vzdálenosti 50,0 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Proti podloubí na malém půvabném náměstí, kdysi zvaném Malý ryneček, najdeme novorenesanční budovu bývalého železářství U Rotta. Relativně mladý dům má dlouhou historii. První kamenný románský dům na tomto místě byl postaven ve třináctém století a nejstarší písemná zmínka o něm je z roku 1401. Říkalo se zde i U Volka, U Tří bílých růží, U Tří snopů, Pytlíkovský dům aj. Roku 1488 zde byla nákladem tiskaře Jana Pytlíka vytištěna první česká Bible. Během času byl dům poznamenán mnohými přestavbami a úpravami, z nichž nejvýraznější byla přestavba z počátku 17. st. z doby pozdní renesance a raného baroka. Roku 1855 se stal majetkem manželů Vincence Josefa a Marie Rottových, kteří dům zakoupili, aby rozšířili a přenesli sem z protějšího podloubí svůj obchod se zbožím norimberským, neboli železářským. Od té doby se domu říká U Rotta. Dům má tři podlaží a na střeše ozdobné oblouky s věžičkami. Fresky na průčelí domu U Rotta podle kartonů Mikoláše Alše malovali malíři Ladislav Novák a Arnošt Hofbauer. Aleš ozdobil dům rostliným motivem bodláků a růží. Mezi okny jsou namalovány figury jako alegorie řemesel a zemědělství (kovář, truhlář, sekáč, žnečka, hospodyně, zahradnice). V lunetách jsou zobrazeny kovové nástroje a nářadí. Mezi druhým a třetím patrem je nápis: Nedej zahynouti nám ni budoucím sv. Václave. Mezi prvním a druhým patrem je velký nápis V. J. Rott. V podzemí má dům U Rotta románskou místnost sklenutou na střední podpěry. V letech 1922 - 23 adaptoval interiér architekt Jan Kloub a Josef Liška.

  • Kostel Narození Panny Marie v Malé Chuchli

    Kostel Narození Panny Marie v Malé Chuchli

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 50,0 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    V roce 1132 obec Chuchelec s románským kostelíkem ještě patřila pražskému biskupství. Právě k tomuto roku je v písemnostech zmínka o kostele Narození Panny Marie. Od roku 1268 patřila Chuchle zbraslavskému klášteru, a když byl klášter v roce 1785 zrušen, stala se obec součástí zbraslavského panství. V roce 1774 byl kostelík barokně přestavěn a stal se součástí souboru chuchelských lázní, které na přelomu 18. a 19. století vznikly pří místním léčivém prameni, zmiňovaném už v roce 1760. Dosud je připomíná soubor obytných budov z této doby i název ulice V lázních. Nad bývalými lázněmi u pramene stojí prostá kaplička postavená po roce 1760 z lomového kamene.

  • Kostel sv. Mikuláše na Starém Městě

    Kostel sv. Mikuláše na Starém Městě

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 50,0 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Kostel sv. Mikuláše stojí na okraji Staroměstského náměstí v Praze. Jde o vrcholně barokní chrám s křížovým půdorysem (hlavní loď je doplněna bočními kaplemi) od známého architekta K. I. Dienzenhofera. Průčelí vévodí dvě monumentální věže a sdružené pilastry, na které ve středové části navazuje mohutná kopule.

    Na místě dnešního kostela, který byl postaven v letech 1732-1737, stál již dříve románský kostelík, později upravený goticky a barokně. Původně byla stavba součástí kláštera benediktínů,  později sloužila  i jako sklad, od roku 1871 byla majetkem pravoslavné církve a dnes slouží československé církvi husitské.

    Z původního vybavení kostela byla většina rozprodána po odsvěcení v roce 1787, přesto však i dnes můžete obdivovat původní stropní fresky od bavorského malíře K. D. Assama nebo varhany z 2. poloviny 18. století.

  • Schirdingovský palác

    Schirdingovský palác

    Národní 16, Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 50,0 km od MOTOREST NA ŠUSTNĚ)

    Na nároží Národní třídy a Mikulandské ulice stojí Schirdingovský palác, postavený na středověkých základech po roce 1731 Janem Ferdinandem Hübnerem a úplně dokončený před rokem 1752. Na dvoře paláce je kancelářská budova Advokátní komory, postavená v konstruktivistickém stylu podle plánů arch. Jiřího Stříteckého a Martina Krupauera v 90. letech 20. století. Někdy se paláci říká Kaňkův dům. V roce 1752 dům v dražbě koupil císařský rada Jan Antonín ze Schirdingu a dal na něm provést určité klasicistní úpravy. V roce 1838 stavbu zakoupil renomovaný pražský advokát Jan Nepomuk Kaňka. V zápětí ji potom odkázal nadaci pro zchudlé pražské advokáty a svou bohatou sbírkou obrazů věnoval Obrazárně Společnosti vlasteneckých přátel umění. V roce 1953 bylo domem směrem na Národní třídu proraženou loubí a v roce 1990 byla do tohoto průchodu vsazena pamětní deska Miroslava Krátkého a Otakara Příhody připomínající 17.11.1989.

WEB UKLADÁ COOKIES

Používáním tohoto webu souhlasíte s ukládáním cookies na Váš počítač.